Hnojení

Hnojit je nutno, jinak se neurodí, to je naprosto jisté. Ale jak, kdy a čím? Používat hnojivo přírodní, nebo umělé? Granulky, zálivku, postřik? Navíc jsou hnojiva jedno či vícesložková, i když pravda, ta jednosložková již moc k vidění nebývají. Umělá hnojiva mohou být granulovaná, ta se obvykle aplikují na jaře či na podzim (na jaře i na podzim) a mají tu výhodu, že se v půdě rozpadají a rozpouštějí pomalu, a hnojí tak po dlouhou dobu. To je ale současně jejich nevýhodou, protože nežli začnou působit, tak uplyne jistý čas. Mnohem rychleji působí hnojivá zálivka. Ovšem pochopitelně také mnohem kratší dobu. Může být původu buď umělého (totéž co granulky, ale v tekuté formě) nebo přírodní, například zkvašené guano, nebo kopřivy. Přírodní zálivky se ale obvykle používají jen pro malé plochy, kdo ví proč? Vždyť není problém posekat nějaké kopřivy, nechat je zkvasit ve velkém sudě, a pak po naředění použít k zalití i dosti velkých ploch. Ale asi je holt jednodušší nakoupit pár litrů chemikálií. Totéž například hnojení hnojem, či přímo lidskými fekáliemi. Kdysi to bylo naprosto běžné (pravda, fekálie nesmí přijít přímo na úrodu, ale takový postřik odpady z žump, kombinovaný se zeleným hnojivem poskytne výborně připravené pole na příští rok) ale dneska jaksi vymizelo. Další možností přihnojení, tentokráte opravdu působící okamžetě je postřik na list. Tam se používají opravdu velmi zředěná hnojiva, která rostlina přijme prakticky okamžitě. Problém je, že při překročení koncentrace hnojiva se dá rostlina (a i pěkně velký strom) snadno spálit, z čehož se nemusí vzpamatovat.