zahrada

Olejování zámků

2010-05-10T02:22:00.000-07:00

Tak hned po příjezdu na chalupu mě čekalo překvápko, zámky po zimě dokonale zatuhly a skoro nešly odemknout. Tedy, ne že by to bylo nečekané, měl jsem na to nachystaný silikonový olej, ale pochopitelně, v batohu úplně dole, nehrozilo, že by se k němu člověk dostal venku před bránou. Ale tedy co následně z toho zámku teklo, to stálo za to. Olej s rozpuštěnou rzí, děkuji pěkně, nedivím se, že to nešlo odemknout. Inu nelehké je starání se o dům, stačí zapomenout zámky namazat na podzim a už máte problém. Nemluvě o tom, že se mi na trávníku rozlezly pampelišky tak neskutečným způsobem, že je celý žlutý, to bude fuška je dostat pryč.

Prořezávané stromky

2010-04-25T19:09:00.000-07:00

Tak dnes říkali v Receptáři, že prý se mají prořezávat stromky teď, takhle na jaře, a ne na zimu, jako se to dělalo stovky let. Inu tak to holt zkusíme, stejně jsem měl v plánu jet na chalupu příští víkend, tak přiberu alespoň foťák, když už ho konečně mám a uvidíme, snad se mi povede i něco nafotit, a ideálně i něco prořezat, ocitl jsem se totiž v situaci, jako každý rok. Podle knížky mám pocit, že přesně chápu, co se má uříznout, ale v reálu to pak dopadne poněkud divně.

Když kvete zlatý déšť

2010-04-06T09:45:00.000-07:00

Forsinthia intermedia, lidově česky zvaná zlatý déšť je rostlinkou (křovím) které v současné době rozhodně nepřehlédnete. Jedná se totiž o jednu z mála rostlin, které již naplno kvetou, a navíc zlaté květy na jinak holém keři opravdu přitahují pozornost. Zlatý déšť je velice oblíben jak v zahrádkách, tak v parcích, pěstuje se velmi hojně. Oproti tomu, kdykoliv jej potkáte ve volné přírodě, tak máte jistotu, že jej původně do lokality přinesl člověk, nejenže jde o nepůvodní druh, ale navíc uměle vyšlechtěný koncem devatenáctého století. Velmi častým jevem je odřezávání kvetoucích větviček do váz, což keři nevadí. Právě naopak, intenzivní seřezávání (po odkvětu) jej stimuluje k vyhození nových, hojně kvetoucích větví. Fotka pochází z parku, o který se víceméně nikdo nestará, na hustotě květů je vidět, že by keřík neuškodilo trochu přihnojit. Což je ostatně rozumné prakticky u všeh keřů. Rostou dlouho, za pár let z půdy spotřebují hodně živin a pak kvetou méně. Nic se nemusí přehánět, ale trochu univerzálního hnojiva (cererit, npk) neuškodí použít.

Jak dokáže člověka nakrknout beruška.

2009-11-24T11:22:00.000-08:00

Beruška, slunéčko x tečné, kdo by neznal tohoto malého broučínka. A kdo nezná písničku sluníčko, sluníčko, popojdi maličko.. Jen takhle na chalupě dokáží naštvat. Po zatopení a rozsvícení se jich v kuchyni vyrojilo snad 5. Což už je opruz, první člověk vyhodí ven, druhé a třetí.. Ale co se zbytkem? Když je to navíc jeden z nejvýznamnějších hubitelů mšic. Holt jsem si zapálil stařenu a nechal to být. Uvidíme co zítra, jak moc budou opruzovat, protože přistávající beruška na krku rozhodně nepatří mezi příjemné zážitky. Hlavně poté, co člověk potká na záchodě osminohého krasavce, asi jako zpívá pan Vyčítal, redback pod prkýnkem záchodu. Tak tento nebyl pod prkýnkem, ale pod rolí papíru a po objevení jsem ho s ní také umlátil.

Sekera

2009-11-23T08:47:00.000-08:00

Člověk by řekl, že v největším městě čech nebude problém koupit skoro cokoliv. Seženete zde drogy, seženete zde služby padělatelů, i nějaký ten mafián by se zaručeně našel. Ale po zkušenostech z posledních pár dní bych řekl, že je zde jeden problém. Sehnat úplně normální sekeru. Ne dovozový laciný krám, ne dovozovou extra předraženou, ale úplně obyčejnou sekeru k štípání dříví. NAvštívil jsem Bauhaus na Pankráci, výběr více než ubohý, (dohromady výběr snad z 6ti typů, kromě příliš těžkých a příliš lehkých měli jen dvě, obě tak pevně držící na topůrku, že bych jim dával maximálně deset ran ke konci existence.) Další byla prodejna OBI na Lhotce. Výběr o něco lepší, kvalita sna o něco horší. Sekyry co vypadaly na první pohled sympaticky, ale když je kilo a čtvrt vážící sekyra tvarovaná jako širočina, tak je někde chyba, a když má navíc první polovic výšky tloušťku kovu snad jen 4 mm, tak je chyba zjevná. A navíc, když to vypaá na poněkud pozměněnou výrbní technologii. Podle broušení bych se vsadil, že k výrobě bylo použito kování jen velmi přibližně, jestli vůbec. Prakticky celý tvar sekyry byl vytvořen broušením patrně obyčejného železa, bůh ví jestli šlo vůbec o ocel. Zato dnes, o dva dny později, když jsem dojel do Litoměřic.. Tak tam jsem nešel do mega marketu, ale do obyčejného, trochu většího železářství. A tam jsem našel hledanou pomocnici na první pohled. Kilová hlavice, pěkně široké a silné ostří, půlmetrový topor, který umožňuje použít i druhou ruku. Hlavně určená pro jednoruční práci.. Prostě krása, navíc za sbídou 320 kč, ty Obi (I Bauhaus) šmejdy. Ale upřímně, váží jen Kilo.. Ale fakt mám po půldni práce s ní obdiv k bojovníkům, kteří tahali své těžké dvoubřité sekyry stovky kilometrů terénem a pak ještě vydrželi bojovat celý den a povyrážet se s ženami pobitých nepřátel celou noc. Na druhou stranu, naštípal jsem za pár hodin dost dřeva k topení na dva a půl dne, takže to vůbec není špatné. (Obrázek je dost podobný, akorát to co jsem koupil má obyčejné oválné topůrko, bez tvarování pro ruku)

zazimování 4

2009-11-22T02:24:00.000-08:00

Dále je nutné vypustit vodu a patrně i kapalinu z ústředního topení. Pokud tam není mrazuvzdorná. Což je můj osobní případ, topení s nemrznoucí kapalinou, po několika letech doplňuji po pěti litrech nemrznoucí kapaliny a tak litr nebo dva vody. Následně je trvanlivost víceméně nekonečná. Ale s pitnou vodou to takto aplikovat nejde, ta by prostě v zimě zamrzla a roztrhala potrubí. Proto, pokud jde o objekt neužívaný trvale k obývání, tak vodu vypustit. A Raději dříve než později, i pokud ještě přijedete, je lépe obětovat deset minut na vypouštění vody navíc, nežli platit desítky tisíc korun za opravy trubek. Takové vykopání, oprava roztržených částí a znovuzakopání opravdu není levná legrace. Při poslední návštěvě obejktu před zimou se určitě ubezpečte, že jsou všechna okna a dveře důkladně zavřená. Zní to jako samozřejmost, ale ono to tak samozřejmé není. Stačí jedno špatně zavřené okno, které následně vyrazí podzimní vichry. A výslledek je vybydlená místnost nebo dvě, v případě otevřeného okna na návětrné straně klidně hrozí i promáčení podlahy a relativně vážného ublížení celému objektu. A rozhodně se ujistěte, pokud máte natolik starou chalupu, že obsahuje větrací otvory, že jsou průchozí. Ona se ta srandička nezdá, ale pokud je něco zakrývá, tak to není dobré. Staré domy potřebují volné vyměňování vzduchu s venkem.

Zazimování 3

2009-11-14T23:58:00.000-08:00

Před několika dny se objevil na idnesu článek o drtičích zahradních odpadů. Docela mě naštvali, protože právě tohle jsem plánoval jako další díl seriálu. Totiž, že to nejlepší co s různými opadanýými větvemi takhle na podzim je rozsekat je do kompostu. Tedy ty slabší, silnější má smysl cpát do kamen, ale kam s větvičkami pod centimetr průměru? Sušit je a pak pálit je víceméně k ničemu, protože skoro žádné teplo nevydají. Zato v kompostu poslouží znamenitě, pohnojí. Ale chvíli trvá, než se rozloží, počítejte raději dva nebo tři roky. A takovým drtičem navíc neproženete jen větve, ale i různé nahnívající ovoce a podobně. Rozsekané se pak v kompostu rozloží mnohem rychleji a lépe. A když je trochu prosypete vápnem, tak žádné infekce nehrozí. Ostatně k těmto účelům bohatě stačí i ten nejlevnější drtič odpadů. Na tlustší větve je potřeba solidnější přístroj,
ale právě na tenké odpadní větvičky, opadanou kůru a nahnilé ovoce bohatě stačí to nejlevnější.

Prořezávání stromků

2009-11-11T03:27:00.000-08:00

Další tradiční podzimní (nebo brzce jarní) činností je prořezávání stromků. Dělá se z mnoha důvodů, hlavním z nich je prosvětlení koruny stromku. Dalším ne zcela zanedbatelným důvodem bývá snížení stromku, abyste na dozrálé ovoce snadněji dosáhli. A v neposlední řadě také jde o zmlazení, odstraněním příliš starých větví. Ale vše se musí umět, třeba taková ostružina plodí až na dva roky starých větvích, takže po příliš důkladném prořezání a sestříhání se následující rok dočkáte jen minimální úrody. Prostě je vždy potřeba se držet rozumných poměrů mezi zmlazením/prosvětlením koruny a dostatkem plodících větví, jinak se zbytečně připravujete o úrodu.

Zazimování II

2009-11-03T07:52:00.000-08:00

Další činností po posekání a uklizení zahrady je zakrytí všech citlivých rostlinek. Nestyďte se udělat hromádku i okolo kmínku mladšího stromku, uškodit mu nemůžete, ale on by při tužším mrazu zmrznout mohl. Citlivý je krček, tedy místo kde přechází kořeny v kmen. Tam neuškodí nakupit hromádku 20 cm vysokou, na jaře po rozhrabání poslouží jako dodatečné přihnojení. Ostatně čímže vlastně přikrývat? Normálně se doporučuje jen zralý kompost, ale mě osobně se velmi osvědčilo smíchání rozleželého kompostu s opadaným listím. Totiž listí již v zimě zahnívá (byť pomalu) a ještě tak o stupínek či dva zahřívá hromádku. A nejento, ale ono je to i výhodné na spotřebu kompostu, kterého nebývá vždy dostatek. Růže a květiny obecně se také přikrývají, na to nezapomeňte. Ale také, že je potřeba je pak na jaře odkrýt, nebo nepokvetou. Růže je vhodné před zakrytím ostříhat, ale v nouzi stačí až na jaře. Každopádně ostříhané růžičky a jiné trnité keře nepatří do kompostu ale na ohniště. Věřte mi, že by se v přírodě sice rozložily, ale až za hodně dlouho a takové škrábnutí od trnu růžičky ležící rok v kompostě není příliš zdravé. (Pokračování příště)

Opět čas zazimovat

2009-10-26T23:52:00.001-07:00

Tak už je tady zase podzim a zima. Respektive těžko říkat podzim, když už na některých místech napadlo i víc jak půl metru sněhu. Alespoň, že to tentokrát nebylo tak, že sníh v půli prosince silničáře zaskočil. V polovině října ho opravdu nečekali. A trapas to byl jak hrom, přetrhané vedení elektřiny, zcela odřízlé obce atd. A to přitom v nížinách stále ještě vesele kvete podzimní kvítí. (a mě rostou v květináčích za okny papričky, ale to sem nepatří) Každopádně, každému je určitě jasné, že nadchází doba nezbytného zazimování. jinak bude mít místo zahrádky na jaře poušť, nebo v nejlepším případě mrtvou džungli. Ono se to nezdá, ale už jen takové podzimní posekání zahrady velice pomůže. Když se na svou chatu či chalupu nedostanete, tak máte na jaře pěkný průšvih ve formě čerstvé trávy prorůstající čímsi co připomíná vlasy utopence. A až to vezmete sekačkou, tak výsledkem bude zaručeně alespoň několik mrtvých míst, kde se travní koberec urve až u kořenů, míst která budou nepříjemná a bahnitá patrně několik měsíců. Základem zazimování tedy určitě musí být posekání a posbírání staré trávy. Ještě štěstí, že snad všechny sekačkay mají dnes sběrné koše a člověku tak odpadá otravné hrabání hráběmi. (pokračování příště)

Sekání trávy

2008-06-27T01:32:00.000-07:00

Mnohé městské dítě snad už ani neví, co je to kosa a jak vypadá. Zahradu by s ní dneska snad sekal jen zavilý masochista-sebevrah. O mnoho jednodušší je mít sekačku, ta naprostou většinu práce udělá za vás. Ale občas to není až zas tak jednoduché, třeba taková vysoká tráva umí být docela nepříjemná, zvláště když už máte sekačku x let a nůž už zdaleka není ostrý. Ostatně takový nůž potřebuje přibrousit, ale u některých sekaček není jeho sundání nikterak snadnou záležitostí a broušení nože pilníčkem přímo v sekačce není rozhodně nic snadného. Každopádně s vysokou trávou si lze poradit i se sekačkou s otupeným nožem, když víte jak na to. Hlavní vtip je v sekání na dvakrát, napřed s nejvyšším možným nastavením a poté s nižším. Akorát že po takovém posekání zůstane namísto trávníku několik dní krátké pichlavé strniště, ale s tím se toho moc dělat nedá. Ostatně, problém s vyšší trávou asi neřeší člověk v domku trvale bydlící, ale chalupář, který nemá na údržbu zahrady čas častěji, takže trochu nepěkná zahrada ho asi moc nebere, hlavně aby bylo nějak posekáno.

Co kam zasadit?

