Konečně sníh

Upřímně, jak bych osobně dal přednost zimě, tak jak probíhala doposud, tak je nutné přiznat, že sníh je na zahrádku potřeba. Velmi moc potřeba, bez něj hrozí spoustě rostlin, že na jaře uschnou. Opravdu, nejde ani tak o tepelnou izolaci, to jen v době opravdu zmrzlé zimy, ale hlavně o vláhu. A to nejen na zahrádce, kde by se koneckonců dalo zalít, ale hlavně na jaře na polích, tam kde poroste obilí. (A to se zalévat nedá, nemělo by ani cenu té vody, o technice nemluvě) Jestli nebude sněhová pokrývka vyšší, budou na podzim mnohem vyšší ceny obilí (mouky, pečiva) než teď. A to vše jen díky vyprahlosti půdy na jaře.

Možnosti hnojení II

Kompost, hnůj, kejda a podobně. Všechno naprosto přírodní hnojení, jež vlastně ani nedodává na záhon (pole) spousty holých živin, ale hlavně humus, jež celkově zlepší kvalitu půdy, obsahující živiny. Ono, tedy jako vždy jde hlavně o množství, rozhodit metrák hnoje na hektar je naprosto k ničemu, zatímco množství 0,5 kg a více na metr čtvereční smysl má. Problém je s hygienou, opravdu enní vhodné na pozemku kde se použil čerstvý hnůj (případně obsah žumpy) vhodné pěstovat například zeleninu, jež se jí i za syrova. Zato například takové brambory, těm to nevadí, ty se po sklizni operou a pak vaří, ty si jen z hnoje (kejdy, močky) vezmou patřičné množství živin a vyrostou velké. Mimochodem, mnoho plodin je citlivých a hnojení čerstvým hnojem nesnáší, pro ty je potřeba buď patřičně pohnojit pole rok před jejich pěstováním (a pak tam nasadit zmiňované brambory či tak něco) a nebo nechat hnůj (cokoliv jiného) promíchaný třebas s hlínou (kůrou, pilonami, shnilou trávou) ležet rok ležet někde na haldě, a rozhodit až dalším rokem patřičně vyhnilý materiál, již bez zbytků slámy a podobně. A mimochodem, při použití kůry či pilin je velice vhodné hlídat celkovou kyselost budoucího kompostu a patřičně přidávat mletý vápenec či vápno. (A docela podstatná poznámka, pokud vám jde o trochu větší množství budoucího kompostu, tak nekupujte mulčovací kůru v zahradnictví, zajeďte si na pilu. Zažil jsem i takové, kde si člověk nabral kůry (odpadu) plný vozík a byli ještě vděční, že jste jim zametli dvůr. Dnes po vás budou něco chtít, ale není to nijak závratná suma, a pokud máte někde ve vsi třeba prasečák (a tak dostanete kejdu za flašku rumu či vodky) tak vás důkladná hromada kompostu vyjde třeba na 300 kč, což byste dali za umělé hnojivo také. (a příště bude celý článek o kompostování, ono to není tak jednoduché jak se zdá)

Možnosti hnojení I

Jakým způsobem dodat rostlinkám potřebnou výživu? Jak zařídit aby dobře prosperovali, pěkně rostly a ty užitečné dobře plodily? To je otázka kterou se zabývá snad každý kdo má zahrádku. Možností jak pohnojit rostlinky je mnoho, na druhou stranu, ne všechny jsou vždy vhodné. Začneme od umělých hnojiv. Rostlina potřebuje k výživě hlavně dusík, fosfor a draslík. Většina chemicky připravovaných hnojiv je dnes vícesložková, takže dodává rostlině víceméně všechny živiny jež potřebuje. Nicméně je problém s tím, že jde přecijen o umělý zásah do záhonku. Výsledkem přehnojení může být docela snadno nádherná zelenina, ale obsahem dusičnanů prakticky nepoživatelná. Nebo políčko prakticky spálené fosforečnany, které má živin, že na něm pár let neporoste ani tráva. Umělá hnojiva jsou velice užitečná, ale nesmí se to s nimi přehánět.

Konzervování nářadí

Mnoho nářadí to nepotřebuje, ale naopak mnoha kovovým částem ponechání jen tak jak jsou přes zimu neprospěje. Když už nic, tak z nich alespoň oberte hlínu (motyky, rýče, krumpáče) či listí a trávu (hrábě, vidle atd) a osušte je. Je s tím ú průměrně vybavené chaty či chalupy práce tak maximálně na hodinu, a výrazně se vám to vyplatí, poked nebudete muset tak brzo kupovat nářadí nové.. A u větších a dražších se vyplatí nějaká konzervace přes zimu. Třeba abych uvedl příklad. Sekačka, kvalitní s plechovým šasí. Jenžo to není nerezové, a po sezoně používání vám z něj kamínky, větvičky a podobně zajisté omlátí lak. A věc jako sekačku určitě nechcete kupovat novou, protože vám prorezne a zničí se. takže to chce pěkně ze sekačky obrat zbytky naschlé trávy, a holý plech naolejovat, tak aby v pohodě přečkal zimu. Totéž například u motorové pily, tu sice chce ne naolejovat, ale naopak rozebrat a vyčistit, ale také jí péče neuškodí.
Ona koneckonců neuškodí i obyčejné pile, trochu přetřít olejem list, zaručeně bude řezat lépe, než když přes zimu zarezne. A také si dejte trochu práce a naolejujte zámky, rozhodně se vám to vyplatí. Zažil jsem zámek po zimě tak zatuhlý a zarezlý, že bylo jednodušší ho uříznout, než doufat že se podaří otočit klíčem.