zahrada

Monday, October 31, 2005

Cuketa

Cuketa je vlastně odrůdou tykve, vyroste tudíž skoro všude. (ale pochopitelně mnohem lepší výsledky vám dá na dobré půdě) Kamarád jí, v době kdy to pěstoval označil jménem trifid (scifi den trifidů, obří kaktusy se roztahují po celé zemio) a to podle schopnosti rozrůst se na obrovskou a zabrat okolní volné záhony. Má obvykle charakter dlouhého plazivého stonku, někdy keříku. Plazivá varianta se natáhne několik metrů daleko a pokryje svými listy veliké území. Může se sít přímo na pozemek, pak se to dělá do hnízd, po vzejití nechat jen dvě rostliny, A nebo předpěstovat, sít někdy v dubnu, a na záhon koncem května. (odzkoušená metoda je dvě rostliny blízko sebe a pak veliký kus volného místa.) Vyžaduje zálivku, ale ne příliš pravidelně, má nerada ledovou vodu, raději odraženou. Sklízí se po dosažení patřičné velikosti (což u cukety znamená skoro kdykoliv na ni dostanete chuť, dobrá je dvoukilová, stejně jako velikosti okurky), je vhodná k přímé spotřebě, (saláty, smažená, dušená, cokoliv) i konzervaci. (výborné jsou zmražené půlky semen zbavených cuket. Nezaberou mnoho místa v lednici, jsou skladné a nezmění příliš svůj charakter, dají se i zavařovat, třeba do kyselé zeleniny, a nebo naložit jako slané matesy, chuťově blízké rybím. A vzhledem k ceně cukety, mnohem lacinější.)

Saturday, October 29, 2005

Meloun vodní

Vodní meloun je na množství vody a na teplo ještě náročnější než meloun cukrový, ale stále se dá u nás pěstovat. (obzvláště v posledních letech, kdy je letní teplota velmi vysoko, jen je nutné zalévat, při 35 a víc stupních C ve stínu je sice meloun zcela jako doma, ale potřebuje docela dosti vody.) Jinak se pěstuje stejně jako cukrový, stejně se pozná i zralost plodů.

Friday, October 28, 2005

Meloun cukrový.

Je jednoletá rostlina s dlouhým plazivým stonkem, ze kterého vyrůstají listy a květy, později plody. Ty jsou kulaté nebo podlouhlé. Plod je krytý tuhou rýhovanou slupkou, má zelenavou nebo hnědavou barvu. Pěstuje se v chráněných místech našich nejteplejších oblastí. Seje se v dubnu, na záhon přesazuje v květnu. Je výrazně vhodné zakrýt půdu okolo kořenů černou fólií, zvýšíte tím teplotu, a tak i šanci na ůspěšnou sklizeň. Vyžaduje stejnoměrnou a docela hojnou zálivku. Zralost plodů se pozná po poklepu, zralý má zvuk jako zvon. Plody se ihned konzumují.

Wednesday, October 26, 2005

Lilek

Je jednoletou rostlinou vytvvářející keříky asi 50cm veliké. Na nich vykvétají květy, dozrávající v tmavofialovou bobuli hruškovitého tvaru. Má podobné nároky jako paprika, semena se vysévají knocem února doma za okno, přesazují se na záhon koncem května. Vyžaduje pravidelnou zálivku. Sklítí se po dosažení patřičné velikosti. Je to zelenina velice hodnotná jak v syrovém stavu například do salátů a v teplené ůpravě se používá v kuchyni mnoha zemí. (Například Turecko, Bulharsko. Země divná, ale jídlo vynikající.)

Tuesday, October 25, 2005

Okurka

Okurky, ať již salátové nebo krátké nakládačky jsou rostliny s dlouhým chlupatým stonkem, z něhož vyrůstají listy, později květy a plody. Jde o rostlinu jež nesnáší zalévání studenou vodou. Může se sázet přímo na záhon, ale vhodnější je předpěstovat. Každopádně se tak děje v květnu, na záhon se seje v průběhu května, předpěstované sazenice se přesazují jeho koncem. Seje se vždy několik semen do hnízda, po vzejití by neměly zůstat víc jak tři. Plody se sklízejí po dosažení požadované velikosti.