2008-01-31T07:19:00.000-08:00

Pomalu se blíží jaro a nastává tak docela důležitá otázka: Co kam. Stromky jsou jasné, s těmi jaksi hýbat nejde, maximálně tak, pokud člověk zjistí, že je vysadil na extra blbém místě, tak porazit. (Což se mi stalo s hrušní. Takový malý, pěkný stromeček to byl. Jenže za deset let nevyrostl ani o půl metru. Sice na ní rok co rok bylo pár hrušek, ale takový ovocný strom je naprosto k ničemu. Přitom o tři metry dále, stíněná stejně, stejným ořešákem roste jabloň, má vynikající letní jablka a za stejnou dobu se z proutku stala stromem s rozvětvenou korunou a výškou asi 3 metry. Inu, příroda je někdy nepředvídatelná. Chudák hruška, ale holt jsem jí vykopal.) Ale co bude na polích a záhonech to pochopitelně ovlivníte. Jednak je dobré střídat plodiny, protože prakticky každá potřebuje jiné složení živin. Stejná rostlina zasetá podruhé nebo potřetí na jedno místo dodá mnohem menší úrodu. Respektive stejný typ rostliny. (obiloviny, košťáloviny atd) Ostatně, zelené hnojení je sice velmi užitečné, ale také není možné provozovat na stejném místě neustále. Také k čemu by to bylo že? A krom toho, některé rostliny mají rády čerstvě pohnojenou zem (míněno organickými hnojivy, u průmyslové chemie je to jedno) a jiné by z hnoje či rašeliny neuměly živiny využít, jen by jim to ublížilo. Pravdou je, že dnešní zemědělec obvykle studuje to, na co přišel již člověk pravěký. Ono totiž to trojpolní hospodářství je jak ekologicky, tak ekonomicky užitečné. Ale problematické. Ono vyžaduje se o půdu opravdu starat, ne mít zvířata zavřená v chlévě a na pole jezdit jen traktorem. Ostatně, ono vše co je nutné udělat pořádně stojí nějakou tu práci. NA chalupě si soused pochvaloval, jak udělal levně (a bezpracně) ohrady pro dobytek jen s elektrickým ohradníkem nataženým na kůlech. Jenže jak se ten ohradník zkratoval do země po různých stéblech trávy, listehc křoví a podobně, tak mu potom došel účet za elektřinu asi 40000. Což jaksi, když člověk připočítá cenu těch sloupků, které kupoval a zatloukal stejně a nemalou cenu toho generátoru, tak by měl postavenou pořádnou ohradu z půlkulánů, co by vydržela x let bez údržby.

Prořezávání

2007-10-10T02:14:00.000-07:00

Pomalu se též blíží čas prořezávání stromků a prostříhávání keřů. Proč se to vlastně provádí, a jak na to? Otázka docela podstatná, protože mnoho lidí neví, jak stromečky prořezat správně, a výsledkem jsou patvary. V první řadě tedy důvody ke stříhání či řezání:
Výška: Pokud stromkům zakrátíte větve směřující vzhůru, budou celkově nižší a bude jednodušší je sklízet.
Hustota" Totálně zastíněné větve uprostřed stejně nedají žádnou úrodu a naopak, stromek či keř vysilují. Stačí, když je jich tam polovina nebo ještě méně.
Celkový tvar" Lidé obvykle chtějí, aby měla dotyčná dřevina nějaký sympatický tvar, to jest kmínek a kulatou korunu u stromku, a kulovitý tvar u keříku. Odstraňují se větve, jež tento tvar narušují.
Zmlazení: U starých stromů či keřů je užitečné udělat drastický řez, dotyčná dřevina si pak sama vyhodí nové větve, které plodí mnohem více nežli původní staré. Je ale nutné počítat s faktem, že po zmlazení stromu dostanete několik let úrodu mnohem menší, jestli vůbec nějakou. Zkrátka chvíli trvá, nežli se nová koruna rozroste. A navíc, pokud to se zmlazením přeženete, patrně vám celý strom či keř odejde.

Je tu babí léto

2007-09-15T23:25:00.000-07:00

Babí léto, romantický název pro posledních pár pěkných dní před začátkem podzimu. Pro dny, kdy již listí na stromech začíná vytvářet barevné kreace a po ránu je vidět námraza, ael přes den je teplo na chození v tričku a člověk má naposledy možnost nastavit tvář hřejícímu slunci. Nic proti zimnímu sluníčku, ale opravdu hřeje o dost méně. A kdo má na zahrádce či jen tak na domě nějakou tu vinnou révu, tak má akorát tak čas sklidit. Pravda, mě roste na domě jen jeden keřík. Spíše "Keřík" protože rostouce od rohu porůstá dvě stěny domu a letošní sklizeň na něm byla přes 50kg vína. A cože provést s tím vínem? Nu letos nebylo dost sladké na výrobu vínka jako takového, ale rozhodně bylo dobré k jídlu. A k výrobě domácího burčáku. A to že výroba je nejjednodušší co může být, stačí hrozny namačkat, nechat pár hodin odležet, vyždímat z nich šťávu a nechat tak den trochu zakvasit. Žádné kvasinyk není potřeba dodávat, na víně je jich divokých dostatek. Nu a popíjet. Pravda, pořádný vinař by měl ke kvalitě asi námitky, ale než to překvašené svinstvo co se běžně prodává, po kterém bolí hlava a co roztahuej konečník.. Tak to je takový domácí mnohem lepší.

Pomalu se blíží podzim

2007-09-10T23:49:00.000-07:00

A s ním problém, kam se spadaným listím. A celá ta fuška, jak ho napřed shrabat. COpak o to, shrabání není až tak těžké, pokud nemáte zahradu o x tisících metrech čtverečních. Nebo pokud mezi stromy, z nichž listí pochází nejsou například ořechy. Ty totiž způsobují docela problémy. Ne že by člověk nějaký ten ořech neoželel, ale je trapné, pokud z kompostu vyrůstají mladé ořešáky.. Krom toho, i ty co nevyklíčí vydrží dlouho v kuse, nežli se rozloži, trvá to pár let. Krom toho, listí z ořešáků je značně kyselé, takže musíte ještě navíc kompost prosýpat vápnem nebo mletým vápencem. Ale řekněme si to od začátku: Máte shrabanou hromadu listí, případně ještě k ní posekanou trávu. Podle množství pak následuje buĎ cpaní celé haldy do kompostéru, nebo na kompost. Na chalupách bývá navíc k dispozici vynikajíci prostředek na obohacení celé té hromady o další živiny. A sice dřevěný popel. I ti kdo na chalupách a chatách topí plynem či elektřinou obvykle mívají nějaké to ohniště na opékání buřtů a podobně. Takže když už člověk provozuje podzimní údržbu, tak je vhodné vybrat zbylý popel a použít do kompostu. Ti kdo topí klasickými kamny mívají obvykle popela více než dost, poslední dobou se díky mnohem výhodnější ceně obvykle na takové to podzimní přitápění používá odpadní dřevo. Popel z uhlí je pro podobné účely naprosto nevhodný. Naopak velmi se hodí spálené zbytky třeba ostříhaných růží a keřů, které do kompostu naházet ani nejdou. A ještě další surovina bývá k dispozici ve zhruba stejný čas: spadaná jablka. Vždy je mezi nimi dost řádně nahnilých, pro které je kompost jediné využití. Asi nejrozumnější způsob, jak to celé zkompostovat, je připravit si veškeré odkady na hromady, k tomu něco toho vápna nebo vápence (případně trochu drcené omítky a podobně) a pak prostě házet na hromadu tak nějak střídavě od všeho a jednotlivé vrstvy prosýpat popelem a vápnem. Výsledkem je výborný kompost a současně zbavení se všeho odpadu. Podzimní vypalování listí je jednak zakázané (a jde dostat pokutu) a jednak je to opravdu prasárna. Nemluvě o tom, že se člověk připraví o opravdu cennou surovinu. Takový dobrý kompost totiž neposlouží jen jako hnojivo, ale i k přikrytí květin před zimou, výborně obohatí třebas půdo pro sazeničky na jaře a podobně.

Ještě k tomu hnojivo poznámka

2007-08-28T09:57:00.000-07:00

Existují totiž také hnojiva, co koupíte již hotová, ale jsou organického původu. Obsahují různé aminokyseliny případně bílkoviny, ve formách lehce rozložitelných v půdě na živiny. Je to docela šikovná sranda, nestojí prakticky o nic víc než hnojivo umělé, a přitom byste neměli pozemek zamořit dusitany a podobným svinstvem. (Pravda, to byste neměli nikdy, pro lidi co pěstují ovoce či zeleninu jen na vzhled a hnojí maximálními množstvími hnojiva, jaké ještě rostlinu nezabije je snad použitelný jen výraz dobytek.) Ostatně ono není problém rostliny zabít i přehnanou dávkou organického hnojiva, třeba přehnat takoou zálivku slepičinci, tak budete mít místo krásných jahod jen vyschlý a mrtvý záhonek. Faktem ale zůstává, že organická hnojiva jsou obvykle pro rostlinu vstřebatelná prakticky okamžitě, a při aplikaci (třeba) patřičně zředěným hnojivem v postřiku na list je efekt prakticky okamžitý. Na druhou stranu ej ale nutné poznamenat, že, podobně jako vše co je organické, jsou tato hnojiva citlivá na teplo a světlo, mohou se zkazit. A kdo ví co by to pak s rostlinkami udělalo.

Hnojení

2007-07-30T13:49:00.000-07:00

Hnojit je nutno, jinak se neurodí, to je naprosto jisté. Ale jak, kdy a čím? Používat hnojivo přírodní, nebo umělé? Granulky, zálivku, postřik? Navíc jsou hnojiva jedno či vícesložková, i když pravda, ta jednosložková již moc k vidění nebývají. Umělá hnojiva mohou být granulovaná, ta se obvykle aplikují na jaře či na podzim (na jaře i na podzim) a mají tu výhodu, že se v půdě rozpadají a rozpouštějí pomalu, a hnojí tak po dlouhou dobu. To je ale současně jejich nevýhodou, protože nežli začnou působit, tak uplyne jistý čas. Mnohem rychleji působí hnojivá zálivka. Ovšem pochopitelně také mnohem kratší dobu. Může být původu buď umělého (totéž co granulky, ale v tekuté formě) nebo přírodní, například zkvašené guano, nebo kopřivy. Přírodní zálivky se ale obvykle používají jen pro malé plochy, kdo ví proč? Vždyť není problém posekat nějaké kopřivy, nechat je zkvasit ve velkém sudě, a pak po naředění použít k zalití i dosti velkých ploch. Ale asi je holt jednodušší nakoupit pár litrů chemikálií. Totéž například hnojení hnojem, či přímo lidskými fekáliemi. Kdysi to bylo naprosto běžné (pravda, fekálie nesmí přijít přímo na úrodu, ale takový postřik odpady z žump, kombinovaný se zeleným hnojivem poskytne výborně připravené pole na příští rok) ale dneska jaksi vymizelo. Další možností přihnojení, tentokráte opravdu působící okamžetě je postřik na list. Tam se používají opravdu velmi zředěná hnojiva, která rostlina přijme prakticky okamžitě. Problém je, že při překročení koncentrace hnojiva se dá rostlina (a i pěkně velký strom) snadno spálit, z čehož se nemusí vzpamatovat.

Ořešáky

2007-07-21T03:33:00.000-07:00

Ořechy neboli ořešáky jsou poměrně veliké stromy, takže ten kdo by si je chtěl pořídit na zahradu musí počítat, že to co si vysadí, tam bude po celý zbytek jeho života pořádně zaclánět.. A výrazem pořádně, je míněno opravdu pořádně. jediný řádně vzrostlý ořešák zastíní obrovskou plochu kolem sebe. Na druhou stranu, to neznamená, že by pod ořechem nemohlo být zasazeno ještě něco jiného. Jen počítejte s tím, že na stíněném záhonku prostě vše poroste o něco pomaleji. Osobně mám pod ořešákem zasazené rybízy, a jediný problém s nimi je, jak z pod nich vyhrabat na podzim ořechy. Nejenže ten rybíz v pohodě dozrává, ale ještě dává pravidelně lepší úrodu jak keříky co rostou na otevřeném prostranství. Naprosto netušim proč, ale je to tak rok co rok. Ořešáky na podzim (ty řádně vzrostlé) poskytují značné množství ořechů (logicky) a ohromnou hromadu listí. To je v kompostu nutné hojně vápnit, ponecháno jen tak shnít by totiž poskytlo hmotu značně kyselou. Ořechy, tedy nejen ty vlašské, o nichž je řeč, mají značnou výživnou hodnotu. Obsahují množství tuků a stopových látek, a obecně je doporučováno jich sníst několik deně.

Víno

2007-07-05T23:08:00.000-07:00

Tak zase byla pauza, ale tentokrát ne tak šílená jako minule. Způsobilo jí to, že jsme jaksi nebyl u počítače, ale na vlastní zahradě. A staral se o ní.. CO se dá dělat, pokud člověk chce, aby něco vyrostlo, je nutné se starat. A že takové vyvazování řádně rozrostlé viné révy není sranda. Obzvláště, když se pne po domě, a má docela stromovitý vzrůst. A navíc se o ní nikdy nikdo odborně nepostaral, a tak je to docela džungle. Pravda, zase toho na jediném "keříku" vyroste ročně několik desítek kg. Ale odborník by asi žasnul.. Ale nedalo se nic dělat, réva se rozrůstá docela rychle, a tak prostě původní žebříčky již nestačily, a musel jsem udělat pár dalších. Bohužel již sošly díly staré stavebnice poliček s názvem Mikov. Kdo zná, ten snad bude souhlasit, že na podobné účely šlo o velmi šikovnou věcičku.. Pozinkovaný materiál je velmi odolný, lehký a unese bez problémů značnou váhu.. Nicméně se již nevyrábí, a v OBI a podobných se mi nepovedlo objevit nic podobného. Takže volba je jasná, čeho dalšího je dostatek? Dřeva. Takže další žebříčky byly zhotoveny z dřevěných laťek, snad to alespoň pár let vydrží. Zato se musím pochválit, i přes mimořádně mizernou kvalitu fasády, a přes fakt, že omítka má někde tloušťku pár mm, a jinde 5 cm, se mi povedlo vše přidělat tak, že to pevně drží, a ani žádná omítka neopadala.. A poté i přitáhnout nové větve k čerstvým opěrám, aniž by se poškodily. Jsem na to zvědavý, množství hrozínků vypadá, že by na podzim měla být úroda minimálně 50 kg, a možná víc.. Navíc přesně v momentě kdy se začaly nalévat několikrát důkladně zapršelo..

Sucho

2007-06-24T10:32:00.000-07:00

Sory, že jsem tu nebyl tak dlouho, ale znáte to sami: Moc práce, vedro, člověku je blbě.. A ohledně toho vedra, i když poslední dobou spadlo pár přívalových lijáků, tak naše zem zažívá nejhorší sucho za asi sto let. A co s tím? Ono totiž je potřeba rostliny zalévat, ale zase tak, aby se drahocená voda jen tak neztrácela. Logická volba času je večer, když už poleví horko. Jednak zaléváním přes polední vedro riskujete, že rostliny zahynou na tepelný šok, dvak je to škoda, protože se naprostá většina vody jen tak odpaří. Druhý možný termín je ráno, ale jednak se přecijen odpařuje (večer naopak ještě připadne nějaká rosa) a za druhé večerní zálivka se má čas vsáknout do hlubších vrstev půdy, odkud pak přes den vzlíná a poslouží rostlinám. Kdežto voda z raní zálivky nestačí vsáknout, a mnoho se jí odpaří zbytečně. Dále je potřeba učinit nějaká opatření proti zbytečnému odparu vody. Pod stromky je potřeba rozprostřít nějakou hmotu jako mulčování, rozprostření něčeho okolo kmene. Výborně se hodí nejen kupovaná mulčovací kůra, ale i například přebývající posekaná tráva. Efekt? Jednak se sníží odpar vody, a za další tam neroste plevel, stačí jen vytrhat občas těch pár silnějších jedinců, co mulčovací vrstvou prorazí. Nu a záhonky potažmo políčko? Pamatuji si, že nám říkali, že nakypřený povrch odpařuje méně vody, než slehlá krusta, ale kdo ví? Každopádně se ale postarejte o plevel, rostoucí mezi vašimi rostlinkami, užírajíce jim cennou vláhu.

