Zelenina

Záhonek na zeleninu múže být na zahradě skoro všude tam kde vám nepřekáží, zelenina totiž vyroste skoro za jakýchkoliv podmínek. Pravda, ve stínu bude o něco menší, ale vždy se vyplatí více záhonek než jen travička pod stromy. (Tedy za předpokladu, že se nechystáte chovat nějaká zvířata co by se tou trávou nakrmila, třeba králíky.) Většina zeleniny dá přednost dobře pohnojené půdě, ale zas to až tak moc nepřehánějte, protože to co na záhon nasypete si také sníte, to platí u zeleniny mnohem víc než u ovoce, kde přecejen zančná část živin jde do kmene a listů, u zeleniny jíte mnohem větší část hmoty. A krom toho, i pokud vám vyroste cibulka malá, tak vždy bude lepší než ta kupovaná, tak si ji vypěstujte doma.

Kytičky

I když to může vypadat poněkud jako že se opakuji, tak i u květinek vybírejte kam je na zahrádce umístíte pečlivě. Některé mají rády plné sluneční světlo, a některé zase pro změnu polostín, nebo i úplný stín. Květiny jsou dále rozděleny a letničky, dvouletky a trvalky, kde je vcelku jasné, že letničky jsou květinami co zasadíte, ony vyrostou, vykvetou a odkvetou, zatímco dvouletky obvykle kvetou až druhým rokem a trvalky sice kvetou rok co rok, ale mají trvanlivou výdrž a po zmiňovaném roce či dvou vám nechcípnou. Proto je při výběru pro stanoviště letničkám netřeba věnovat až takovou pozornost, neboť za rok tam nebudou, zatímco pro trvalky je nezbytné myslet u toho. Třebas takové růže mají dobu života počítanou na desítky let, a pokus o jejich pozdější přesazení končí pravděpodobně smrtí, tak uvažujte než je zasadíte.

Dřeviny, stromy a spol

Dnes se pokusím vyplodit něco o dřevitých rostlinách na zahrádce. Chcete si zasadit keřík, stromek či začít pěstovat živý plot? Jak již bylo řečeno dříve, skuste napřed přemýšlet o tom, kam ho zasadíte, protože vám vydrží docela dlouho a přesazovat se víceméně nedá.

Hnojení

S tím jak se blíží podzim je vhodné pomýšlet také na podzimní přihnojení celé zahrádky. Je vhodné používat vícesložková hnojiva (jako je například cererit) ideální odměrkou je kelímek od jogurtu. (popř kafe) Všechny veliké stromy by měly dostat jeden až dva, všechny kaře půl až třičtvrtě. Záhonky obslužte pokudmožno stejnoměrně. Není to nezbytnou podmínkou, ale pokud nechcete aby vám každý řádek rostl jinak tak je dobré se snažit. A nezapomeňte trochu přihnojit i trávník, ona i ta tráva nějaké živiny potřebuje.

Užitečné 2

A jelikož jak již jsme si řekli je plánování místa nesmírně důležité tak zasazení čehokoliv věnujte patřičný čas na přípravu. Zjistěte si co jaká rostlina potřebuje, některé mají raději polostín než plné slunce. Podívejte se co dobře roste u sousedů, to je obvakle velice dobrá šance že to dobře poroste i u vás. Ahánějte sazenice pokudmožno z vašeho okolí. Jakákoliv rostlina má větší šanci že dobře poroste, pokud byla původně vysazena ve stejných klimatických podmínkách. Sazenice koupená v nížině a vysazená někde na horách vám nejspíše zajde. A jedna rada na závěr. U všech rostlin uvažujte i o tom jakou mají životnost. Aby vám nakonec tan krásný malý stromek nestínil okna dalších 60 let a víc.

A co takhle něco užitečného?

