zahrada

Monday, May 10, 2010

Olejování zámků


Tak hned po příjezdu na chalupu mě čekalo překvápko, zámky po zimě dokonale zatuhly a skoro nešly odemknout. Tedy, ne že by to bylo nečekané, měl jsem na to nachystaný silikonový olej, ale pochopitelně, v batohu úplně dole, nehrozilo, že by se k němu člověk dostal venku před bránou. Ale tedy co následně z toho zámku teklo, to stálo za to. Olej s rozpuštěnou rzí, děkuji pěkně, nedivím se, že to nešlo odemknout. Inu nelehké je starání se o dům, stačí zapomenout zámky namazat na podzim a už máte problém. Nemluvě o tom, že se mi na trávníku rozlezly pampelišky tak neskutečným způsobem, že je celý žlutý, to bude fuška je dostat pryč.

Sunday, April 25, 2010

Prořezávané stromky

Tak dnes říkali v Receptáři, že prý se mají prořezávat stromky teď, takhle na jaře, a ne na zimu, jako se to dělalo stovky let. Inu tak to holt zkusíme, stejně jsem měl v plánu jet na chalupu příští víkend, tak přiberu alespoň foťák, když už ho konečně mám a uvidíme, snad se mi povede i něco nafotit, a ideálně i něco prořezat, ocitl jsem se totiž v situaci, jako každý rok. Podle knížky mám pocit, že přesně chápu, co se má uříznout, ale v reálu to pak dopadne poněkud divně.

Tuesday, April 06, 2010

Když kvete zlatý déšť


Forsinthia intermedia, lidově česky zvaná zlatý déšť je rostlinkou (křovím) které v současné době rozhodně nepřehlédnete. Jedná se totiž o jednu z mála rostlin, které již naplno kvetou, a navíc zlaté květy na jinak holém keři opravdu přitahují pozornost. Zlatý déšť je velice oblíben jak v zahrádkách, tak v parcích, pěstuje se velmi hojně. Oproti tomu, kdykoliv jej potkáte ve volné přírodě, tak máte jistotu, že jej původně do lokality přinesl člověk, nejenže jde o nepůvodní druh, ale navíc uměle vyšlechtěný koncem devatenáctého století. Velmi častým jevem je odřezávání kvetoucích větviček do váz, což keři nevadí. Právě naopak, intenzivní seřezávání (po odkvětu) jej stimuluje k vyhození nových, hojně kvetoucích větví. Fotka pochází z parku, o který se víceméně nikdo nestará, na hustotě květů je vidět, že by keřík neuškodilo trochu přihnojit. Což je ostatně rozumné prakticky u všeh keřů. Rostou dlouho, za pár let z půdy spotřebují hodně živin a pak kvetou méně. Nic se nemusí přehánět, ale trochu univerzálního hnojiva (cererit, npk) neuškodí použít.

Tuesday, November 24, 2009

Jak dokáže člověka nakrknout beruška.

Beruška, slunéčko x tečné, kdo by neznal tohoto malého broučínka. A kdo nezná písničku sluníčko, sluníčko, popojdi maličko.. Jen takhle na chalupě dokáží naštvat. Po zatopení a rozsvícení se jich v kuchyni vyrojilo snad 5. Což už je opruz, první člověk vyhodí ven, druhé a třetí.. Ale co se zbytkem? Když je to navíc jeden z nejvýznamnějších hubitelů mšic. Holt jsem si zapálil stařenu a nechal to být. Uvidíme co zítra, jak moc budou opruzovat, protože přistávající beruška na krku rozhodně nepatří mezi příjemné zážitky. Hlavně poté, co člověk potká na záchodě osminohého krasavce, asi jako zpívá pan Vyčítal, redback pod prkýnkem záchodu. Tak tento nebyl pod prkýnkem, ale pod rolí papíru a po objevení jsem ho s ní také umlátil.