Pomalu se otepluje

2007-05-09T06:23:00.000-07:00

Nicméně a) je sucho, což zajisté způsobí problémy, a hlavně, ještě stále hrozí nebezpečí nízkých teplot, takže citlivé rostlinky by měly stále zůstat buď přikryté, nebo jinak chráněné. Ono totiž, i když je přes den 15 a více stupňů, noční teploty mohou dosahovat k nule. Ale jestliže se vyskytnete poblíž zahrady, tak rozhodně zalévejte. Rostliny vydrží lépe chlad, než nedostatek vody. Respektive polouschlé rostliny nejsou odolné ani vůči tomu chladnu. Snad se počaqsí konečně znormalizuje po tradiních "zmrzlých".

Když se řekne květináč

2007-04-18T13:33:00.000-07:00

Hledal jsem nějaké vhodné květináče, nicméně v obchodech dvou řetězců (Obi, bauhaus) jsem nalezl jen nevyhovující. Respektive, pokud by se mi už malý truhlík líbil, tak k němu nebyla na skladě podmiska, nebo byl až otřesně drahý. Netuším kdo si myslí, že lze za truhlík na květiny o rozměru cca 15x60 cm chtít stokorunu, ale taková zlodějina se nemá podporovat. Ostatně, neexistují jen květináče že? Hlína se dá hodit skoro do jakékoliv nádoby, a tak jsem hledal a hledal. Hledal alobalové misky, takové ty jak do nich vietnamci dávají čínu ssebou, kamarád mi poradil ptát se v papírnictví, s tím že on je používá jako jednorázové květináčky na sadbu citlivějších rostlin. Nu, ptal jsem se v třech papírnictvích, jedni alespoň říkali, že je měli kdysi.. Druzí prodavači se na mě dívali jak na trotla, co že si to dovolím chtít. Až jsem se skusil dneska vypravit do obchoďáků normálních, tudíž ne pro kutily. Ráno do bývalého OD Máj. Tam opět měli pendrek, dokonce ani ty květináče. Fajn, takže poslední místo které skusit je OD Kotva.. Upřímně jsem nevěřil, že bych tam něco koupil, ale skusit se to musí. V papírnickém oddělení nic, tak ještě nahoru do domácích potřeb. Tam se konečně dostavil úspěch, následovaný lehčím šokem. Dotyčné mističky totiž výrobce prodává velkoobchodně za 2,5 kč kus. Nu a v Kotvě je sice mají, ale za přímo nehoráznou cenu 9 kč. Ne tedy, že bych měl něco proti rozumné marži obchodníka, ale chtít za něco 360% vlastní nákupní ceny, to mi přijde přecejen jako drzost. Ale abych tak úplně nehaněl, o pět metrů dále jsem konečně našel vyhovující nádoby. Sice to oficiálně není ani miska, ale "Mikrokošík plný" nicméně má to správné rozměry, a jedna stojí 22 kč. Pravda, kdyby si člověk spočítal ztracený čas, tak by asi bylo rozumnější koupit dva ty květináče po 100 už v prvním Obi, ale takhle to bude mnohem lépe manévrovatelné, a navíc se ty misky přesně vejdou na parapet, kam už by druhý květník přečníval do vzduchu. Na fotce je dotyčný mikrokošík hehe. Celkové rozměry jsou: 25x17x10 cm. Čili na dno se vejde kráásně vysoká vrstva perlitu jako drenáž, poté hlína a ještě zbyde..

Počasí

2007-03-24T01:38:00.000-07:00

Tk bylo několik dní jaro, ale teď se do výše položených poloh vrátila zima a sníh. Bude to vadit úrodě? Upřímně, nemělo by. Zvláště pokud se o své zahrádky staráte pečlivě. Ovocné stromy by právě z důvodu prevence problémů vzniklých takovýmto počasím měly mít kmeny natřené na bílo. Jde o to, že stromek je pak přesvědčený, že je ve skutečnosti chladněji, a nevykvete po prvních pár dnech teplejšího vzduchu. Což by se jinak přesně stalo. Ostatně teď již je nakvetlých docela dost keřů, většinou ale ozdobných. A na polích rozhodně dodatečná vláha neuškodí. Po zimě prakticky bez sněhu.. Až se to co napadlo rozpustí, tak to výrazně pomůže. Akorát že si v takovém počasí člověk připadá jako v kocourkově. Vždyť bylo loňské léto, pak podzim, pak jaro, pak podzim a zima.. Prostě naprosto zpřeházené roční doby.

Jak na sadbu II

2007-03-10T00:41:00.000-08:00

A opět rostlinky opatrně zalévat, pozorujte je, jestli se mají dobře, a nechte je několik týdnů zesílit. Nu a pak transport na políčko či zahrádku, vyklepnout z kelímků a zasaďte je. Existují květináčky z lisované rašeliny, které jsou určené přímo k předpěstovávání sadby. Ty se sázejí do země celé. Rašelina se ve vlhké zemi rozloží a ještě pohnojí, a rostlina má ušetřený šok z přesazování. Celkově je potřeba říct, že příprava sadby není o klíčivosti semen, ta je dnes již dobrá, ale vzhledem k tomu, že sázíte na záhony již relativně vzrostlé rostliny, tak ušetříte z vegetační doby minimálně měsíc. Čímž po první sklizni můžete na záhon vysadit buď ještě druhou plodinu (pokud opět předpěstovanou, tak i relativně dlouhorostoucí) nebo třeba zelené hnojivo. Na jaře je bez problémů sadbu koupit, pokud ale chcete sázet ještě podruhé v létě, tak již si budete muset předpěstovat sami, protože tou dobou sadbu neseženete. Mimochodem jako plodina k druhé sklizni se výborně hodí například čínské zelí či třeba kedlubny a podobně. Celkově se dá říct, že sázením sazeniček namísto setí semen se dosáhne značného zefektivnění pěstování. a) na záhon se dostanou jen rostliny, a ne třeba neklíčící semena. b) Jsou rovnoměrně rozmístěny, takže odpadá jakékoliv jednocení atd. c) Ušetříte za semena, protože jich potřebujete mnohem méně. d) máte sklizeň mnohem dříve.

Jak na sadbu?

2007-03-02T19:25:00.000-08:00

Mnoho rostlin roste lépe, pokud na záhon nevysejete semínka, ale vysadíte předpěstované malé rostlinky. Ty se dají obvykle na jaře relativně levně koupit v různých zahrádkářstvích, na tržnicích a podobně. Ale také si je můžete relativně snadno vypěstovat sami. Záleží jen na tom, jestli se vám chce se starat o malé rostlinky, nebo jestli je pro vás rozumnější nakoupit sadbu od někoho jiného. Finančně to vychází většinou výhodněji, pěstovat si sám, ale chce to přecijen nějaký ten čas, a něco místa. Alespoň truhlíček za oknem (uvnitř). Pro potřeby malé zahrádky je jeden pytlík se semeny obvykle více nežli dost (rajčata, kedlubny, zelí atd..). Semena rozhoďte po truhlíku, a posypte trochou hlíny, tak aby byla zakrytá. po několika dnech začnou klíčit, a vylézají malé rostlinky. Pozor na množství vody, lidé mají často tendenci zalévat tak, až rostlinám uhnijí kořínky.. Malé rostlinky nechte několik týdnů růst v truhlíku, jen protrhejte místa, kde jich vyrazilo trochu příliš pohromadě. Vždy se taková najdou. Nu a pak to přijde, budete potřebovat buď mnoho malých květináčků, nebo takové to plato, vylisované do tvaru mnoha malých mističek. Upřímně, mě se asi nejlépe osvědčily samostatné kelímky. Buď od jogurtu, nebo od kávy. Není problém jich nashromáždit dostatečné množství, a postavené v nějaké přepravce (umělohmotná přepravka na ovoce se osvědčial velice velmi) hustě vedle sebe se nemohou vyklopit, ale stále mají výhodu jednotlivých nádob. Lze je snadno vyjmout po jednom, rostlinku v nich si prohlédnout (nebo třeba vyhodit) a postarat se o ní. A pro pozdější výsadbu je docela důležitý i další faktor: Přepravku (přepravky) s kelímky je velice jednoduché přemisťovat. I autem, prostě se dají naskládat jedna na druhou a jede se. A rostlinkám uvnitř se přitom nic nemůže stát. nu, zatím máme spoustu mini rostlinek v jednom truhlíku. Připravte si vedle hlínou naplněné zmiňované kelímky kam je budeme přesazovat. poté prostě vytáhneme malé semenáčky z truhlíku, a po jednom (nebo po dvou) je umístíme do kelímků. (pokračování)

Raší

2007-02-25T02:52:00.000-08:00

Tak a je to tady, nastává jaro. Tráva začíná velice pomalu růst, a ta jež přes zimu neuschla už dokonce voní, tak jak má. A sněženky už kvetou, tedy tentokrát by se mohly přejmenovat na bahněnky, ale už kvetou. Také se budu muset jet podívat na vlastní zahrádku, doufám že po těch vichřicích mám ještě všechny stromy, i střechu. No, snad by sousedka zavolala, pokud by barák spadnul. Ale každopádně je čas začít chystat nářadí. A ještě neuškodí obhlédnout obchody, některé se snaží na poslední chvíli zbavit různých zásob za levno. Známý například s potěšením nakupuje nářadí a přístroje modelů, se kterými výrobce oficiálně končí. Ono se na to náhradní díly vyrábí ještě pár let, a sleva bývá docela značná. Běžně 20% i víc, což v případě dražších, značkových výrobků představuje běžně i několik tisíc. (A v případě třebas zahradního traktůrku i 20 a víc tisíc, to už má opravdu smysl.) A také už je čas začít schánět sadbu, velice mnoho odolnějších rostlin už by na záhonek či pole mohlo přijít, a mnoho dalších bude mít svůj čas výsadby (výsevu) v průběhu měsíce. Takže je nejvyšší čas si prohlédnout co se dá kde koupit, a v případě většího množství osiva i za kolik. A také jaké nové odrůdy jsou k dispozici. Sice bych já osobně nikdy nevěřil nové odrůdě natolik, abych jí osel více jak řekněme maximálně čtvrtinu plochy, ale nikdy nemůže být na škodu experimentovat.

Počasí a tak vůbec

2007-02-08T14:29:00.000-08:00

Nevím jak na koho, ale upřímně, v tom počasí jaké panuje zrovna nyní mě chytá depka. Prostě střídavě padajících pár vloček a střídavě deštivo, to asi není po chuti nikomu, ale na někoho to působí více. A bohužel jsem asi zrovna ten druhý případ, člověk kterému se tohle opravdu nelíbí, a fakt mi to nesedne. Už aby bylo buď jaro, nebo alespoň pořádná zima, ale takhle něco napůl, fuj.

Pařeniště

2007-02-01T12:20:00.000-08:00

Pravda, zatím je ještě trochu brzy, ale kdo má na zahradě trochu místa nazbyt, ten by měl přemýšlet o postavení nějakého malého pařeniště, nebo skleníku. Výhody jsou snad očividné: pěstování citlivých rostlin a také podobné zařízení umožňuje začít pěstit dříve a končit později v sezóně. A přitom k výrobě malého pařenišťátka není potřeba ani mnoho úsilí, ani financí. Stačí někde sehnat pár starých oken.. Na vhodném místě se pak udělá trochu šikmý rám, (obrácený k jihu) na nějž umístíte ona okna a máte hotovo. Pochopitelně, jde o to, aby celek trochu těsnil, takže by dotyčná okna měla do rámu sedět. Před samotným sázením rostlinek (v případě že jde o předpěstování brzy na jaře) stačí půdu v pařeništi promíchat s trochou hnoje nebo vlhké slámy, prostě s něčím organickým, co bude hnít a zajistí tak rostlinkám vyšší teplotu. Nu a v létě se vám pařenišťátko hodí coby malý skleník, například na okurky. Jen pozor aby uvnitř za vysoké vlhkosti nezplesnivěly, bude potřeba větrat.

A co teď?

2007-01-28T15:45:00.000-08:00

Ono je to těžké, ačkoliv se může zdát, že je zima obdobím, kdy se na zahrádce nic neděje, a člověk si může tak akorát pěstovat něco v květináčku za oknem. Jenže, ono to tak úplně není. Minimálně s tím pěstěním, ono totiž jsou rostlinky jež i v podmínkách krátkého dne vyrostou. Řekněme si to rovnou, ideální je česnek a cibule. Proč? Ty si člověk zajisté nepěstuje pro krásu. O to užitečnější je ale přísun nějakých čerstvých vitamínů v zimní době. Říkám čerstvých, v obchodech se dá koupit spousta ovoce či zeleniny, ale to je dovoz.. Sklízeno napůl nezralé, aby to vydrželo transport, stříkané buhvíjakým svinstvem.. Také se dají v současné době koupit čerstvé bylinky. Ty ovšem mají také drobný nedostatek: Kolik stojí. Zatímco vzít střední či větší květináč a do relativně tenké vrstvy hlíny zasrtkat stroužky česneku (nebo malé cibulky) není moc práce, a za týden či dva máte k ostříhání krásnou, malou zahrádku. A například česnek to po ostříhání rozchodí a vyroste ještě jednou. Ostatně, nešlo by takhle vypěstovat čerstvou cibulku i v malém pařeništi? Podle mě by to mělo jít v momentě kdy není sníh a teplota pod nulou.

Další sněhová nadílka

2007-01-27T13:16:00.000-08:00

Tedy, ještě štěstí, že napřed přišlo sněžení a pak teprve mráz. Být to opačně, tak jsme mohli o mnoho keřů i stromků přijít, ale takto, když na ně napřed napadalo asi 20 cm jim mráz nahoře nevadí. Ono totiž strom nevymrzne od větví, ty snesou prakticky jakoukoliv teplotu. Problém je s kořeny, jestliže vymrzne kořenový krček, to je konec rostliny. A mimochodem, mnoho stromů o nichž si člověk myslí, že přes zimu zmrzly, ve skutečnosti přes zimu uschne, když nemají od podzima dostatečné zásoby vláhy. Toho bych se bál, ne jara.. Tající sníh by měl dodat vody dost.

Sníh a mráz, všude kolem nás

2007-01-24T13:20:00.000-08:00

To prý působí docela vesele, když si zpívají krajani v Austrálii na vánoce. (Oni tam mají vrchol léta..) Ale když už to na naši ubohou zemičku opravdu dorazilo.. No řeknu jen fuj! Pravda, příroda nějaké to odpočinutí potřebuje, a sněhová pokrývka je v tomto užitečná, ale proč tolik najednou? Netuším jak na venkově, ale víc jak 10 cm za den ve městě? Docela trapas. Jako obvykle se před většinou domů neodklízelo vůbec, nebo málo (pravda, když je vánice prakticky celý den, tak se moc odklidit nedá, ale někteří se na to vybodli úplně) lidé v autech doslova riskovali krk, pravda s vyjímkou těch co mají pořádné teréní vozy. Ne teda suv, ale skutečný teréňák, tomu 10 cm sněhu na silnici, uježděného na led tolik nevadí. Nu, snad se po tomhle zahrádky na jaře dobře zazelenají, jen teď má člověk strach, jestli má ještě střechu co? Po těch předchozích vichrech bych počítal, že trochu poškozenou střechu (nebo trochu nalomený strom) může takováto sněžná nadílka dorazit.

