Možnosti hnojení II

Kompost, hnůj, kejda a podobně. Všechno naprosto přírodní hnojení, jež vlastně ani nedodává na záhon (pole) spousty holých živin, ale hlavně humus, jež celkově zlepší kvalitu půdy, obsahující živiny. Ono, tedy jako vždy jde hlavně o množství, rozhodit metrák hnoje na hektar je naprosto k ničemu, zatímco množství 0,5 kg a více na metr čtvereční smysl má. Problém je s hygienou, opravdu enní vhodné na pozemku kde se použil čerstvý hnůj (případně obsah žumpy) vhodné pěstovat například zeleninu, jež se jí i za syrova. Zato například takové brambory, těm to nevadí, ty se po sklizni operou a pak vaří, ty si jen z hnoje (kejdy, močky) vezmou patřičné množství živin a vyrostou velké. Mimochodem, mnoho plodin je citlivých a hnojení čerstvým hnojem nesnáší, pro ty je potřeba buď patřičně pohnojit pole rok před jejich pěstováním (a pak tam nasadit zmiňované brambory či tak něco) a nebo nechat hnůj (cokoliv jiného) promíchaný třebas s hlínou (kůrou, pilonami, shnilou trávou) ležet rok ležet někde na haldě, a rozhodit až dalším rokem patřičně vyhnilý materiál, již bez zbytků slámy a podobně. A mimochodem, při použití kůry či pilin je velice vhodné hlídat celkovou kyselost budoucího kompostu a patřičně přidávat mletý vápenec či vápno. (A docela podstatná poznámka, pokud vám jde o trochu větší množství budoucího kompostu, tak nekupujte mulčovací kůru v zahradnictví, zajeďte si na pilu. Zažil jsem i takové, kde si člověk nabral kůry (odpadu) plný vozík a byli ještě vděční, že jste jim zametli dvůr. Dnes po vás budou něco chtít, ale není to nijak závratná suma, a pokud máte někde ve vsi třeba prasečák (a tak dostanete kejdu za flašku rumu či vodky) tak vás důkladná hromada kompostu vyjde třeba na 300 kč, což byste dali za umělé hnojivo také. (a příště bude celý článek o kompostování, ono to není tak jednoduché jak se zdá)