Zazimování II

Další činností po posekání a uklizení zahrady je zakrytí všech citlivých rostlinek. Nestyďte se udělat hromádku i okolo kmínku mladšího stromku, uškodit mu nemůžete, ale on by při tužším mrazu zmrznout mohl. Citlivý je krček, tedy místo kde přechází kořeny v kmen. Tam neuškodí nakupit hromádku 20 cm vysokou, na jaře po rozhrabání poslouží jako dodatečné přihnojení. Ostatně čímže vlastně přikrývat? Normálně se doporučuje jen zralý kompost, ale mě osobně se velmi osvědčilo smíchání rozleželého kompostu s opadaným listím. Totiž listí již v zimě zahnívá (byť pomalu) a ještě tak o stupínek či dva zahřívá hromádku. A nejento, ale ono je to i výhodné na spotřebu kompostu, kterého nebývá vždy dostatek. Růže a květiny obecně se také přikrývají, na to nezapomeňte. Ale také, že je potřeba je pak na jaře odkrýt, nebo nepokvetou. Růže je vhodné před zakrytím ostříhat, ale v nouzi stačí až na jaře. Každopádně ostříhané růžičky a jiné trnité keře nepatří do kompostu ale na ohniště. Věřte mi, že by se v přírodě sice rozložily, ale až za hodně dlouho a takové škrábnutí od trnu růžičky ležící rok v kompostě není příliš zdravé. (Pokračování příště)

Opět čas zazimovat

Tak už je tady zase podzim a zima. Respektive těžko říkat podzim, když už na některých místech napadlo i víc jak půl metru sněhu. Alespoň, že to tentokrát nebylo tak, že sníh v půli prosince silničáře zaskočil. V polovině října ho opravdu nečekali. A trapas to byl jak hrom, přetrhané vedení elektřiny, zcela odřízlé obce atd. A to přitom v nížinách stále ještě vesele kvete podzimní kvítí. (a mě rostou v květináčích za okny papričky, ale to sem nepatří) Každopádně, každému je určitě jasné, že nadchází doba nezbytného zazimování. jinak bude mít místo zahrádky na jaře poušť, nebo v nejlepším případě mrtvou džungli. Ono se to nezdá, ale už jen takové podzimní posekání zahrady velice pomůže. Když se na svou chatu či chalupu nedostanete, tak máte na jaře pěkný průšvih ve formě čerstvé trávy prorůstající čímsi co připomíná vlasy utopence. A až to vezmete sekačkou, tak výsledkem bude zaručeně alespoň několik mrtvých míst, kde se travní koberec urve až u kořenů, míst která budou nepříjemná a bahnitá patrně několik měsíců. Základem zazimování tedy určitě musí být posekání a posbírání staré trávy. Ještě štěstí, že snad všechny sekačkay mají dnes sběrné koše a člověku tak odpadá otravné hrabání hráběmi. (pokračování příště)

Sekání trávy

Mnohé městské dítě snad už ani neví, co je to kosa a jak vypadá. Zahradu by s ní dneska snad sekal jen zavilý masochista-sebevrah. O mnoho jednodušší je mít sekačku, ta naprostou většinu práce udělá za vás. Ale občas to není až zas tak jednoduché, třeba taková vysoká tráva umí být docela nepříjemná, zvláště když už máte sekačku x let a nůž už zdaleka není ostrý. Ostatně takový nůž potřebuje přibrousit, ale u některých sekaček není jeho sundání nikterak snadnou záležitostí a broušení nože pilníčkem přímo v sekačce není rozhodně nic snadného. Každopádně s vysokou trávou si lze poradit i se sekačkou s otupeným nožem, když víte jak na to. Hlavní vtip je v sekání na dvakrát, napřed s nejvyšším možným nastavením a poté s nižším. Akorát že po takovém posekání zůstane namísto trávníku několik dní krátké pichlavé strniště, ale s tím se toho moc dělat nedá. Ostatně, problém s vyšší trávou asi neřeší člověk v domku trvale bydlící, ale chalupář, který nemá na údržbu zahrady čas častěji, takže trochu nepěkná zahrada ho asi moc nebere, hlavně aby bylo nějak posekáno.