Nebraňte se novinkám

2007-01-20T10:25:00.000-08:00

Alespoň ne vždy. Jasně, polovina výrobců se snaží pod novým jménem vyrábět staré hnojvo nebo starý pesticid, to je bohužel normální situace. Na druhou stranu, mnohé z novinek jsou opravdu užitečné. Ono teké záleží na použití, různé gmo jsou zaručeně pěkné svinstvo, ale třebas u takového konopí či kukuřice pěstované jako ekologické topivo je to opravdu jedno, tam jde o holý výnos. Oproti tomu potraviny určené k přímé spotřebě (za studena) by měly být od nepřirozených zásahů uchovány co nejdále. A pokud už, tak co nejdříve, tak aby do sklizně zůstávalo co nejvíce času, a když už je to nutné, tak provést chemický zásah dostatečně účinný. nedostatečným postřikem získáte akorát tak rezistentní druhy škůdců, nedostatečným hnojením akorát investujete peníze do hnojiva, ale výnos vzroste jen nepatrně. Na druhou stranu zvolením vhodného, patřičně silného prostředku se dá zachránit mnohé. Sám jsem musel loni řešit cosi, co se vyskytlo na révě obrůstající přední stěnu domu a co se ukázalo být révovým padlím. A nutno dodat, že paní v zapdadlých zahrádkářských potřebách opravdu věděla o čem mluví, letos se po postřiku již prakticky neobjevilo.

Co vlastně v zimě?

2007-01-18T07:09:00.000-08:00

Upřímně, touhle dobou se snad se zahrádkou nedá dělat vůbec nic. Ale to neznamená, že je ntné složit ruce do klína a na nic nesahnout. Zima je ideální k vymýšlení plánů co na jaře, k vyměňování zkušeností s dalšími zahrádkáři (protože na to teď mají čas) a k načerpání nových vědomostí. Například rok co rok jsou šlechtěny nové odrůdy, objevují se nové poznatky, jak předcházet škůdcům, chorobám, plevelům. Je dost času si obhlédnout nové stroje a nástroje... A ono koneckonců toho volného času zas až tolik mít nebudete, za nějaký měsíc a půl, abyste měli v provozu pařeniště. A koneckonců, ono je natolik teplo, že člověk žijící někde, kde má k dispozici skleník, by nenáročnou zeleninu mohl sít klidně i hned. (ono by vyrostlo méně, ale něco ano. Třebas takový salát, ředkvičky atd..)

Vichry

2007-01-14T07:36:00.000-08:00

Poeticky by se dalo říct: od severu vítr věje. Více prakticky to zní: Pokud máte na zahradě nějaké větší stromy, tak možná už nemáte. Nedávné vichřice toho totiž hodně polikvidovaly. Pravda, on je vítr v zimním období na starší stromy dobrý, krásně otluče suché větve, prověří a případně skácí stromy jež by už stejně nevydržely, a anvíc možná spadly v době kdy je někdo pod nimi (což v zimě asi nehrozí) ale tohle je trochu moc. Vichr dosahující 120 km za hodinu je holt docela extrém, rve to všechno možné, vítr podobné síly láme i živé větve, celé stromy, shazuje střechy. Prostě, zjistěte si, jestli vám po tomto přírodním úkazu zůstaly stromy a střecha na domě.

Rok se s rokem sešel

2007-01-07T16:58:00.000-08:00

A já na zahradu nešel. Občas mě chytají ujeté veršovánky. A to sice tak, že spíš docela často, jen se máloco z toho dá publikovat mezi slušné lidi. Fakt ale je, že počasí co panuje za našimi okny mě z hlediska zahrádkáře trochu děsí. Žádné deště na podzim, žádný sníh v zimě, žádná skutečná zima (ne že bych po ní osobně tak toužil, ale co úroda?) prostě, čert ví co z toho vyleze. Ale raději bych se na výpěstky nespoléhal, počítám že zelenině je to jedno, ael stromy jež si příliš neodpočinou přes zimu, asi nedají přes léto příliš velkou úrodu.

Konečně sníh

2006-12-28T18:18:00.000-08:00

Upřímně, jak bych osobně dal přednost zimě, tak jak probíhala doposud, tak je nutné přiznat, že sníh je na zahrádku potřeba. Velmi moc potřeba, bez něj hrozí spoustě rostlin, že na jaře uschnou. Opravdu, nejde ani tak o tepelnou izolaci, to jen v době opravdu zmrzlé zimy, ale hlavně o vláhu. A to nejen na zahrádce, kde by se koneckonců dalo zalít, ale hlavně na jaře na polích, tam kde poroste obilí. (A to se zalévat nedá, nemělo by ani cenu té vody, o technice nemluvě) Jestli nebude sněhová pokrývka vyšší, budou na podzim mnohem vyšší ceny obilí (mouky, pečiva) než teď. A to vše jen díky vyprahlosti půdy na jaře.

Možnosti hnojení II

2006-12-24T18:57:00.000-08:00

Kompost, hnůj, kejda a podobně. Všechno naprosto přírodní hnojení, jež vlastně ani nedodává na záhon (pole) spousty holých živin, ale hlavně humus, jež celkově zlepší kvalitu půdy, obsahující živiny. Ono, tedy jako vždy jde hlavně o množství, rozhodit metrák hnoje na hektar je naprosto k ničemu, zatímco množství 0,5 kg a více na metr čtvereční smysl má. Problém je s hygienou, opravdu enní vhodné na pozemku kde se použil čerstvý hnůj (případně obsah žumpy) vhodné pěstovat například zeleninu, jež se jí i za syrova. Zato například takové brambory, těm to nevadí, ty se po sklizni operou a pak vaří, ty si jen z hnoje (kejdy, močky) vezmou patřičné množství živin a vyrostou velké. Mimochodem, mnoho plodin je citlivých a hnojení čerstvým hnojem nesnáší, pro ty je potřeba buď patřičně pohnojit pole rok před jejich pěstováním (a pak tam nasadit zmiňované brambory či tak něco) a nebo nechat hnůj (cokoliv jiného) promíchaný třebas s hlínou (kůrou, pilonami, shnilou trávou) ležet rok ležet někde na haldě, a rozhodit až dalším rokem patřičně vyhnilý materiál, již bez zbytků slámy a podobně. A mimochodem, při použití kůry či pilin je velice vhodné hlídat celkovou kyselost budoucího kompostu a patřičně přidávat mletý vápenec či vápno. (A docela podstatná poznámka, pokud vám jde o trochu větší množství budoucího kompostu, tak nekupujte mulčovací kůru v zahradnictví, zajeďte si na pilu. Zažil jsem i takové, kde si člověk nabral kůry (odpadu) plný vozík a byli ještě vděční, že jste jim zametli dvůr. Dnes po vás budou něco chtít, ale není to nijak závratná suma, a pokud máte někde ve vsi třeba prasečák (a tak dostanete kejdu za flašku rumu či vodky) tak vás důkladná hromada kompostu vyjde třeba na 300 kč, což byste dali za umělé hnojivo také. (a příště bude celý článek o kompostování, ono to není tak jednoduché jak se zdá)

Možnosti hnojení I

2006-12-14T09:17:00.000-08:00

Jakým způsobem dodat rostlinkám potřebnou výživu? Jak zařídit aby dobře prosperovali, pěkně rostly a ty užitečné dobře plodily? To je otázka kterou se zabývá snad každý kdo má zahrádku. Možností jak pohnojit rostlinky je mnoho, na druhou stranu, ne všechny jsou vždy vhodné. Začneme od umělých hnojiv. Rostlina potřebuje k výživě hlavně dusík, fosfor a draslík. Většina chemicky připravovaných hnojiv je dnes vícesložková, takže dodává rostlině víceméně všechny živiny jež potřebuje. Nicméně je problém s tím, že jde přecijen o umělý zásah do záhonku. Výsledkem přehnojení může být docela snadno nádherná zelenina, ale obsahem dusičnanů prakticky nepoživatelná. Nebo políčko prakticky spálené fosforečnany, které má živin, že na něm pár let neporoste ani tráva. Umělá hnojiva jsou velice užitečná, ale nesmí se to s nimi přehánět.

Konzervování nářadí

2006-12-02T13:40:00.000-08:00

Mnoho nářadí to nepotřebuje, ale naopak mnoha kovovým částem ponechání jen tak jak jsou přes zimu neprospěje. Když už nic, tak z nich alespoň oberte hlínu (motyky, rýče, krumpáče) či listí a trávu (hrábě, vidle atd) a osušte je. Je s tím ú průměrně vybavené chaty či chalupy práce tak maximálně na hodinu, a výrazně se vám to vyplatí, poked nebudete muset tak brzo kupovat nářadí nové.. A u větších a dražších se vyplatí nějaká konzervace přes zimu. Třeba abych uvedl příklad. Sekačka, kvalitní s plechovým šasí. Jenžo to není nerezové, a po sezoně používání vám z něj kamínky, větvičky a podobně zajisté omlátí lak. A věc jako sekačku určitě nechcete kupovat novou, protože vám prorezne a zničí se. takže to chce pěkně ze sekačky obrat zbytky naschlé trávy, a holý plech naolejovat, tak aby v pohodě přečkal zimu. Totéž například u motorové pily, tu sice chce ne naolejovat, ale naopak rozebrat a vyčistit, ale také jí péče neuškodí.
Ona koneckonců neuškodí i obyčejné pile, trochu přetřít olejem list, zaručeně bude řezat lépe, než když přes zimu zarezne. A také si dejte trochu práce a naolejujte zámky, rozhodně se vám to vyplatí. Zažil jsem zámek po zimě tak zatuhlý a zarezlý, že bylo jednodušší ho uříznout, než doufat že se podaří otočit klíčem.

Zaminováno?

2006-11-28T06:38:00.000-08:00

Jde přiznám se o takový žertík, co mě napadl při pohledu na článeček o zazimování, alespoň v našich podmínkách. V jistých místech zeměkoule ale jde o obrovský problém, protože jsou tam miny opravdu ruzházené po zemi. I u nás se dají občas stále ještě najít pozůstatky po druhé světové válce, nebo po ruských vojácích. Ale naštěstí jen občas, zatímco třeba v bývalé Jugoslávii jsou nevybuchlé bomby v zemi relativně běžnější, a obdělává půdu, tak si musí dávat pozor, jestli to co vyhrabal je kámen nebo mina. A co trprve ti chudáci, co mají vojska na přátelské návštěvě zrovna teď. Ti ve jménu udržení Americké svobody nesvobody umírají.

Různé příručky a podobně

2006-11-23T15:32:00.000-08:00

Je jich jako hub po dešti, jedna údajně užitečnější než druhá. Nicméně jak si vybrat? Za nedávných dob to bylo poměrně jednoduché, podobných příruček existovalo asi pět, pokud si dal člověk tu práci a sehnal všechny, tak jediným dalším zdrojem informací bylo prostě se ptát kolegů zahrádkářů, až se našel někdo kdo už podobný problém řešil, a tak věděl jak na to. Dnes naopak některá nakladatelství přišla na to, že zahrádkářské příručky jsou poměrně výhodnou investicí, on si je nakonec zaručeně někdo koupí, minimálně aby srovnával moderní metody s těmi starými, a tak je vydávají v množství hojném. Ovšem, to jaksi nic neříká o jejich užitečnosti. Respektive je potřeba vybírat polde toho co opravdu potřebujete. Pokud vám jde například o osázení záhonu mrkví, tak je pro vás daleko užitečnější obecná příručka o pěstování zeleniny, než dvousetstránková odborná publikace o mrkvi, stovkách odrůd atd. Ovšem pokud hodláte tu mrkev pěstovat opravdu an úrovni, či se třeba trochu zabývat šlechtěním, účastnit se soutěže o největší mrkev atd, pak je pro vás naopak nejužitečnější možnou publikací ta druhá. Ovšem, vše má své mouchy. Namísto koupš knížky za X set kč pravděpodobně stačí proběhnout net a najít patřičné informace v elektronické podobě. Sice netušíte kdo je psal, a jak moc jsou odborně na výši, ale to víceméně platí i o autorovi knihy, takže ve výsledku asi nebude příliš veliký rozdíl. Každopádně jako u všeho, nikdy neuškodí použít i zdravý rozum. Vždy se může stát třeba tisková chyba, a pokud se vám něco opravdu nezdá, tak si napřed dotyčnou informaci ověřte i jinde.

Zazimováno

2006-11-21T09:27:00.000-08:00

Tak je všechno zazimováno, nábytek uklizený, vše v domě, vše na zahradě přikryté, listí shrabané. Ale teda, že to bylo na poslední chvíli, včera večer byla na teploměru rovná nula, takže počítám že přes noc (a k ránu) mohlo být mnohem míň. A to už by vše citlivější mohlo mít problémy. A navíc teda, předpověď počasí tvrdila něco o krásném víkendu. Fuj tajbl, to ale byla krása. S vyjímkou prvního dne mlha, deštivo, zima. A poslední den (pondělí) sice pěkně, ale zima pořád, a po ránu deštivo. Nu, snad nějak přežijeme zimu, a přijde zas pěkné jaro.

Tak se tu mějte

2006-11-15T21:52:00.000-08:00

A já se jedu postarat o svou vlastní skutečnou zahrádku a dům. I když už to mělo být dávno hotovo, tak mi vychází zazimování až na teď bohužel. Nu snad se tam mezitím nic nezničilo. A horší je, že se mi nepovedlo zařídit žádný net, takže tam bude člověk odřízlý a jako mrtvý. ale co holt se dá dělat..

Stromky

2006-11-09T22:05:00.000-08:00

Mimochodem, trochu pozdě ale přeci.. Prořezali jste stromky? jestliže to potřebují, tak je sice již trochu pozdě, ale snad by to ještě mělo jít buď hned, nebo brzy na jaře. A ono si nemyslete že při prořezávání jde jen o omlazení stromků či keřů, nebo naopak právě jen o jejich tvar. Rozumný řez je prostě tak něco mezi. U stromů v první řadě zlikvidujte větve jež sahají nad uličku, nebo ty jež jsou tak blízko, že až na jaře povyrostou sahat budou. (lepší mít větev o půlmetr kratší, než riskovat oči) Potom zcela jistě větve suché, podle toho kam až jsou uschlé, většinou je nejrozumnější se jich zcela zbavit, obvykle zbytky uschlých větví obrostou mizerně a stejně je uříznete později, tak proč si neušetřit práci a koneckonců stromu problémy. Nu a vlastně nakonec přichází na řadu odříznout to co v koruně vadí, buď pro přílišnou hustotu, nebo prostě pro nevhodný směr růstu větve. Abych se přiznal, tak prořezávání opravdu není moje hobby, je to takové to, že v příručce přesně vidím kterou větev uříznout a proč, ale v praxi to vyjde nějak tak náhodně.

Myš v domě

2006-11-07T14:58:00.000-08:00

s tím jak nastal podzim/zima začíná být poměrně aktuální jedno téma. a sice: jak nemít přes zimu myš v domě. Ona je taková myšička sice zvířátko relativně roztomilé, ale také je to všežravý hlodavec, jenž vám (pokud se u vás ubytuje) spoustu věcí rozhryže, a spoustu dalších jen tak poničí. A to že myška okouše skoro cokoliv, pamatuji si, jak jsme kdysi nechali na chalupě zvířátka z formely, a na jaře jich byla půlka odhlodaná. Co se ale dá udělat pro to, aby se k vám myšky vůbec nenastěhovaly? V první řadě: Nelákejte je tam. Nenechávejte v domě potraviny. Jablka, hrušky, ořechy, brambory.. To vše má být uzavřeno v pevných, pokudmožno kovových bednách, tak aby se k tomu myši nedostaly. A okolo domu ukliďte, třebas takové vyloupané skořápky od ořechů (se zbytky) jsou přímo pozvánkou pro myší zoubky. stejně tak třebas zapomenutý brambor, či kus zeleniny. Prostě vše co může posloužit nevítaným hostům jako potrava se musí buď důkladně uskladnit, nebo odvézt.