Taktéž není na škodu mít na zahrádce nějaké užitečné rostliny, a to ať již bylinky, různou zeleninu a nakonec stromy. Jen je potřeba mít neustále na paměti, že rostliny (stromky) sázíme v době kdy jsou mladé, a že dosáhnou mnohem větších velikostí. Konkrétně doporučuji dávat značný pozor na to, kam zasadíte zákrsky, protože z toho co jsem zažil vám budu tvrdit: zakrslý jalovec co doroste 1,5m vám za pár let hravě překoná vice než 3 a malý smrček co nemá mít ani metr mi teď již měří něco nad dva. A taktéž při sázení čehokoliv, nejen užitkových ale i okrasných rostlin mějte na paměti kudy k nim bude přístup. Každá rostlinka vyžaduje nějakou tu péči, a prořezávat a sklízet ovocný strom, který má polovinu větví nad záhonem růží není pohoda. (bude víc)

Růže...

Nejvhodnější doba pro výsadbu prostokořených růží je konec podzimu, ale v klimatických oblastech s tuhou zimou, doporučujeme vysazovat časně zjara. Ihned po koupi rostliny je co nejdříve sázejte. Před výsadbou prohlédněte kořeny: odstraňte poškozené, nemocné nebo mrtvé kořeny, příliš dlouhé nebo silné kořeny zkraťte cca o třetinu a též zkontrolujte zda nejsou zaschlé. Pokud ano, tak je pro oživení namočte na několik hodin do vody. Dalším krokem je úprava stonků tj. odstřihněte nemocné, poškozené a též špatně rostlé nebo křížící tak, aby měly pravidelné rozložení. Připravíme jámu pro výsadbu růží (musí být, tak veliká, aby se do ní kořeny pohodlně vešly), ve které rozprostřeme kořeny a místo naočkování musí být 2,5 cm pod úrovní jámy. Zahrňte jámu půdou, upěchujte a zalijte.

Růže

Jedná se vytrvalé dřevité rostliny. V klidovém stavu se prodávají prostokořené nebo dopěstované v kontejnerech. Prostokořenou růži kupujte za předpokladu, že jí budete chtít okamžitě zasadit. Při koupi dávejte pozor na nezdravé růže. U prostokořených růží zkotrolujte zda nejsou kořeny příliš silně zkráceny, protože si rostlina nemůže zakotvit do půdy a nedosáhnou na místa s dostatkem vláhy a živin. Zdravá růže má rovné, silné a nepolámané kořeny tj. dobře vyvinutý kořenový systém. Dále jsou větve silné, pravidelně rozložené a nekříží se a má zdravé, silné pupeny.

Rozchodník

Rozchodníky znáte z babiččiny zahrádky a nebo z naší přírody. Trsy bývají 40 až 60 cm vysoké a poupata začínají nakvétat u nejrannějších druhů v polovině srpna a podle počasí kvetou hluboko do podzimu. Efekt kvetení prodlužují u řady druhů vybarvující se semeníky, které jsou zajímavé i s příchodem prvních jinovatek. Co se nároků týče jsou rozchodníky bezesporu jedny z nejtvrdších trvalek vůbec. Vyžadují plné slunce, dobrou drenáž a snesou relativně sucho. Přílišná zálivka a výživa u nich paradoxně vede k zahnívání nebo vytažení lodyh a rozklesnutí. Starý trs je dobré čas od času rozdělit a přesadit, jinak se puky zmnožují, slábnou a rostlina je rok od roku nižší. Na listech se tu a tam zakuklí nějaký listožravý hmyz. Při nápadném chřadnutí trsu a celkovém zažloutnutí rostliny může jít o požer larvami lalokonosce na kořenech, což je velmi nebezpečný škůdce pěnišníků, petrklíčů, dlužich, badanů a dalších rostlin. Stařinu odstraňujte až zjara, v téže době lze trsy velice snadno množit dělením.