Co kam zasadit?

Pomalu se blíží jaro a nastává tak docela důležitá otázka: Co kam. Stromky jsou jasné, s těmi jaksi hýbat nejde, maximálně tak, pokud člověk zjistí, že je vysadil na extra blbém místě, tak porazit. (Což se mi stalo s hrušní. Takový malý, pěkný stromeček to byl. Jenže za deset let nevyrostl ani o půl metru. Sice na ní rok co rok bylo pár hrušek, ale takový ovocný strom je naprosto k ničemu. Přitom o tři metry dále, stíněná stejně, stejným ořešákem roste jabloň, má vynikající letní jablka a za stejnou dobu se z proutku stala stromem s rozvětvenou korunou a výškou asi 3 metry. Inu, příroda je někdy nepředvídatelná. Chudák hruška, ale holt jsem jí vykopal.) Ale co bude na polích a záhonech to pochopitelně ovlivníte. Jednak je dobré střídat plodiny, protože prakticky každá potřebuje jiné složení živin. Stejná rostlina zasetá podruhé nebo potřetí na jedno místo dodá mnohem menší úrodu. Respektive stejný typ rostliny. (obiloviny, košťáloviny atd) Ostatně, zelené hnojení je sice velmi užitečné, ale také není možné provozovat na stejném místě neustále. Také k čemu by to bylo že? A krom toho, některé rostliny mají rády čerstvě pohnojenou zem (míněno organickými hnojivy, u průmyslové chemie je to jedno) a jiné by z hnoje či rašeliny neuměly živiny využít, jen by jim to ublížilo. Pravdou je, že dnešní zemědělec obvykle studuje to, na co přišel již člověk pravěký. Ono totiž to trojpolní hospodářství je jak ekologicky, tak ekonomicky užitečné. Ale problematické. Ono vyžaduje se o půdu opravdu starat, ne mít zvířata zavřená v chlévě a na pole jezdit jen traktorem. Ostatně, ono vše co je nutné udělat pořádně stojí nějakou tu práci. NA chalupě si soused pochvaloval, jak udělal levně (a bezpracně) ohrady pro dobytek jen s elektrickým ohradníkem nataženým na kůlech. Jenže jak se ten ohradník zkratoval do země po různých stéblech trávy, listehc křoví a podobně, tak mu potom došel účet za elektřinu asi 40000. Což jaksi, když člověk připočítá cenu těch sloupků, které kupoval a zatloukal stejně a nemalou cenu toho generátoru, tak by měl postavenou pořádnou ohradu z půlkulánů, co by vydržela x let bez údržby.

Prořezávání

Pomalu se též blíží čas prořezávání stromků a prostříhávání keřů. Proč se to vlastně provádí, a jak na to? Otázka docela podstatná, protože mnoho lidí neví, jak stromečky prořezat správně, a výsledkem jsou patvary. V první řadě tedy důvody ke stříhání či řezání:
Výška: Pokud stromkům zakrátíte větve směřující vzhůru, budou celkově nižší a bude jednodušší je sklízet.
Hustota" Totálně zastíněné větve uprostřed stejně nedají žádnou úrodu a naopak, stromek či keř vysilují. Stačí, když je jich tam polovina nebo ještě méně.
Celkový tvar" Lidé obvykle chtějí, aby měla dotyčná dřevina nějaký sympatický tvar, to jest kmínek a kulatou korunu u stromku, a kulovitý tvar u keříku. Odstraňují se větve, jež tento tvar narušují.
Zmlazení: U starých stromů či keřů je užitečné udělat drastický řez, dotyčná dřevina si pak sama vyhodí nové větve, které plodí mnohem více nežli původní staré. Je ale nutné počítat s faktem, že po zmlazení stromu dostanete několik let úrodu mnohem menší, jestli vůbec nějakou. Zkrátka chvíli trvá, nežli se nová koruna rozroste. A navíc, pokud to se zmlazením přeženete, patrně vám celý strom či keř odejde.