Zelenina sušená

2006-11-05T07:30:00.000-08:00

Značné množství zeleniny se dá též uchovávat v sušené podobě. Co se týká zeleniny aromatické (petžel, celer, mrkev, celerová nať atd) tak je při použití do polévky a podobně prakticky jedno jestli máte zeleninu čerstvou, nebo sušenou. A třeba takový podrcrný suchý česnek je vynikajícím kořením. Jak tedy zeleninu sušit? Zelenina kořenová se očistí a nakrájí na relativně tenké plátky a nechá uschnout rozložena na nějakém vhodnám tácu nebo plechu. Naopak listy (třeba celerová nať) se suší stejně jako bylinky, ve svazcích a po uschnutí se oddrobí z řapíku (nechcete mít později v jídle tvrdý klacek) a usklavní do uzavřených nádob. I ty plátky se uschlé posbírají a uskladní v něčem uzavřeném. Vzhledem k tomu, že si sušené zeleniny asi neděláte zásoby na mnoho let, ale jen tak přes zimu, tak zcela stačí jakákoliv dóza s víkem, postavená buď na polici, nebo někde ve skřínce. Suchou zeleninu je možné už mít předem namíchanou například do bramboračky, a pak jen vhodit patřičné množství do hrnce. Pokud byste jí ale chtěli použít do pokrmu, jež se nevaří dlouho, tak bude potřebovat předem namočit.

Nastává zima

2006-11-02T15:15:00.000-08:00

Po teplém měsíci, kdy bylo sice místy po ránu chladněji, ale odpolední teploty běžně dosahovaly 25 C nastává opravdový tvrdý podzim, již přecházející do zimy. A ten kdo ještě svou zahrádku nezazimoval, ten má opravdu nejvyšší čas. Copak o to, stromky ještě nějaký ten mrazík snesou, ale mnohé květiny a keříky ne, a hlavně jakmile přijdou raní mrazy tak se můžete rozloučit s jakoukoliv nádobou zanechanou na volném prostranství. Pokud totiž nemá dotyčná nádoba extrémně výodný tvar, tak vám jí napršelá a mrznoucí voda velmi spolehlivě roztrhne. Ono se to nezdá, ale tlak vody měnící se v led (ačkoliv při tom zvětšuje objem jen asi o 10%) je ohromný. Zas ale na druhou stranu, dá se například zachovat v provozu a funkci sud na vodu, stačí do něj vsunout několik tyčí či latěk. Po těch se pak namrzající led rozloží natolik, že se zvedá nahoru, ne rozšiřuje do stran. (ale i tak musí dotyčná nádoba snést poměrně silné pnutí a tlaky, takže to raději neprovozujte s fungl novou.)

Uzení

2006-10-24T21:02:00.000-07:00

Tak, zahráno, Oblivion je boží. Hlavně poté, co jsem ho prvně pouštěl s Gforce 5200 na minimálních a ještě speciálně ořezaných detailech, a teď ho běžím s GF 6800. To ej panečku změna, světlo, stín, travička se hýbá ve větru.. Ale zpátky k tomu masistickému tématu. Klasickým způsobem uchovávání masa je jeho vyuzení. Ne ale tak jen trochu, jak se udí dneska, ale uzení důkladné. maso se napřed naloží do slaného roztoku (opravdu hodně slaného) a podle velikosti se v něm nechá několik dnů až týdnů (celé šunky atd..). Poté se pověsí do udírny, a je uzeno mnoho hodin. Klasicky to bývalo tak, že se buď věšelo přímo do komína, a nebo že měl prostě komín rozšířené místo, které sloužilo jako udírna. Maso tak bylo vlastně uzeno neustále. Podstatné ale je, že při tom nelze jaksi topit uhlím, ale tvrdým dřevem, jinak by výsledek nebyla pochoutka, ale hnus. Bohužel, opravdu kvalitně uzené maso prakticky nelze koupit, skoro vše v řeznictví je "uzeno" injekční stříkačkou naplněnou roztokem umělého kouře. A ještě se tomu říká pokrok, fuj. (Obrázek má jen ilustrační charakter, ale je krásný ne?)

Hm, zahrada..

2006-10-17T14:38:00.000-07:00

Ale já namísto na zahradničení dostal děsnou chuť si zahrát oblivion. Takže zahrádka asi minimálně na týden odpadá, pochybuji, že bude čas na cokoliv kromě zběsilé pařičky. Teda, pokud se to nějak nainstaluje, už jsem měl hlášku o chybě, ale možná nebyl dobrý nápad instalace do adresáře s minulou.. Mimochodem, je zvláštní jaká je lidská povaha.. Oblivion jsem očekával natěšenej jak malej jarda, koupil ho v den vydání u nás.. A prakticky nehrál až doteď.

Ukládání zeleniny

2006-10-14T01:11:00.000-07:00

Konkrétně zeleniny kořenové. Ukládá se do hromádky lehce vlhkého písku, a to tak, že listy odřízneme, necháme z nich jen srdíčko uvnitř. A zbylé kořeny poté zastrčíme do písku tak, aby z nich bylo vidět právě jen to srdíčko. TEnto způsob uskladnění je pro zeleninu velmi přirozený, vydrží zvnačně dlouho v nezměněném stavu. Pochopitelně ukládáme pouze zdravou, nepoškozenou zeleninu, aby nezačala hnít. A také jen ve sklepě kde nejsou myši, jinak by se myšky obsloužily, a na člověka by nic nezbylo. Také pochopitelně písek by měl být kvalitní, neobsahovat například zahrabané kočičí výkaly a podobně, přecijen jde o uskladnění potravin.

Pomalu čas zazimovávat

2006-10-10T03:37:00.000-07:00

A spíš než pomalu, tak už. Je už dostatečně pokročilý čas na prořezávání stromků, a přikrývání růžiček se také dá provést dokud nenastane opravdová zima. Respektive, to zatím není nutné, ale je rozhodně příjemnější se hrabat v kompostě v době kdy ještě není odpoledne deset stupňů, a vy se musíte obléct do svetru. Jen na hrabání listí je ještě času dost, zkrátka ještě samo nepadá. Vlastně, z ohledu na to listí je lepší teď vybrat starý kompost a použít jej kde to jde, než počkat, a pak si ho napřed zaházet novou hmotou. Také už je určitě vhodný čas na úklid všelijakých těch zahradních nábytků, aby zbytečně nevlhly a nezahnívaly. Nicméně dům ještě zazimovávat nebudete, zaručeně se tam ještě pojedete podívat za měsíc nebo za dva.

Konzervace masa

2006-09-12T03:17:00.000-07:00

Na zahrádce můžete nejen pěstovat zeleninu, ale také mnohými výpěstky či odpady nakrmit různá zvířátka. To ale asi pouze přes léto, předpokládám, že z vás nebudou zemědělci na plný úvazek, spíše ale můžete přebytečnou trávou vykrmit malé králíčky na veliké, či pytlem obilí koupeným od souseda krmit pár slepic (a mít celé léto vlastní vejce) nebo kuřat. No jo, ale co se zvířátky když již vyrostou? Pomineme li jaksi nutnou vraždicí vložku, kdy budete vypadat jako hrabě drákula po obzvlášť produktivní noci, tak máte nyní před sebou řadu oškubaných (stažených) a vykuchaných mrtvolek. Pochopitelně podstatná část masa asi skončí v mrazáku, ale pojďme se podívat i na ty další možnosti (využívané obvykle našimi předky) uchovávání masa.

Zmražování

2006-09-10T04:08:00.000-07:00

Dalším způsobem jak uchovat ovoce či zeleninu čerstvé, je je zmrazit. Zamražují se pochopitelně jen ty opravdu pěkné kousky, a to oloupané, oškrábané, vypeckované (podle druhu.) prostě jen ty jedlé součásti které budete později konzumovat, a to: uístěné do nádob, pytlíků, mističek atd, prostě vzduchotěsně uzavřené. Tvrdší zeleninu před zmražením spařujeme horkou vodou, aby změkla. Do mrazáku nejde umístit bůhvíkolik hmoty k zmražení najednou, maximální výkon domácích mrazniček činí několik kilogramů za den. Výhodou zmražených potravin je to, že zůstávají poměrně dlouho v nezměněné pohodě, a ztrácejí relativně málo vitamínů.

Zavařování kompot

2006-09-01T13:45:00.000-07:00

Kompotem je rozuměno ovoce (či zelenina) v kusech, zalité nálevem. V případě ovoce jde o nálev sladký, (pozor, sladký, ne přeslazený! To by pak výsledek něměl prakticky nijakou chuť, byla by to jen sladká hmota..) zelenina se zavařuje s nálevem slaným či kyselým. Narozdíl od zavařeniny, kde používáme ovoce namačkané, ptolučené a podobně, do kompotu je potřeba dávat to nejlepší. Ideálně ještě ne docela dozrálé, počítejte s tím, že při konzervaci výsledek povaříte, takže z dokonale zralého ovoce dostanete spíše břečku. Také je potřeba ovoce do sklenic pěchovat s citem, abyste je nakonec nerozmačkali sami. Kompotované ovoce či zelenina si drží svou chuť celá léta, a je tak použitelné i po značně dlouhé době. Větší ovoce (merunky, broskkve, jablka, hrušky atd..) se zavařuje půlené či čtvrcené, zbavené pecky (jadřince), malé ovoce (třešně, višně) se zavařuje i s peckou, zelenina obvykle krájená na kusy (vyjímkou jsou například cibulky, ty se zavařují oloupané, ale vcelku).

Zavařování marmeláda

2006-08-04T23:59:00.000-07:00

Zavařování (sterilizace teplem) je jednou z poměrně užitečných metod konzervace potravin. Marmeláda (džem) je rozvařené (ideálně část rozvařené, část rozemleté) ovoce. Přidává se cukr, jednak pro zlepšení chuti, jednak pomáhá konzervovat. Pokud není vaření přehnaně dlouhé, tak si marmeláda zachová značné množství vitamínů obsažených v původním ovoci. Obvykle se napřed otevřené vaří tak dlouho, až odebraný vzorek při ochladnutí zželatinuje. Pokud má původní ovoce nedostatek pektinu (látka jež způsobuje právě želatinovitý stav marmelády) je potřeba jej nějak dodat. Možností je buď přidání ovoce obsahujícího pektinu dost, popřípadě želírovacího cukru, nebo i přímo čistého pektinu. (Pozor, po přidání želírovacího cukru či pektinu získává hmota až nechutné připalovací vlastnosti, je nutné opravdu důkladně míchat.) Vzniklá hmota se poté plní do sklenic, ty se zavíčkují a buď jen tak nechají zchladnout, (nikdy se mi nepovedlo doporučované naplnění horkou marmeládou a obrácení víčkem dolu) nebo ještě nechají v zavařovacím hrnci projít varem, tak se navíc vyloučí možnost, že do chladnoucí hmoty mohla proniknout nějaká nežádoucí infekce.

Sklizeň

2006-08-02T05:01:00.000-07:00

Tak jsme postupně prošli jarem a částí léta, pilně hnojili, zalévali a okopávali, a došlo na sklízení plodů naší práce. Nicméně, ani to nejí nejjednodušší ze zahradních prací. V první řadě to chce obhlédnout úrodu a připravit si dostatečné místo na odkládání a přebírání výpěstků (jedno jestli jde o ovoce nebo zeleninu), a patřičné množství nádob a nádobek. Rozmyslete se včas co chcete s úrodou udělat, například ovoce k zavaření pravděpodobně na stromě ještě den či dva vydrží, ale pokud jej otrháte, a teprve potom zjistíe že nemáte po ruce dostatek sklenic k zavařování, či cukru ke konzervaci, pak nejspíš nahnije nebo shnije. Sklízení přizpůsobte počasí: trhat ovoce v poleden v den, kdy je 35C ve stínu je dobré tak akorát na způsobení infarktu, raději počkejte, přivstaňte si druhý den, a otrhejte je ráno. Podobně třeba zeleninu je zase nesmysl sbírat po dešti, kdy je záhonek (políčko, pole) rozbahněný, to z něj akorát uděláte úplné bahniště. A teď když budete mít úrodičku posbíranou, tak co s ní? Na to se podíváme v následujících dnech pod heslem zpracování. Řekněme si jen, že možností je mnoho: sušení, mražení, zavařování, mnoho druhů zeleniny se dá kysat a podobně.

Kompost

2006-07-28T04:46:00.000-07:00

Kompostování je vynikajícím způsobem jak se zbavit zahradního odpadu, a současně získat poměrně veliká množství kvalitní, humózní (au, psal jsem homózní, síla co?) půdy, použitelné jak k vylepšení kvality záhonků, tak i výborné jako ochranný materiál na zimu. Kompostování spočívá v biologickém rozkladu organického odpadu, za zvýšené teploty a vlhkosti. Zjednodušeně řečeno, máte dva způsoby: Modernější z nich je kompostér. To je nádoba, obvykle tvarově připomínající pyramidu, s víkem a její jednotlivé stupně jsou odebírací. tedy, složíte, postupně plníte odpady, (Právě minule zmiňovaný plevel je dobrým základem. Ve vlhkém teple se rozloží, a vy tak získáte zpět živiny jež odebral z půdy. Dále napříkald posekaná tráva, opadané větvičky, kůra, listy, nahnilé ovoce a zelenina, kuchyňské odpady atd.) přilijete trochu vody, aby to uvnitř pěkně hnilo a kvasilo, a tak postupně pokračujete až do podzima. Na podzim se kompostér rozebere, uklidí (Plasty nerady zimu, a proč by stál zbytečně na zahradě? Řekněme si poctivě, že není vhodné podporovat nápady ve stylu: Oni to nechají válet, tak já si ho vezmu, přidám pár klacků, a mám dva dny čím topit.) a kompostem jednak zakryje citlivé keře, kořeny stromků a květiny, a zbytek rozhodí po záhonku. (Ideálně poté zarýt pod zem, tak se výživný kompost smíchá s původní zeminou, a pooskytne jí živiny.) Druhý způsob budování kompostu je přírodní: Někde na odlehlejším konci pozemku se vykope jáma tak půl metru hluboká, a začne se podobně jako zmiňovaný kompostér plnit odpady. Aby povrch příliš nevysychal, je vhodné si nechat po ruce vykopaný materiál, a občas (či po větší dávce odpadu najednou, například hromadné prostříhání keříků, opad nahnilého ovoce a podobně) něco hlíny rozhodit po povrchu kompostu. A také občas zalít, nechcete přeci aby odpady uschly, ale shnily. Většina listí spadaného na podzim však již nestačí shnít v tomto roce, zato poslouží jako základ příštího kompostu. A mimochodem, jelikož by shnilé organické zbytky byly kyselé, je vhodné jednotlivé vrstvy kompostu proházet buď meltým vápencem, nebo menším množstvím vápna. (Prý se dá používat drená stará omítka, ale nevím, nezkoušel jsem.) Jako ilustrační obrázek vypůjčena fotka plastového kompostéru od firmy AL-KO, tak se snad nebudou zlobit, že jim vlastně dělám reklamu.