Vlochyně

Plody v průměru 7-10 mm velké jsou kulovité nebo hruštičkovité, mnohosemenné bobule. Na povrchu jsou modročerné a sivě ojíněné, uvnitř mají bělavou dužninu s bezbarvou šťávou. Jsou jedlé, chuti mdle nasládlé, ale ve větším množství mohou u citlivějších lidí způsobit bolest hlavy, závratě a dávení, zvláště po požití většího množství plodů. Proto také dostaly lidové názvy opilky, blevánky nebo blinky. Keřík vysoký 50-80 cm má tuhé, široce vejčité listy, které jsou matně modrosivé a na okrajích podvinuté, celokrajné a opadavé. Drobné květy jsou bílé nebo narůžovělé, tvaru vejčitě baňkovitého. Převislé vyrůstají po 1-4 v úžlabí listů. Vlochyně roste především v severní Evropě, ale také v Asii a v Severní Americe, hlavně na rašelinných půdách. Dobře snáší půdy jak kyselé tak i humózní, chudé na živiny, svěží a vlhčí. U nás se vyskytuje poměrně zřídka, tvoří porosty na nížinných rašelinách, v lesních slatinách a v horách až na alpinských holinách.

Ocún

Ocún jesenní (Colchicum autumnale) obvykle roste pospolitě na vlhkých loukách a v lužních lesích. Je však také oblíbenou okrasnou rostlinou, hodí se do skalek a do trávníků. Má neobvyklý životní cyklus – kvete na podzim a plody (tobolky) jsou zralé na jaře. Vytrvalá až 0,3 m vysoká bylina vyhání z hlízy ukryté v zemi fialově nachové květy, a to v září až listopadu. Zjara z hlízy vyrůstá krátký, v zemi ukrytý stonek se 4 – 5 listy a mezi nimi dozrává tobolka. Je to rostlina pěkná, zajímavá ale i prudce jedovatá, především hlíza a semena. Ve všech částech obsahuje kolchicin a přes 20 dalších alkaloidů. Těžké i smrtelné otravy květy, plody a semeny jsou známé hlavně u dětí. Popsána byla smrt dítěte po požití pouhých tří květů nebo několika semen ocúnu. Zákeřnost otravy spočívá mj. v tom, že příznaky se dostavují opožděně (po 2 – 6 hodinách), takže včasná pomoc je obtížná. Dobytek se na pastvě i v suché píci ocúnu většinou vyhýbá, přesto se otravy občas vyskytují. Semen, hlíz i květů se používá k isolaci alkaloidu kolchicinu, který se významně uplatňuje ve vědeckém výzkumu i v lékařské praxi (při výrobě léků).

hvězdník

Asi 70 druhů hvězdníku pochází z tropické Ameriky, především z Brazílie a z Peru. Nejčastěji se pěstují kříženci, kultivary a různé výpěstky zařazované pod souborné jméno Hippeastrum x hortorum MAATSCH. Na jejich vzniku se nejvíce podílely druhy H. vittatum HERB. a H. leopoldii DOMBRAIN. V sortimentu jsou tak formy s květy různých barev – červené, červeně modré nebo zelenavě červené, bílé, bělavě pruhované, žluté aj. Vyžaduje hodně světla, nejlépe plné celodenní oslunění, vhodná je vyšší vzdušná vlhkost. Od poloviny srpna je třeba začít omezovat zálivku, až cibule úplně zatáhne. Znovu se množství zálivkové vody postupně zvyšuje v předjarním období při rašení puků. V době růstu se každý týden rostlina přihnojuje.

romantika

Letní romantiku a pohodu navodí příjemné květiny jako Strelitzia (strelície), Rudbeckia (třapatka), Leucanthemum (kopretina), Veronica (rozrazil), Chrysanthemum (chryzantéma), Gerbera (gerbera). Pro aranžmá podle inspirace On the Move jsou typické jasné a zářivé barevné kombinace. Pastelové nebo neutrální barvy se mohou použít na ztlumení ostrých barevných kombinací. Kytice a aranžmá získávají na nevšednosti tím, že obsahují vtipné nápady s nádechem zahradničení, kempování nebo prázdninového cestování. Speciální pozornost se věnuje úvazkům kytic, často se používá různých provázků, šňůrek či barevných lanek. Úvazek bývá dozdoben barevným suchým zipem, listy různobarevnými cvočky sešity k sobě.