Je tu babí léto

Babí léto, romantický název pro posledních pár pěkných dní před začátkem podzimu. Pro dny, kdy již listí na stromech začíná vytvářet barevné kreace a po ránu je vidět námraza, ael přes den je teplo na chození v tričku a člověk má naposledy možnost nastavit tvář hřejícímu slunci. Nic proti zimnímu sluníčku, ale opravdu hřeje o dost méně. A kdo má na zahrádce či jen tak na domě nějakou tu vinnou révu, tak má akorát tak čas sklidit. Pravda, mě roste na domě jen jeden keřík. Spíše "Keřík" protože rostouce od rohu porůstá dvě stěny domu a letošní sklizeň na něm byla přes 50kg vína. A cože provést s tím vínem? Nu letos nebylo dost sladké na výrobu vínka jako takového, ale rozhodně bylo dobré k jídlu. A k výrobě domácího burčáku. A to že výroba je nejjednodušší co může být, stačí hrozny namačkat, nechat pár hodin odležet, vyždímat z nich šťávu a nechat tak den trochu zakvasit. Žádné kvasinyk není potřeba dodávat, na víně je jich divokých dostatek. Nu a popíjet. Pravda, pořádný vinař by měl ke kvalitě asi námitky, ale než to překvašené svinstvo co se běžně prodává, po kterém bolí hlava a co roztahuej konečník.. Tak to je takový domácí mnohem lepší.

Pomalu se blíží podzim

A s ním problém, kam se spadaným listím. A celá ta fuška, jak ho napřed shrabat. COpak o to, shrabání není až tak těžké, pokud nemáte zahradu o x tisících metrech čtverečních. Nebo pokud mezi stromy, z nichž listí pochází nejsou například ořechy. Ty totiž způsobují docela problémy. Ne že by člověk nějaký ten ořech neoželel, ale je trapné, pokud z kompostu vyrůstají mladé ořešáky.. Krom toho, i ty co nevyklíčí vydrží dlouho v kuse, nežli se rozloži, trvá to pár let. Krom toho, listí z ořešáků je značně kyselé, takže musíte ještě navíc kompost prosýpat vápnem nebo mletým vápencem. Ale řekněme si to od začátku: Máte shrabanou hromadu listí, případně ještě k ní posekanou trávu. Podle množství pak následuje buĎ cpaní celé haldy do kompostéru, nebo na kompost. Na chalupách bývá navíc k dispozici vynikajíci prostředek na obohacení celé té hromady o další živiny. A sice dřevěný popel. I ti kdo na chalupách a chatách topí plynem či elektřinou obvykle mívají nějaké to ohniště na opékání buřtů a podobně. Takže když už člověk provozuje podzimní údržbu, tak je vhodné vybrat zbylý popel a použít do kompostu. Ti kdo topí klasickými kamny mívají obvykle popela více než dost, poslední dobou se díky mnohem výhodnější ceně obvykle na takové to podzimní přitápění používá odpadní dřevo. Popel z uhlí je pro podobné účely naprosto nevhodný. Naopak velmi se hodí spálené zbytky třeba ostříhaných růží a keřů, které do kompostu naházet ani nejdou. A ještě další surovina bývá k dispozici ve zhruba stejný čas: spadaná jablka. Vždy je mezi nimi dost řádně nahnilých, pro které je kompost jediné využití. Asi nejrozumnější způsob, jak to celé zkompostovat, je připravit si veškeré odkady na hromady, k tomu něco toho vápna nebo vápence (případně trochu drcené omítky a podobně) a pak prostě házet na hromadu tak nějak střídavě od všeho a jednotlivé vrstvy prosýpat popelem a vápnem. Výsledkem je výborný kompost a současně zbavení se všeho odpadu. Podzimní vypalování listí je jednak zakázané (a jde dostat pokutu) a jednak je to opravdu prasárna. Nemluvě o tom, že se člověk připraví o opravdu cennou surovinu. Takový dobrý kompost totiž neposlouží jen jako hnojivo, ale i k přikrytí květin před zimou, výborně obohatí třebas půdo pro sazeničky na jaře a podobně.