Plevel

2006-07-27T12:12:00.000-07:00

Co s plevelem rostoucím na vaší zahrádce? Nechcete přeci aby vám mezi malou mrkví rostlo veliké cokoliv, co jí bude dusit že? Vytrhávat a likvidovat. Některé druhy plevele se dají zlikvidovat chemickými prostředky, ale jejich použití je často nevhodné (minimálně proto, že jak již ukázali američané s GMO plodinami, postřiky jež zlikvidují plevel mohou snadno stát více než celá úroda, nemluvě již o tom, že rozlévat po pozemku různé jedy nikdy není dobrý nápad.) proto velmi často zbývá pouze mechanická likvidace. Před zasetím se dá záhon (pole) projet kultivátorem, který svými rotujícími noži vytrhá naprostou většinu kořenů vytrvalých plevelů. A to co vyroste v průběhu roku je potřeba vytrhávat. Obzvláště trvanlivé jsou pampelišky, ty pokud nezlikvidujete i s celým kořenem, tak se vám na přesrok zas zazelenají. A navíc neprotrháváme jen plevel, velmi často se setba uskutečňuje mnohem hustěji, než jak mohou zůstat vzrůstající rostliny. Potom se probírá (jednotí) a vytrhávají se slabší a méně perspektivní rostliny aby tak zůstalo místo pro ty silnější. Kam ale s vytrhanými plevely? Zajisté nechcete aby vám zakořenily o kousek vedle. Pomocí je kompost, ale o tom až příště.

Zalévání

2006-07-25T14:59:00.000-07:00

Dostatek vody je pro rostliny klíčový, tudíž je potřeba na něj dávat pozor. A to obzvláště v posledních letech, kdy bývají léta suchá a velmi horká. Jak poznáte že je potřeba zalévat? Počkat až bude zelenina osychat a stromky ztrácet úrodu není optimální. Daleko rozumnější je prostě odhrábnout něco hlíny, a zjistit její vlhkost řekněme v hloubce 10 cm. Pokud je vlhká a tvoří tak hrudky, zalévat netřeba, naopak v případě že je hlína i pod povrchem vyschlá a drobí se, tak je zalít nutno. Jak a čím zalévat? Zeleninu na záhonku obvykle zaléváme mezi řádky, tak se dostane ke všem rostlinkám. Stromky či keře stačí zalévat někam do obryté plochy okolo, ony se již obslouží. Je velmi výhodné mít tuto plochu pokrytou mulčovací kůrou, nebo třeba jen posekanou travou, zabrání to zpětnému odpařování vody. V létě, kdy jsou přes den vedra je potřeba zalévat buď ráno (tak okolo šesté) nebo večer při západu slunce, jinak se voda zbytečně odpaří, a efekt nebude mít žádný. A zalévejte buď vodou odraženou a odstátou, nebo alespoň použijte rozstřikovač, aby na rostliny nešel proud ledové vody, to by je zabilo. A jako poslední rada: Všeho moc škodí, to co pěstujete nejsou vodní rostliny, a pokud nalejete na metr čtvereční celý sud vody, tak to rostliny nejspíše jen vyplaví, a většina této vody se neužitečně vsákne do podloží.

Hnojení

2006-07-23T01:07:00.000-07:00

Vše živé potřebuje nějaké živiny, jinak to neprosperuje. Týká se to jak zvířat, bakterií, hub, tak i zelených rostlin. Pravda, rostliny se z velké části obslouží samy, a to minerály rozpuštěnými ve vodě a slunečním svitem coby poskytovatelem energie. Jenže tohle není vše, a i když to pokryje potřeby rostliny do značné míry, tak rostlinka trochu přihnojená bude vždy větší a poroste rychleji. Co tedy dělat, aby rostlinky měly živin více nežli původně půda obsahuje? Hnojit! Už samo slovo hnojení naznačuje spojitost této činnosti s hnojem. Hnůj je totiž první hmotou jež se k této činnosti používala a dodnes používá. Různé ekofarmy zavrhují umělá hnojiva a používají k ozdravění polí zas jen hnůj a močůvku, tak jako kdysi. Pravdou je, že hnůj (ať již hovězí, prasečí případně koňský) je užitečný tím, že v něm obsažená sláma postupně shnije, a tak zlepší nejen obsah živin, ale i humusu v půdě. Na druhou stranu je manipulace s ním poměrně nechutná, smradlavá práce při které je těžko zachovávat hygienu, pole potom minimálně pár dní smrdí a navíc některé rostliny nesnáší hnojení čerstvým hnojem. Podobným způsobem je možné používat například rašelinu, říční čí rybniční bahno a podobně. Toto vše jsou hnojiva přírodní. Vedle nich existují i hnojiva umělá, která jsou vlastně přímo rostlinami potřebnými živinami. Ta se dělí na jednosložková (dusíkaté vápno, draselné či fosforečné soli) a vícesložková obsahující obvykle všechny živiny pohromadě, a většinou i jistý podíl vzácných prvků, též rostlinkami potřebných. Výhodami umělých hnojiv je to, že se s nimi snadněji manipuluje, snadněji se používají a můžeme mnohem lépe určit jak moc živin se má rostlinkám na jednotlivých záhonkách či polích dostat. Na druhou stranu, jde o umělý zásah do přírody, příliš velkým užíváním umělých hnojiv dostanete zeleninu sice krásnou, ale plnou dusitanů a podobně. Prostě asi nejlepší poučka je, všeho s mírou. Mimochodem, většina vícesložkových hnojiv obsahuje živiny v různém poměru, ne 1:1 ale rostliny je také nevyužívají všechny stejně. Proto neuškodí přečíst nějakou odbornou publikaci, abyste se nedivili, že po pár letech záhonek neplodí, i když vy hnojíte jak diví. Proto je potřena různé plodiny střídat, nelze neustále pěstovat příbuzné rostliny na stejném místě. Mimochodem, dalším vynikajícím způsobem jak pozemek pohnojit je takzvané zelené hnojení. To spočívá v osetí nějakým druhem rychlerostoucí rostliny, která se namísto sklizně zaorá. Výhodou je, že je lze použít i po normální sklizni, pokud tato není příliš pozdě, tudíž stejný záhon napřed osadíte něčím co se sklízí řekněme tak do konce srpna či začátku září, a po sklizni dotyčné plodiny prostě osejete ještě jednou, obvykle řepkou nebo hořčicí, kterou na podzim jen posekáte a zaryjete pod zem. Pomůžete tak vlastnímu pozemku zvýšit obsah humusu i živin naprosto přirozeným způsobem, ušetříte stovky či tisíce kč za umělá hnojiva, a máte jistotu, že vám tam po nich nezůstanou žádné nadbytečné látky.

Setí a sázení

2006-07-19T15:12:00.000-07:00

Předem upozorňuji, že tento článeček se týká pouze setby užitkových rostlin, ne okrasných. Ono je totiž opravdu dost veliký rozdíl mezi sázením cibule a tulipánů.. okrasné rostlinky se totiž obvykle sejí či sázejí velmi blízko u sebe, aby při květu vytvářely celý kvetoucí trs, zatímco u rostlinek užitkových jde o to, aby co nejvíce narostly. Tudíž: Každá rostlina, potažmo přímo každá odrůda má doporučené určité osvětlení, některá ráda stín, polostín, jiná plné světlo. Kupodivu, u rostlinek užitkových jde obvykle o světla dostatek, záhonek by měl být pokudmožno umístěn tak, aby byl na plném slunci, nebo alespoň třeba půl dne na slunci, a půl v polostínu.¨Toto výrazně ovlivňuje jak výnosy, tak i dobu růsto a zrání dané rostliny. To co roste v polostínu bude obvykle menší, a dozraje třeba o tři týdny později, než rostlinak o deset metrů dále na plném slunečním světle. (Tedy, neplatí to vždy.. Na vlastní zahradě pozoruji poměrně zajímavý efekt, kdy keříky rybízu teoreticky velmi stíněné ořešákem naopak mají vždy dvojnásobnou úrodu než ty okolní. Opravdu nevím čím to, že by šlo o chráněnou polohu, nebo třeba se v tom stínu více drží voda?) Dále, rozestupy mezi rostlinami.. Vždy je potřeba dodržet celkový způsob výsadby, tím mám na mysli setí do řádků, do sponu, případně do hnízd po několika semenech. Nicméně osobní zkušenosti hovoří o tom, že doporučené vzdálenosti mezi jednotlivými řadami je obvykle možné mít o 5 až 10 cm menší. Třeba u takové mrkve je mnohem důležitější, aby byly rostlinky v řádce trochu probrány na místech kde jich vyroste příliš najednou, nežli na tom, jestli je druhá řádka daleko 30 nebo 15 cm.

Keřík či stromek?

2006-07-08T13:38:00.000-07:00

To ej otázka, která se týká prakticky každého zahrádkáře. A sice, jestli u dotyčné dřeviny volit stromkovou nebo keříkovou formu. Obě mají své výhody i nevýhody. O stromkovou je mnohem snazší práce, prostříhávání, sklizeň. Na druhou stranu, stromek se musí přivazovat k tyčce, protože se při vyšší úrodě ohne, nebo zlomí. A také má stromek obvykle o něco menší úrodu. Na druhou stranu, stromky například chytají méně plíseň, a mají menší problémy se zarůstáním travou a podobně. Keříka zase stíní zemi pod sebou, lépe tak zadržují vodu, a obvykle mívají o trochu větší ůrodu, ale pro veškerou péči o ně je nutné se pořádně ohnout.

Péče o trávník

2006-07-07T12:23:00.000-07:00

Trávník je potřeba v první řadě pravidelně sekat. A pokud je příliš teplo, tak i trochu zalévat, pokud nechcete aby vypadal uschlý. Další možnosti péče je hnojení, případně anglické trávníky se válcují, a tak podobně, ale to asi opravdu není pro každého. Normální trávník je jen potřeba tak jednou za 14 dní posekat. Co s posečenou trávou? lze jí použít do kompostu, vynikající je i na mulčování okolo stromků. (Tam totiž jednak zadržuje vodu a brání růstu plevelu, ale tím jak odspodu odehnívá tak i přihnojuje.) Každopádne ale existuje více druhů trávníků, proto dbejte na vaše potřeby již při výběru osiva. Jednotlivé druhy vyžadují různou péči, ale taky například jinak rostou, a jinak vypadají.

Tráva a cestičky

2006-07-05T03:24:00.000-07:00

Trávník patří ke každé zahradě. Naleznete jej pochopitelně více v zahradách okrasných, zatímco na užitkové zahradě zabírají pochopitelně víc plochy užitkové, tj stromy a záhonky. Nicméně trávníku je i na té nejužitkovější zahradě alespoň kousek. A co s ním? respektive, dá se očekávat, že když se k zahradě dostanete, tak "trávník" tvoří směska všemožných rostlin, jen té trávy tam bývá pomálu. Jde spíš o to, jestli máte štěstí, a dotyčnou plochu zarostly sedmikrásky a jetel, nebo pampelišky, lopuchy, bodláky a podobné milé rostlinky. V druhém případě je totiž opravdu nutné s tím něco dělat. A ostatně většina lidí asi bude likvidovat i ty sedmikrásky. Nu, jsou různé pesticidy, vyvinuté tak, aby vyhladily právě vše kromě trávy, ty stačí jen patřičně aplikovat, a potom po prořídlém porostu rozhodit další travní semeno, a za pár týdnů máte trávník jedna radost, jen roste. Roste moc a moc. Ale tom až příště.

Světlo a stín

2006-06-09T01:48:00.000-07:00

Každá rostlina potřebuje k životu světlo, ale zdaleka ne každá ho potřebuje stejné množství. Některé rostliny dobře prosperují pouze v polostínu či dokonce úplně zastíněném místě a na přímém slunci rychle vadnou, zatímco jiné naopak když jsou byť jen částečně stíněné tak nerostou. Problémem je, že potřeby světla či stínu se liší nejen u různých rodů rostlin, ale dokonce i mezi jejich odrůdami, a tak je potřeba se informovat která odrůda bude opravdu vhodná na dotyčné místo. Případně, pokud jde o rostliny užitkové, tak jestli v dotyčné částečně stíněné lokaci vůbec dozrají, byl by nesmysl pěstovat třeba 5 let jabloň, aby jste zjistili že na ní nedozrají jablka.

ŠÍře rostlin

2006-05-30T12:15:00.000-07:00

Podobné poučky jako o výšce různých rostlin paltí i o jejich šířce. Protože ten proutek co nyní zabírá na šířku deset centimetrů bude jednoho dne jabloň s korunou širokou několik metrů. Samozřejmě, vždy se dá sahnout po zahradnických nůžkách a problém zarostlé uličky řešit, ale už to že podobný problém vůbec vznikl svědčí o nedostatečném rozmýšlení při sázení. Nemluvě už o tom, že narušovat zbytečně tvar stromu, a odřezávat plodící větve je značně nevhodné. A naprosto nejdůkladněji je potřeba se rozmýšlet při sázení rostlinek s trny. Takové růže jsou sice krásné, ale umíte si představit, jak se vám krásně bude obstarávat stromek rostoucí za nimi? Ano, původně tam měla být metrová mezera, ale jabloňka se rozrostla, růžičky také, a trny mají k pohledání.. Prostě vše sázejte s rozumem, a čím déle bde dotyčná rostlina na svém stanovišti, tím více o ní napřed přemýšlejte.

Výška rostlin II

2006-05-20T15:26:00.000-07:00

Minule jsem tak trochu nakousl fakt, že každá rostlina vyroste trochu jinak. Tak tomu je, s tím nic nenaděláte, dva stromky pěstovaná kousíček od sebe mohou vypadat naprosto odlišně, bez ohledu na to že jsou stejné odrůdy, a mají k růstu prakticky stejné podmínky. Proto, když budete cokoliv sázet, tak se sice řiďte tím, jak má být dotyčná rostlina vysoká, ale počítejte s odchylkami mnohem většími než se může zdát. A tudíž když chcete aby bylo ze stromku rostoucího za keřem něco vidět, tak by keřík neměl být příliš vzrůstný, zatímco stromek může být klidně vyšší. Prostě když chcete aby vám na sebe rostliny opticky navazovaly, tak počítejte s jejich rozdílnou výškou i šířkou.