Monday, October 24, 2005

Paprika

Paprika je z hlediska vitamínů a stopových prvků velice hodnotnou zeleninou. A navíc se výborně hodí jak do vaření, tak ke spotřebě za syrova, a třebas i k nakládání papriček na kyselo a ta podobně. Jak se pěstuje? Je značně náročná na teplo, ael zase se dá s velikým úspěchem pěstovat třeba na balkónu nebo tak. Velmi vhodný je i skleník čí pařeniště. Seje se do truhlíků v březnu, v květnu se přesazuje na záhon vždy po dvou sazeničkách vedle sebe. Protože má mělkou kořenovou soustavu, vyžaduje hodně vody. Sklízí se při dostatečné velikosti plodů. Papriky menší a hlavně ty pálivé (feferony a spol) se dobře pěstují v truhlíku, a není je potřeba přesazovat na záhon.

Saturday, October 22, 2005

Rajčata

Rajská jablíčka jsou plody jednoleté aromatické byliny vzdáleně příbuzné s bramborem. Jsou všech možných tvarů a barev, ale jedno mají společné: Nezralé plody jsou lehce jedovaté. Měly by se pěstovat na chráněných stanovištích, vyžadují velké množství živin a vody, takže bohatě hnojit a zalévat. Sadbu je nezbytné předpěstovat, a to v březnu až dubnu pro venkovní výsadbu, která se provádí po polovině května. Pro skleníky sejeme a přesazujeme dříve. Koncem srpna je vhodné dostranit vrchol rostliny. Sklízí se postupně, poslední plody co jsou při prvních mrazech ještě nezralé je možno buď nechat v teple dozrát, a nebo spařit horkou vodou, a pak použít do různých kyselých zelenin a tak.

Friday, October 21, 2005

Brokolice

Brokolice je rostlinou méně náročnou na podmínky než květák, s nímž je ostatně blízce příbuzná. Akorát, že její růžice jsou jedovatě zelené barvy, a je uvedeno, že se hodí pouze pro přímou spotřebu. Což je naprostý nesmysl, dá se mrazit mnohem lépe než květák, jen abych se přiznal, tak ji osobně moc nemusím. Jak se pěstuje? Vyroste skoro na každé přiměřeně zavlažované půdě, vcelku jedno jestli lehké nebo těžké. sází se ve zcela stejnou dobu jako květák (viz). do sponu 40*50cm. Sklízí se podle velikosti růžic.

Wednesday, October 19, 2005

Květák

Květák je jednoletou rostlinou, jejíž jedlou částí je zdužnatělý květ. Nejčastěji bývá bílý, existují ale i odrůdy fialové či nazelenalé. Vyžaduje těžší humózní půdu, se stejnoměrným zásobováním vodou. Předpěstovává se od února v květináčích, pak se na záhon sází v dubnu. (to platí pro rané odrůdu, pozdní se sejí v květnu, a na záhon dávají v červenci) Sází se do sponu 40*50cm. Sklizené růžice jsou určené k okamžité konzumaci.

Tuesday, October 18, 2005

Kapusta růžičková

Růžičková kapusta je zeleninou oblíbenou hlavně do polévek, ale uplatnění nalezne i jinde. Je dvouletou rostlinou, v prvním roce vytváří dlouhý stonek (košťál) na kterém rostou z ůžlabí listů ony růžičky (což jsou vlastně veliké pupeny) a v roce druhém by kvetla a dala semena. Což obvykle nechceme, a po prvním roce ji sklidíme. Pěstuje se z předpěstované sadby, kterou sejeme do truhlíků v březnu či dubnu. Na dobře vyhnojenou půdu se vysazuje v květnu, do sponu 45*45 cm. Někdy v srpnu se odřízne vrchol rostliny, to podpoří tvorbu růžiček. Roste asi až do října, rostliny je v podstatě možné nechat na záhonu a sklízet postupně podle potřeby, jsou značně mrazuvzdorné.

Monday, October 17, 2005

Kedlubna

Kedlubna neboli brukev je taktéž zeleninou opravdu užitečnou. Ranné odrůdy rostou jen trochu déle než dva měsíce, a proto ji můžete mít skoro neustále čerstvou. Její pěstování má však úskalí v zalévání. Vyžaduje poměrně stejnoměrný přísum vody, protože jinak praská (mnoho vláhy) nebo dřevnatí (sucho). Nesejí se přímo na záhon, ale předpěstovávájí se. Předpěstované rané odrůdy sa vysazují na záhon od dubna, pozdní v květnu či červnu. (aby stačily dozrát) Sklízí se rané odrůdy když jsou patřičně veliké, pozdní na podzim až začátkem zimy, nevadí jim lehký mrazík. Lze je skladovat založené v písku několik měsíců.