Monday, November 23, 2009

Sekera


Člověk by řekl, že v největším městě čech nebude problém koupit skoro cokoliv. Seženete zde drogy, seženete zde služby padělatelů, i nějaký ten mafián by se zaručeně našel. Ale po zkušenostech z posledních pár dní bych řekl, že je zde jeden problém. Sehnat úplně normální sekeru. Ne dovozový laciný krám, ne dovozovou extra předraženou, ale úplně obyčejnou sekeru k štípání dříví. NAvštívil jsem Bauhaus na Pankráci, výběr více než ubohý, (dohromady výběr snad z 6ti typů, kromě příliš těžkých a příliš lehkých měli jen dvě, obě tak pevně držící na topůrku, že bych jim dával maximálně deset ran ke konci existence.) Další byla prodejna OBI na Lhotce. Výběr o něco lepší, kvalita sna o něco horší. Sekyry co vypadaly na první pohled sympaticky, ale když je kilo a čtvrt vážící sekyra tvarovaná jako širočina, tak je někde chyba, a když má navíc první polovic výšky tloušťku kovu snad jen 4 mm, tak je chyba zjevná. A navíc, když to vypaá na poněkud pozměněnou výrbní technologii. Podle broušení bych se vsadil, že k výrobě bylo použito kování jen velmi přibližně, jestli vůbec. Prakticky celý tvar sekyry byl vytvořen broušením patrně obyčejného železa, bůh ví jestli šlo vůbec o ocel. Zato dnes, o dva dny později, když jsem dojel do Litoměřic.. Tak tam jsem nešel do mega marketu, ale do obyčejného, trochu většího železářství. A tam jsem našel hledanou pomocnici na první pohled. Kilová hlavice, pěkně široké a silné ostří, půlmetrový topor, který umožňuje použít i druhou ruku. Hlavně určená pro jednoruční práci.. Prostě krása, navíc za sbídou 320 kč, ty Obi (I Bauhaus) šmejdy. Ale upřímně, váží jen Kilo.. Ale fakt mám po půldni práce s ní obdiv k bojovníkům, kteří tahali své těžké dvoubřité sekyry stovky kilometrů terénem a pak ještě vydrželi bojovat celý den a povyrážet se s ženami pobitých nepřátel celou noc. Na druhou stranu, naštípal jsem za pár hodin dost dřeva k topení na dva a půl dne, takže to vůbec není špatné. (Obrázek je dost podobný, akorát to co jsem koupil má obyčejné oválné topůrko, bez tvarování pro ruku)

Sunday, November 22, 2009

zazimování 4

Dále je nutné vypustit vodu a patrně i kapalinu z ústředního topení. Pokud tam není mrazuvzdorná. Což je můj osobní případ, topení s nemrznoucí kapalinou, po několika letech doplňuji po pěti litrech nemrznoucí kapaliny a tak litr nebo dva vody. Následně je trvanlivost víceméně nekonečná. Ale s pitnou vodou to takto aplikovat nejde, ta by prostě v zimě zamrzla a roztrhala potrubí. Proto, pokud jde o objekt neužívaný trvale k obývání, tak vodu vypustit. A Raději dříve než později, i pokud ještě přijedete, je lépe obětovat deset minut na vypouštění vody navíc, nežli platit desítky tisíc korun za opravy trubek. Takové vykopání, oprava roztržených částí a znovuzakopání opravdu není levná legrace. Při poslední návštěvě obejktu před zimou se určitě ubezpečte, že jsou všechna okna a dveře důkladně zavřená. Zní to jako samozřejmost, ale ono to tak samozřejmé není. Stačí jedno špatně zavřené okno, které následně vyrazí podzimní vichry. A výslledek je vybydlená místnost nebo dvě, v případě otevřeného okna na návětrné straně klidně hrozí i promáčení podlahy a relativně vážného ublížení celému objektu. A rozhodně se ujistěte, pokud máte natolik starou chalupu, že obsahuje větrací otvory, že jsou průchozí. Ona se ta srandička nezdá, ale pokud je něco zakrývá, tak to není dobré. Staré domy potřebují volné vyměňování vzduchu s venkem.

Saturday, November 14, 2009

Zazimování 3

Před několika dny se objevil na idnesu článek o drtičích zahradních odpadů. Docela mě naštvali, protože právě tohle jsem plánoval jako další díl seriálu. Totiž, že to nejlepší co s různými opadanýými větvemi takhle na podzim je rozsekat je do kompostu. Tedy ty slabší, silnější má smysl cpát do kamen, ale kam s větvičkami pod centimetr průměru? Sušit je a pak pálit je víceméně k ničemu, protože skoro žádné teplo nevydají. Zato v kompostu poslouží znamenitě, pohnojí. Ale chvíli trvá, než se rozloží, počítejte raději dva nebo tři roky. A takovým drtičem navíc neproženete jen větve, ale i různé nahnívající ovoce a podobně. Rozsekané se pak v kompostu rozloží mnohem rychleji a lépe. A když je trochu prosypete vápnem, tak žádné infekce nehrozí. Ostatně k těmto účelům bohatě stačí i ten nejlevnější drtič odpadů. Na tlustší větve je potřeba solidnější přístroj,
ale právě na tenké odpadní větvičky, opadanou kůru a nahnilé ovoce bohatě stačí to nejlevnější.