Zakládání zahrady, rozvržení podle výšky

2006-05-16T11:34:00.000-07:00

Každý zajisté chce aby jeho zahrádka krom všeho ostatního dobře vypadala. Ano, zajisté, i zahrada okrasná může produkovat značné množství ovoce a zeleniny, ale proč by měla naopak zeleninová zahrada vypadat fuj? K tomu není žádný důvod, a proto budete zajisté řešit Nerudovský problém: kam s tím? A hlavně co kam, rostlinky mají různý vzrůst, proč byste se od domu měli dívat na mrkev nebo cibuli, když je stačí zakrýt malý záhonek s relativně nízko vzrůstnými květinami, nebo malý živý plot? Zahrádka může klidně z jedné strany fungovat jako zeleninová, a z pohledu opačného vypadat jako zámecký park. Čímž se ovšem dostávám k hlavnímu tématu: Každá rostlina roste jinak, jak je zasázet, aby se vzájemně zakrývaly ty, jež chcete zakrýt, a ne naopak?
Právě že každá rostlina je jiná, nikdy se neřiďte jen popisem v literatuře pokud jde o minimální a maximální vzrůsty, molho by vás to šeredně podvést. Stromek pěstovaný jako zákrsek se totiž v relativně slušné půdě dokáže během deseti patnácti let rozrůst na výšku dva a půl metru, a skalku na jejímž okraji je umístěný kompletně zakrýt. (uff, zítra.. nezvládám, pořád mi je ještě blbě)

Zakládáme zahradu

2006-05-13T05:46:00.000-07:00

Každý, kdo si jednou opatří chalupu, chatu nebo postaví rodinný domek, nevlastní ho ve vzduchoprázdnu. Má prostě kolem něho určitý pozemek, větší či menší, který také musí vypadat nějak k světu. Samozřejmě, v dnešní době je nesmírně jednoduché povolat zahradního architekta a dát si od něho vypracovat kompletní plán a o víc se nestarat. Tak to zajisté udělá člověk, který netrpí finanční nouzí, zato však nemá čas nebo ani náladu se s tím patlat sám. Kdo se ale do toho pustí, náramně si užije. Samozřejmě, takový člověk si musí každý svůj čin náramně dobře rozmyslet, hlupák by byl ten, kdo by si například na mrňavý prostor v chatové kolonii vysadil smrky a borovice, protože ty mu do desti let vyrostou a do chaty se bude plížit horším lesem než byl ten, ve kterém zabloudil Jeníček s Mařenkou. Je nutné dbát na estetiku ale také samozřejmě třeba i na zdraví rodiny - jesliže si plánuji zahradu kolem objektu, kde se bude vyskytovat alergik, nebude příliš ohleduplné, jestliže vsadím na spoustu květinových záhonků. Moderně laděná vilka potřebuje jinak upravené nejbližší okolí než starodávná roubená chalupa... a tak by se dalo pokračovat do nekonečna. Jedno však je jasné: kdo si nechá zahradu upravit od odborníka, nemá co ztratit. Kdo se do toho pustí sám, může se dožít lecjakého zklamání a možná bude postupovat ke konečnému cíli způsobem:pokus, omyl. Ale kdo to všechno překoná a nakonec se posadí někde pod příjemnou pergolou v prostředí, které si sám vytrvořil, tomu se nic nevyrovná, to mi věřte!

Broskvoň

2006-05-06T23:10:00.000-07:00

Broskvoňe (strom je broskvoň, ovoce broskev) asi také není potřeba nijak speciálně představovat. Jde většinou o malé formy (čtvrtkmen a menší) stromů, na nichž začátkem podzimu dozrávají šťavnaté, voňavé plody s velikou peckou uvnitř. Nicméně, broskve jsou původně jižní ovoce, a tak i když současné odrůdy u nás v pohodě dozrávají, tak potřebují k úspěšnému pěstování pokudmožno co nejchráněnější polohy, a stejně počítejte s tím, že vám nějaký ten stromek zajde, než zesílí a chytne se. (Jeden až dva zajdou, pak se chytne a již vydrží) A také si (jako vždy) uvědomte že sázíte strom, jaž bude na svém místě minimálně desítky let, takže pozor aby něčemu nestínil nebo tak.

Jaro pokračování

2006-05-03T11:07:00.000-07:00

A kromě hnojení, kopání, sázení, setí, okopávání, sekání, hrabání a podobně je také potřeba se starat o první jarní plevele. Zajisté nechcete aby vám zahrádka již od jara zarůstala, a aby se nově vzrostlé rostlinky musely hned od začátku života prát s nějakou pampeliškou o vzácné živiny. Mimochodem, nedá mi to abych se nepochlubil, na podzim jsem na chalupě zasadil oregano jež jsem měl celý půlrok v květináči. Sice vypadalo že už chcíplo, ale stejně jsem ho zasadil. Nu, očekával jsem že nic, ale nyní je z toho pořádný trs, a vesele dusí trávu okolo.

Jarní práce

2006-04-23T12:41:00.000-07:00

Než se vrátíme k seriálu o ovocných stromcích, dovolte mi ještě jednu vložku. A tou jsou poznámky ohledně jara a jarních pracech na zahrádce. Zima nás konečně opustila, a byť opožděně začíná vše rašit a nakvétat. Tím pochopitelně vznikla potřeba veškeré květiny, keře a podobně co nejrychleji odkrýt a odzimovat. Takové opomenutí odkrýt třeba růže může být i jejím koncem, keřík se z toho nemusí vzpamatovat. Dále je potřeba rozhodit jarní dávku hnojiva, Aby měly nakvétající stromky a keře (a vše ostatní také) dostatek živin. Navíc je nejvyšší čas na případné zasazení nových stromků (pozor, čerstvě zasazené nehnojit). A také shrabat ze zahrádky poslední zbytky opadaného listí z podzima. Vždy nějaké spadne ještě po posledním podzimním shrabání. A také bude již brzy potřeba vytáhnout sekačku, je sice ještě trochu času, ale kdo neposeká tak za 14 dnů, bude mít za měsíc trávu vysokou půl metru.

Voda 2

2006-04-22T03:12:00.000-07:00

Poté přišla doba kdy bylo do toků řek a říček uměle zasahováno. Pokud vynecháme fakt že skoro vždy ke škodě dotyčné řeky, protože regulaci toku vyprojektoval kdosi kdesi v kanceláři, a nejspíš se neobtěžoval na dotyčné místo zajet a podívat se jak to tam vypadá v reálu. Nicméně jedna věc užitečná byla, a sice bagrování koryt. Koryta řek i potoků se totiž zanášejí hlínou a pískem, strženými z břehů v místech kde je silný proud, a poté naopak v místech širších, kde rychlost toku klesá se usazujících. Dokonalým příkladem ja třeba Labe před Litoměřicemi, (přesně tam kde byly záplavy velmi ničivé) kde je řeka velice široká (500 metrů a více) ale s vyjímkou plavebního kanálu uprostřed je velmi mělká. Více než polovina šířky koryta je tak zanešená bahnem že nemá hloubku větší jak metr. A navíc ještě z této hmoty trčí celé uschlé stromy, na kterých se poté zachytávají vodou unášené větve a tvoří překážku zdvihající hladinu v době kdy by byl naopak zapotřebí co největší průtok. Tedy, mnohé problémy způsobil člověk sám: Vybagroval koryta, nechal lidi postavit domy na březích, nechal koryta zanést a teď se diví.

Jarní voda

2006-04-06T10:33:00.000-07:00

Nu, tedy musím přiznat že zrovna letos to vypadá, že se nám o jarní zálivku postarala příroda sama, v některých zahradách je i metr vody. COž je zase ale naprosto přehnané, taková množství jsou jen ke škodě. Na druhou stranu, ti jimž se vyhnula přímo záplava by letos mohli mít velice slušnou úrodu, a velmi zjednodušené zalévání zahrady. Každopádně však se jaksi nabízí otázka, kde se vlastně podobná velká voda bere, jak je možné že jsou nyní povodně několikrát za sebou v relativně krátkých intervalech. K tomu je potřeba zvážit několik faktů: a) Povodně byly vždy, každé jaro přicházela větší voda, každých pár let opravdu velká voda. b) Lidé s tím počítali, domy se stavěly kus od vody, tak aby je nezaplavovaly alespoň jarní záplavy každoroční. c) Mnohem větší části krajiny byly zalesněné, lesy jsou přirozenými zásobárnami vody, schopné pojmout tisíce litrů vody. d) Řeky tekly zcela jinými koryty, zatímco dnešní jsou regulovaná a na mnoha místech betonová, původní byla prostě údolí, a tudíž na každý metr výšky vzrůstal mnohonásobně průtok. (pokračovnání příště)

Broskve

2006-03-27T12:29:00.000-08:00

Broskev je ovoce velmi oblíbené pro svoji chuť a vůni, je však v našich podmínkách poměrně hůře pěstovatelná. Není tomu až tak úplně, broskvoně jsou sice ještě o něco citlivější než meruňky, ale pěstovat se dají i v mnohem horších podmínkách než by kdo čekal. Konkrétně znám příběhy stromů pěstovaných s úspěchem na středohoří, jen většina lidí měla problém že než se jedna broskvoň uchytila tak jich 5 zmrzlo. Ale poté ta otužilá a přežívající dává výbornou úrodu, dozrávající každým rokem. (pravda, poněkud později, ale dozrají výborné broskve) Bývá pěstována jako polokmen, (menší formy jsou méně odolné, větší nejsou fyzicky vhodné ke sklízení) vyžaduje hnojení, dostatek vláhy. (podobně jako meruňka, pouze odraženou vodu, zalévání vodou ledovou je jisté zahození úrody.) A podobně jako jiné stromky, nejvhodnější k zasazení (zvláště v drsnějších podmínkách) je ideální sazeničkou pravokořenný stromek pocházející z pecky ovoce již zvyklého na místní podmínky. (pochopitelně pěstovaný na místě) V případě zplanění lze samozřejmě roubovat, ale opět, ideálně větvičkami z místa pěstování, prostě strom jež si již zvyknul na tvrdší podnebí výborně pomůže zapěstovat další.) Každopádně i broskve jsou výborné jak ke konzumaci za syrova, tak k zavařování, mražení a výrobě alkoholu, podobně jako meruňky.

Merunka

2006-03-26T01:47:00.000-08:00

Merunka (meruňka) je stromkem pěstovaným většinou jako čtvrtkmen nebo zákrsek, vzácněji polokmen. Je to ovoce pocházející původně z číny, do evropy byla přivezena někdy okolo roku 0. Její plody jsou velmi oblíbené pro svou příjemnou chuť a vůni, a to jak čerstvé, tak zavařované v podobě dílků i marmelády. Dobře dozrálé meruňky jsou též velice oblíbené k výrobě alkoholu. Pěstování meruňek však není zcela jednoduché, stromky jsou dosti citlivé na mráz, přes zimu vymrzají, a v době květu stačí jen lehký noční mrazík aby vás připravil o celou úrodu. Proto je vhodné kmínek obílit (hašeným vápnem) aby se stromek domníval že je chladněji a s květem počkal. Má ráda dostatek vláhy (pozor, nezalévat ledovou vodou, nutno nechat odstát) a živin v půdě (vícesložková hnojiva jsou ideální, cererit, npk) též je vhodné prostor pod merunkou namulčovat, čímž se zabrání růstu plevelu zbytečně ubírajícímu živiny. Květy jsou růžovo bílé, plody dozrávají zhruba od poloviny léta. Malé plůdky je dobré trochu probrat, a ponechat na větvích jen ty větší a silnější.

Pomalu se blíží jaro

2006-03-22T13:31:00.000-08:00

A tak i když zatím rozhodně není na čase odkrývat citlivé rostlinky, čas skleníků a pařenišť nadešel. A i ti kdo nemají podobnou věc na zahrádce tak by se měli minimálně podívat jaké jim případně zima způsobila škody. Zjisiti které keře či stromy přes zimu pomrzly sice zatím ještě nejde, ale větrem polámané stromky je vhodné podle stavu poškození buď seříznout nebo vykopat. A také různé ty opěrné žebříčky jež se polámaly je lepší narovnat teď, než až na nich bude viset živá rostlina. A pochopitelně je také čas na opravy již zmiňovaných skleníků, foliovníků či pařenišť, jestliže na nich vznikly nějaké škody.

Švestky

2006-02-12T17:42:00.000-08:00

Švestky jsou dalším ovocem, jež se na našem úzamí pětuje prakticky odjakživa. Kdo by neznal tmavomodré švestky, jak chutnají poté co přejdou prvním mrazem. Nicméně poslední dobou to právě švestky nemají jenoduché, trápí je pohroma zvané šárka, virové onemocnění jež způsobuje opadávání nezralých plodů, jež se pak nehodí ke konzumaci, ani k zpracování na nejoblíbenější moravský produkt, slivovicu. Švestky sice mohou dorůstat velikosti plnokmenu, ale naprostá většina jich dorůstá vzrůstu menšího, a to i pravokořenné, bez jakýchkoliv manipulací. Mimochodem, vzpomínám si, že před několika lety se objevila zprávička, že kdesi na vrchovině bylo objeveno několik zdravých, proti šárce odolných stromů, a že se z nich pokusí vypěstovat odolné sazenice, ale jak to dopadlo netuším, buď pěstují, nebo projekt zašel na nedostatek peněz, každopádně informace nejsou k sehnání.

Hrušky, hrušně

2006-02-08T12:14:00.000-08:00

Hruška je plod, hrušeň je strom na němž hruška roste, je to ale pouze nepodstatný rozdíl, pokud budete o stromu hovořit jako o hrušce, stejně každý pochopí o co vám jde. Hrušeň je jedním z nejdéle rostoucích ovocných stromů, má velmi tvrdé dřevo, velice často se pěstuje ve variantě plnokmen. (tedy, spíše pěstovala, za posledních 15-20 let jsem prakticky nepotkal nově vysazované hrušně, takže až ty staré odejdou, pravděpodobně budeme jako stát muset hrušky dovážet. Ošklivá představa.) Jak hruška vypadá a jak chutná nemá smysl popisovat, každý zná. Jen pro upřesnění si řekněme, že existuje mnoho různých odrůd hrušek, jež se liší svou velikostí, dobou dozrávání i chutí. Na druhou stranu nelze nezmínit, že na moravě a slovácku se těší veliké oblibě hruškovice, tedy kořalka pálená z hrušek.

Jabloně

2006-02-05T19:20:00.000-08:00

Jabloň, jeden z nejběžnějších ovocných stromů u nás. Jablka jsou známá snad každému, tkaže není nutné popisovat o co jde, ale můžeme se soustředit na to, co vlastně jabloň potřebuje. A že toho vcelku není mnoho, jsou odrůdy jež rostou i na horách, v poměrně tvrdých podmínkách. Jaké druhy existují? Mnoho, liší se tvarem, chutí i dobou dozrávání plodů. Například známá letní jablka dozrávají již uprostřed léta, naopak jiné odrůdy jsou až zimní, a ovoce plné zralosti dosahuje několik měsíců po sklizni. A co se týká velikosti stromu, jabloně se pěstují ve všech možných variantách (i když v současnosti jsou velké jabloně, plnokmeny docela vzácností, mnohem více se pěstují jabloně miniaturní, kde sice na koruně o výšce do 2,5 metru vyroste relativně méně ovoce, ale zato jej lze mnohem snadněji všechno sklidit.).