Sunday, October 16, 2005

Hlávková kapusta

Hlávková kapusta je rostlinou dvouletou. V prvním roce vytváří hlávku ze zavinutých listů podobně jako zelí, v roce druhém by vykvetla. Na půdu je celkově méně náročná než zelí, snáší horší podmínky. Raná se seje se v únoru až březnu do pařeniště, skleníku nebo do truhlíků za oknem (uvnitř...) a na záhon pak přesazuje v dubnu, polorané a pozdní odrůdy se také předpěstovávájí a na záhon se sází v dubnu až červnu. Raná se sklízí podle potřeby již od léta, pozdní co nejpozději na podzim. Kapusta je velice významná zelenina z hlediska výživy a vitamínů.

Saturday, October 15, 2005

Červené zelí

Je sice poněkud odlišné od zelí bílého, ale rozdíly mezi nimi jsou hlavně v chuti a použití. Pravda, liší se barvou, červené zelí má barvu listů spíše takovou fialovo stříbrnou. A také se červené zelí obvykle nedělá kysané, ale spíše se zavařuje jako sterilované zelí ve sladkokyselém nálevu. Ale co se týká toho hlavního, tak ohledně jejich pěstování není skoro rozdíl, takže postupujte klidně jako u zelí bílého, tj vyhnojená půda a dostatek vláhy, sklizeň ranných odrůd prostředkem až koncem léta, pozdní se sklízejí před mrazy.

Friday, October 14, 2005

Zelí bílé

Bíle zelí je velice užitečnou zeleninou. Hodí se jak jako příloha (sladkokyselé zelí sterilované, případně zelí kysané) i jako salát a podobně. Ale jak se vypěstuje když nemáte chuť si ho kupovat? Za prvé potřebujete půdu dobře pohnojenou hnojem, nebo alespoň kompostem. A pak také dostatek vody, takže za sušších období důkladně zalévat. Zelí se obvykle na záhon sází. Ranné odrůdy se předpěstovávají doma nebo ve skleníku, výsev v únoru až březnu, sází se na záhon v dubnu. Pozdější odrůdy se sejí obvykle v květnu, a přesazují na konečné místo v červnu. Ranné zelí se sklízí dle potřeby a chuti, zelí pozdní určené převážně ke krouhání se sklízí co nejpozději na podzim, ale před prvními mrazy. Pro ochranu před škůdci neuškodí rostliny překrýt řídkou textilií, a při výskytu běláska jejich larvy sbírat.

Thursday, October 13, 2005

Ředkvičky

Ředkvičky jsou další rannou zeleninou, jež se dá vypěstovat opravdu brzy zjara, kdy potřebujeme hodně vitamínů po zimě. Lze je úspěšně pěstovat skoro na jakékoliv půdě, je vhodné ji asi 14 dní před zasetím pohnojit trochou cereritu nebo npk. Sejí se do řádků vzdálených od sebe 10-15 centimetrů, asi 2 cm do hloubky. Příliš hustě vzrostlé rostliny je nutné vyjednotit na vzdálenost asi 5 cm. Ředkvičky se sejí na jaře, nebo na podzim. JE to z důvodu, že v létě by nevytvořily bulvu, ale květ a semena.

Wednesday, October 12, 2005

Hlávkový salát

Hlávkový salát je jednou z velice hodnotných zelenin, protože alespoň jeho ranné odrůdy jsou jedny z prvních čerstvých výpěstků na jaře. Rozlišuje se na ranný, vhodný k pěstování hlavně v květináčích, poloranný a pozdní, který se většinou pěstuje na zahrádce na záhonu. A zimní, ten se seje na podzim, a úrodu dává na jaře. KAždopádně pro všechny jeho druhy je k tomu aby byly chutné potřeba co nejrychlejší růst. Čili je vhodné mít kyprou a na živiny bohatou zemi, a zalévat měkkou odraženou vodou, ne ledovou studniční. (a z vodovodu nechat alespoň odstát) Salát sklízíme když dosáhne patřičné velikosti.

Tuesday, October 11, 2005

Brambory II

Pokračování (lépe řečeno dokončení) návodu jak pěstovat brambory. Minule jsem skončili v okamžiku kdy máte připravenou sadbu a pohnojené políčko kam je chcete sázet. každopádně důležitá informace je kdy. Tož velice časně zjara ogaři. Pokud chcete z úrody něco mít, tak je hvodné zasázet brambory v době kdy má zem průměrně tak 7-8 stupňů C, čili nejpozději začátkem dubna. (A nebo naopak můžete zasázet velmi ranné odrůdy koncem jara, na záhon po salátu, či ředkvičkách. Pak sice budete sklízet ranné brambory na podzim, ale vyrostou) Sázejte do řádků vzdálených od sebe asi 30 cm. (tři na metr) Jednotlivé rostliny by vám měly růst asi 25cm od sebe, tkaže zhruba na tuto vzdálenost umisťujte zárodečné brambory. (ASI, nemusíte to měřit s přesností na milimetr. prostě zasaďte asi 4 brambory na každý metr délky řádky.) příhrňte hlínou a nechte být. Vzešlé brambory je potřeba okopávat a zbavovat plevele mezi nimi rostoucího. A samozřejmě v době nedostatku vody zalévat. Vám totiž narozdíl od zemědělce pěstujícího brambory na poli není jedno kolik toho vyroste na každém metru. (Jemu také ne, ale zalévání by ho stálo víc než je cena úrody, tak to nedělá.) Brambory se sklízejí nejdříve v době kdy hlízy nejsou zelené a nejpozději tehdy když polehá a usychá nať. Brambory na uskladnění je vhodné protřídit aby mezi nimi nebyl žádný nakoplý či jinak poškozený a co nejdříve umístit do sklepa.

Saturday, October 08, 2005

Brambory

Pro vypěstování si vlastních brambor nepotřebujete ani zdaleka tak veliké území jak byste očekávali. Již z políčka o rozměrech 10*5 metrů se dá sklidit množství dostačující normální 3-4člené rodině na celou zimu. Zálkadním předpokladem je ale mít pořádně zoranou a pohnojenou půdu, (ideálně hnůj, sláma, kejda, tak něco) a dobrou silnou sadbu. Velice nevhodné, i když často doporučované je překrajování brambor, tak aby vám na každou budoucí rostlinu vyšel jen malý kus, s jedním nebo dvěma očky. Jde o to, že hlíza poslouží jako zdroj živin pro rostlinu a tudíž vám tak vyrostou vždy rostliny slabší a menší. A naprosto v žádném případě nesázejte brambory namrzlé či nahnilé, z těch vám toho také nevyroste moc. (neříkám, pokud je vám je líto vyhodit, můžete je zasadit někam bokem, třeba na kompost. pokud se ujmou, tak z nich pár obědů uděláte, pokud ne, tak jsou tam kam patří už rovnou..) (ale sory, pokračování až zítra)

Friday, October 07, 2005

Celer

Celer je zeleninou velice hodnotnou a to jak do polévek, salátů tak i jinde. (například s mrkví, rybím filé a majonézou tvoří velice dobrou humrovou pomazánku) Vypěstovat ho však není až tak snadné. Vyžaduje hluboce zpracovanou hutnou půdu, jako jedna z mála kořenových zelenin snese pohojení čerstvým hnojem. Seje se velice brzy zjara a to do květináče. Poté je nutno vzešlé rostlinky přepíchat a nechat pouze ty silné. Na záhon se přesazují až v květnu, a to a) mělce, pod zemí mají být jen kořeny, kořenový krček musí být na vzduchu. a za b) velice řídce, 40-50cm od sebe. Ideální je mezi salát, protože ten se sklidí akorát tak v době kdy je celeru zapotřebí více místa. Celer vyžaduje důkladné zalévání, nenechte jej vyschnout. Je nesmysl vylamovat listy, protože ty jsou potřeba k fotosyntéze, bez níž bulva neroste. (ale to neznamená že si nem§žete jeden či dva utrhnout do polévky) Sklízí se na podzim před prvními mrazíky, očistí se a založí do vlhkého písku. Pozor, poraněná bulva shnije, proto opatrně.

Thursday, October 06, 2005

Řapíkatý Celer

Jde o zeleninu chutnou a zdravou, jež se však bohužel v čr pěstuje poměrně málo. Je to ale z důvodů nezvyku, ne protože by se jí špatně dařilo. Vysévá se podobně jako normální celer, (do květináče, přepíchat) ale o pár dní později. Pak bývá zvykem mladé rostlinky přesadit do pařeniště aby si zvykly na místní poměry, a jsou patřičně silné, tak jsou vysazovány na záhon. A to do brázd hlubokých i širokých cca 25cm, jejichž dno je prokypřeno a pohnojeno dobrým kompostem. Vyžaduje okopávání a patřičné zalévání. Tak v polovině srpna se listy volně sváží k sobě, a postupně se zasypou zemí, aby v zemi zbělely a zkřehly. (To trvá několik týdnů, tak 3) Pak můžete sklízet a konzumovat, řapíky se upravují jako chřest a jsou velice chutné a zdravé. Rostliny na podzim za záhonu vyryjeme, a umístíme do sklepa či pařeniště. (v temnotě zbělí a vydrží dlouho do zimy čerstvé (aby nebyly čerstvé, když je to živá rostlina))