O ovoci, úvod

2006-02-02T06:12:00.000-08:00

Jako další přijdou na řadu ovocné stromy a stromky. Je na to koneckonců docela vhodný čas, protože to co jste nestihli zasadit na podzim se dá napravit na jaře. A abychom začali již dnes, neuškodí rovnou vysvětlit některé pojmy označující velikost budoucího stromu, a sice:
Celokmen- Strom dosahující maximální velikosti, dnes se prakticky nepěstuje, jedině například ořešáky bývají.
Polokmen- Dosáhne maximální velikosti (oficiálně) asi 7 metrů, v této formě se vyskytují běžně jabloně, hrušně, třešně.
Čtvrtkmen- Maximální výška asi 3,5 metru, pěstují se tak jabloně, meruňky, švestky, třešně..
Zákrsek- asi 2-2,5 metru, nejsnadněji se sklízící, ale přes svou malou velikost dokáže nést značnou úrodu. Pěstují se tak jabloně, meruňky.
Jak se vlastně dosáhne zmenšení velikosti stromu? Roubováním, mezi kořeny (které většinou stejně pocházejí z nějaké jiné dřeviny) a korunu se vloží kousek dřeva z nějakého pomalurostoucího stromu, jež zajistí, že se v tom místě nebude kmen protahovat do výšky. Na druhou stranu některé výzkumy naznačují že stromy pravokořenné (vypěstovaný celý stromek z pecky, žádné úpravy) jsou mnohem odolnější.

Struktura půdy

2006-02-01T07:06:00.000-08:00

A poslední co jsme o hlíěn neprobrali je její písčitost či jílovitost, neboli složení po stránce mechanické. Tím je míněno jaké podíly mají částice jednotlivých velikostí. Prakticky každá půda obsahuje všechno, jde o to čeho je více. (Výjimku tvoří písčítá poušť, kde je jen písek, a například ložiska kaolínu, kde je jen nejjemnější jíl.) Půda vznikala erozí, a tudíž je logické, že obsahuje pěkně od největších částí (kameny) přes střední (písek) po jemné (jíly). Podle toho je buď řazena jako:
písčitá
pisčito hlinitá
hlinito písčitá
hlinitá
Jílovitá
Jíl
Pochopitelně, nejrozumnější je tak něco mezi. Půdy více písčité pojmou mnohem větší množství vody, zato ji však mnoho odpařuje, takže ji dlouho neudrží. Hlinité (a jílovité) půdy zadržují vodu mnohem lépe, ale zase ji pojmou méně. Jak říkám, ideální je směs někde uprostřed.

Vlhkost půdy

2006-01-31T09:29:00.000-08:00

Dalším z významných faktorů ovlivňujícím rostliny je přítomnost vody v půdě. Přesněji řečeno, jestli je půda trvale sušší nebo vlhčí, a úroveň hladiny podzemní vody. Podzemní voda totiž vzlíná kapilárami v půdě vzhůru, a při vhodné výši (hloubce..) hladiny tak vlastně zalévá za vás. Ovšem, jak to již bývá, tak všeho moc škodí, a půda přiliš mokrá se musí odvodňovat, jinak by na ní prakticky nic nerostlo. Půda sušší se musí bu´d zalévat, nebo na ní pěstovat rostliny s nižšími nároky na vlhkost.

Kyselost půdy

2006-01-30T23:39:00.000-08:00

Řekli jsme si o tom, co požadují rostliny ke svému životu jako výživu, ale to není vše, Jsou ještě další faktory které rostlinky ovlivňují. Jedním z nich je i kyselost půdy. KYselost půdy do zančné míry určuje co lze v daném místě pěstovat. Nicméně není až tak definitivní, dá se do značné míry regulovat. Do kyselé půdy lze zapravit vápno, případně mletý vápenec, čímž se její reakce zneutralizuje, naopak půdu příliš zásaditou lze upravit přidáním nějakého toho procenta rašeliny která je sama kyselá. (Opravdu, zalévání octem není dobrý nápad..)

Obrývání stromků

2006-01-27T09:41:00.000-08:00

Je další činností která výrazně pomůže. Obrytím prostoru okolo stromku či keříku je prospěšné z mnoha důvodů: Provzdušní se půda. Odstraní se tráva jež odebírá cenné živiny a vodu. Nemluvě už o tom, že je to hvodná příležitost jak zapravit do půdy hnojivo a navíc pokud potom přerytou plochu pokryjete třeba posekanou trávou nebo mulčovací kůrou, tak bude mnohem lépe zadržovat vodu a ještě uhnívající spodní vrstva přihnojí. Nemluvě už o tom, že pokud za rok obryjete znovu, tak poslouží jako hnojivo veškerá letošní mulčovací hmota. Prostě, obrývat stromky je výhodné, jen pozor, abyste nepoškodili kořeny, používejte rycí vidle, nikoliv rýč.

Humus

2006-01-25T20:34:00.000-08:00

Co je vlastně humus, zmiňovaný v souvislosti s půdou? V podstatě rozložené části těl rostlin i živočichů, které jsou nositeli všech zmiňovaných součástí výživy rostlin. Logicky jej proto chceme mít v půdě potřebné množství, aby rostlinky prosperovaly. Jak jej doplnit? Je potřeba právě přidat vhodné organické zbytky, například kompostovat posekanou trávu a spadané listí. Vynikající je též rašelina (ne když je půda již tak kyselá) a zelené hnojení, neboli osít jednou za několik let řepkou, hořčicí nebo jinou vzrůstnou brukvovitou rostlinou a tu poté zaorat, tím se současně půda pohnojí dusíkem. Dobře se dá také kompostovat odpadní kůra či piliny z pily, případně různé rybniční kaly, případně bahno z příkopů atd. Pochopitelně k zůrodňění zahrádky není vhodná například tráva od silnice, díky obsahu škodlivin, proto vše s rozumem.)

Kdy hnojit

2006-01-22T17:38:00.000-08:00

Valná většina hnojiv se používá na podzim, případně na jaře, (A nebo menší dávku na podzim, a druhou zjara, podzimní se přes zimu vpraví do půdy mnohem stejnoměrněji a jarní hnojí celé jaro a léto.) jsou však momenty kdy je zapotřebí rostliny přihnojit na rychlo, třeby když začínají kvést a nasazovat na úrodu. Pro tyto potřeby se používají hnojiva tekutá. (Buď koupíte tekuté hnojivo, nebo rozpustíte ve vodě trochu hrudkovitého) Nicméně asi nejvhodnějším hnojivem na tyto účely je zkvašený ptačí (slepičí, holubí) trus patřičně zředěný vodou. Obsahuje totiž veliké množství živin ve formách dokonale přístupných rostlině, prakticky veškeré živiny jež dnes nalejete na záhon mají rostliny zítra k dispozici. O něco slabši je nálev ze zakvašené trávy, použít se dá stejně. Jak nechat danou hmotu vykvasit? Stačí umístit do nějaké nereznoucí nádoby (železnou by to dost rychle rozežralo) venku na slunce, zalít vodou, přikrýt a počkat pár dní (tak dva tři týdny). Používá se tak, že do konve na zalévání nalijete trochu vykvašené tekutiny (tak litr do desetilitrové konve je maximum) dolijete vodou a zaléváte přímo ke kořenům jednotlivých rostlin. Vodu v kvasné nádobě stačí potom dolít, zamíchat a opět nechat pár dní odstát. Původní obsah živin stačí na několik plných nádob. Mimořádně vhodné je takto hnojit například jahody.

Hnojiva

2006-01-20T10:31:00.000-08:00

Jako hnojivo se dají použít látky obsahující prvky vyžadované rostlinami. Tedy například kostní moučka (která ale působí až za velmi dlouhou dobu) nebo například dusíkaté vápno. Takto bycho ale měli s pohnojením zahrádky či políčka značné problémy, protože bychom museli minimálně natřikrát, (dusík, draslík, fosfor) a navíc se mnohé látky používané jako hnojivo vzájemně nesnesou a buď ztrácí účinnost nebo dokonce mohou být nebezpečné. Proto raději používáme hnojivo vícesložkové, ve kterém jsou zahrnuty všechny živiny. Těchto hnojiv existuje značné množství, ale asi nejběžnější a pro použití nejsnadnější jsou Cererit a NPK, oboje se dodává ve mnoha velikostech balení a jsou to hrudky určené k rozhození či zaorání (zarytí)

Výživa rostlin III

2006-01-17T12:23:00.000-08:00

Dále samozřejmě potřebuje rostlina k tomu aby prospívala vodu a světlo, což jsem opravdu ani nepsal. Ale také strašnou spoustu různých stopových prvků kterých sice stačí opravdu málo, ale jsou k životu stejně nezbytné. V jedné staré učebnici jsem potkal nádhernou ilustraci, jež tyto zobrazuje jako plaňky od dřevěného vědra, kde je naprosto jedno jestli jsou všechny až na jednu dlouhé, když tam vzniká díra kudy voda vyteče. Stejnětak jsou i stopové prvky potřebné ke zdravému životu rostlin a stačí když chybí jeden aby nastaly problémy. Naštěstí jsou stopové prvky obsaženy v mnohých hnojivech, takže se o ně nemusíme starat zvlášť.

Čím se rostliny živí II

2006-01-12T14:26:00.000-08:00

Druhou důležitou součástí výživy rostlin je fosfor. Ten musí být obsažen v půdě, přírodně se obnovuje rozkladem živočichů, jejich kosti jej obsahují značné množství. Jelikož však rozklad kostí v přírodě trvá velice dlouho, přišli lidé již před dvěmi stovkami let na to, že se tomuto procesu dá napomoci. Vzniklo hnojivo známé jako superfosfát. Také některé odpady z vysokých pecí mohou obsahovat značné množství fosforu. Poslední z veliké trojice je draslík, též naprosto nezbytný. Většinou by se vracel do půdy rozkladem zbytků rostlin, když však tyto sklízíme, je potřeba jej dodat jinak, hnojením. Mimochodem, některé rostliny (například řepa) mají právě na draslík neskutečně vysoké nároky, a tím tak pole značně vyčerpají. (pokračování příště)

Hnojení, čím se vlastně rostliny živí?

2006-01-08T14:14:00.000-08:00

Rostlinky potřebují k životu mnoho různých faktorů. Některé by měla dodat příroda sama (světlo, teplo, vláhu) ale mnoho dalších je soustavným obděláváním polí a zahrad vyčerpáváno a je potřeba doplňovat. Konkrétně hlavní k životu nezbytné látky jsou: dusík, fosfor a draslík. Dusík se do půdy dostává v nesmírně malém množství přímo, něco dodají rozkladné procesy odumřelých rostlin a živočichů, a opět něco hlízkovité bakteria žijící v symbioze s luštěninami. Přírodní způsob jak jej dostat do půdy je osít plochu nějakou luštěninou kterou pak zaoráme. Případně lze pochopitelně podrost použít jako krmivo, a na pole vrátit ve formě hnoje. To je právě ekologické hospodářství, které možná nemá tak vysoké výnosy ale zato si naprostou většinu potřeb pokryje samo, vše se pohybuje v kruzích, nic jen tak neprotéká a nekončí jako odpad. (pokračování)

Hnojení

2006-01-05T04:07:00.000-08:00

Hnojení je nesmírně důležité pro úrodu čehokoliv. Sám tento výraz pochází z dob minulých, kdy se hnojilo výhradně hnojem, dnes existují umělá hnojiva. Nicnéně jejich použití je někdy nevhodné, jindy zbytečné. Zvláště začínající pěstitelé si mnohdy předtavují že přírody funguje na principu čím víc pohnojím, tím víc sklidím a mohou tak vypěstovat cosi nejedlého nebo dokonce jedovatého. Proto se zde v dalších dnech objeví menší seriálek o hnojení a výživě rostlin, snad pomůže.

Novoroční obleva

2006-01-01T07:56:00.000-08:00

Je nový rok, prý se rozdíl v délce dne jeden slepičí krok. Ale to není to podstatné, přišla obleva, sníh taje, zahrady a pole dostávají svou tolik potřebnou vláhu. Jen doufejme, že se z toho zase prozměnu nestane povodeň, přecejen 20cm sněhu pokud by roztálo najednou.. Uvidíme, nikdo není schopen s jistotou říct co příroda udělá nebo neudělá.

Sněhová kalamita

2005-12-29T05:18:00.000-08:00

Sice ochromila silnice a dokonce i letiště, ale těch zhruba dvacet cm sněhu co napadlo za včerejší den a dnešní noc by mělo být zárukou solidní úrody. Na druhou stranu to mlže znamenat dlouhou zimu a pomalý nástup jara, ale doufejme že vše dobře dopadne.

Pod sněhem

2005-12-26T07:51:00.000-08:00

Nenadávejte na sněhovou nadílku, opravdu je důležitá k tvorbě nové úrody. Patřičně silná sněhová pokrývka (ne tak moc, aby z toho byla na jaře pobvodeň) zemi ochrání od mrazu, ale také poskyten zemi na jaře potřebnou vláhu. Odjakživa se tradovalo že právě množství sněhu v zimě předurčuje kolik toho varoste v létě, a ono na tom něco je. Mimochodem, mnoho takzvaně zmrzlých stromů má ve skutečnosti na svědomí nedostatek vláhy na podzim, strom nezmrzl, ale prostě přes zimu uschl.

Zahrada a štědrý večer

2005-12-24T05:27:00.000-08:00

Málokdy je tak zjevné použití všeho možného co se urodilo na polích a zahradách tak zřejmé jako dnes večer. Brambory a veškerá ostatní zelenina do salátu někde vyrostla. Prase na řízek se krmilo také těmi brambory, i ti kapři v rybníce byli nejspíše krmeni nějakou směsí z obilí. Každopádně než zasednete k vánoční večeři, přemýšlejte chvilku co všechno na stole někdo musel vypěstovat. A mějte trochu úcty, k slušnému vycxhování rozhodně nepatří se na štědrý večer přežrat a opít jako dobytek.

Koření a podobné voňavé rostlinky

2005-12-23T05:37:00.000-08:00

Budou další skupinou jež se zde uveřejní, čerstvé bylinky a koření totiž nejenže jsou velice chutné, ale také zdravé, což jinak velmi často nejde dohromady. A přitom byllinky bývají poměrně nenáročné, třeba taková majoránka vyroste prakticky všude, a její jediný trs stačí zásobit celou rodinu. A tentokrát to nebude jen holý popis rostlin a jejich pěstování, ale také využití, sušení a skladování. Takže se máte na co těšit. A užijte si zítra stědrý den.

Vánoce a blog

2005-12-19T02:07:00.000-08:00

Tímto bych vám všem chtěl popřát pěkné vánoční svátky, a současně se omluvit pro případ že by zde již až do nového roku nepřibyla ani řádka. Budu si totiž na svátky stěhovat počítač k rodině, a nevím jestli se mi podaří se někdy vhodně slít a mít čas na práci pro sebe. A v okamžiku kdy neudělám práci, tak pochopitelně nenapíšu ani nic na svůj blog, jak by asi každého mohlo napadnout.

Bob

2005-12-14T23:03:00.000-08:00

Bob zahradní je další z luštěnin, je to rostlina velice nenáročná, potřebuje jen trochu zalít. Má obrovskou odolnot proti mrazu, takže rostliny vydrží klidně i ve vyšších polohách a nějaký ten pozdní sníh. Seje se do řádků na záhon.

Fazole

2005-12-13T14:46:00.000-08:00

Málokterá rostlina má tolik různých variant jako fazole, pěstují se jedlé, okrasné, malé, velké, mnoha různých barev. každopádně z hlediska pěstování jsou všechny stejné. Narozdíl od hrachu, který může i ležet, fazole se opravdu musí po něčem pnout. Jedno z vhodných stanovišť je tudíž u plotu, nechat je pnout přímo po osnově pletiva, ale pokud toto není natřeno, tak se zvýšenou vlhkostí pod podrostem ničí. každopádně fazolky se vysěvají přímo na stanoviště od dubna do května, a pak potřebuje trochu protrhat plevel a zalít.