Wednesday, October 05, 2005

Petržel listová

Listová petržel narozdíl od kořenové neprodukuje veliký kořen, ale zato spoustu voňavého listí jež je velice hodnotné do polévek i k masům. Jsou jí dva druhy, (s rovnými listy a s kadeřavými. kadeřavá je ozdobnější, huť mají skoro stejnou)oba se pěstují stejně. Lze ji vysít na podzim i na jaře, a to poměrně hustě k sobě na neveliké území. Listy totiž po odřezávání rychle dorůstají. Před zimou můžete část kořenů vykopat, přemístit do květináče, měla by vám tak růst celou zimu.

Tuesday, October 04, 2005

Petržel

Jak pěstovat petržel? podobně jako mrkev, ale jsou zed jisté výjimky. Například to, že petržel potřebuje půdu hlouběji zoranou (zrytou) aby vytvořila pěkný rovný kořen. Dále nesnáší půdu čerstvě hnojenou hnojem. Seje se co nejdříve na jaře, dokonce existuje zimní varianta, která se seje v říjnu či listopadu. Výsev se provádí do řádek 20-30cm od sebe, a nepříliš hustě k sobě, jinak je potřeby rostliny protrhávat. Petržel je potřeby okopávat a za sucha zalévat. Sklízí se pozdě na podzim, a zakládá se na zimu do písku podobně jako mrkev, ael s tím rozdílem že listy se neodřezávají, ale jen otrhají a srdéčko zůstane.

Sunday, October 02, 2005

Mrkev

Dost podstatné je uvědomit si jestli chcete pěstovat mrkev nebo karotku. Mrkev je totiž větší, ale růst ji trvá od jara do podzimu, zatímco karotka bývá obvykle o něco menší, ale roste 3-4 měséce, takže se na záhonu stihnou i dvě sklizně za rok. (ale raději ne 2* karotka, protože by to zančně vyčerpalo živiny, zasaďte tam raději něco jiného, třebas hrách, fazole, cibulku do polévky nebo tak něco.) Seje se zjara, jen co půda rozmrzne a oschne, do řádků cca 15-20cm od sebe. Vzešlé rostlinky je potřeba protrhat, protože příliš hustě u sebe vám nevytvoří patřičně veliké kořeny. A nenechte se vyděsit zdánlivou nečinností na záhonku. klíčí po třech i více týdnech. Podzimní sklizeň se provádí v době kdy nať zežloutne, uchovává se ve vlhkém písku, nebo lze ponechat ná záhonu. (za předpokladu, že nemáte poblíž nějaké zvířectvo, co by ji sežralo. například myslím hraboše. je vhodné zakrýt vrstvou suchého listí.)

Zelenina

Usoudil jsem, že přestože je podzim, tak spáchat sérii článků o pěstování zeleniny nemůže uškodit. I když to využijete až někdy na jaře. Každopádně jedna taková drobnost: bude zima, a značné části zdravotních problémů se dá vyhnout dostatkem vitamínů. Ale kde vzít když nic neroste? To není až tak úplně pravda, snad každý má v bytě nějaké to místo pod oknem nebo tak něco, kam se dá postavit květináč či dva. Do nich ovšem nazasadíte kytky, ale nějakou tu malou cibulku a česnek. (lze velice hustě k sobě) Budete tak mít i v zimě občas něco čerstvého a zeleného. Obojí totiž klíčí docela rychle, a než by rostlinky nedostatek světla zabil tak jsou výborné k jídlu. A navíc většinou po sestřihnutí natě se ještě jednou vzpamatují a vyhodí dlaší zeleň. A nemusíte k této výsadbě používat nijak jakostní cibuli nebo česnek. Ba právě naopak, výborně se hodí rozpadající se hlavičky česneku co vám zbyly, nebo co se koupí se slevou, protože samy k jídlu nejsou moc ok, a cibulka stačí opravdu malá a nevzhledná. (ale ne nahnilá, ta by hnila v zemi dále a nejspíš zabila vše kolem)