Hnojení

Hnojit je nutno, jinak se neurodí, to je naprosto jisté. Ale jak, kdy a čím? Používat hnojivo přírodní, nebo umělé? Granulky, zálivku, postřik? Navíc jsou hnojiva jedno či vícesložková, i když pravda, ta jednosložková již moc k vidění nebývají. Umělá hnojiva mohou být granulovaná, ta se obvykle aplikují na jaře či na podzim (na jaře i na podzim) a mají tu výhodu, že se v půdě rozpadají a rozpouštějí pomalu, a hnojí tak po dlouhou dobu. To je ale současně jejich nevýhodou, protože nežli začnou působit, tak uplyne jistý čas. Mnohem rychleji působí hnojivá zálivka. Ovšem pochopitelně také mnohem kratší dobu. Může být původu buď umělého (totéž co granulky, ale v tekuté formě) nebo přírodní, například zkvašené guano, nebo kopřivy. Přírodní zálivky se ale obvykle používají jen pro malé plochy, kdo ví proč? Vždyť není problém posekat nějaké kopřivy, nechat je zkvasit ve velkém sudě, a pak po naředění použít k zalití i dosti velkých ploch. Ale asi je holt jednodušší nakoupit pár litrů chemikálií. Totéž například hnojení hnojem, či přímo lidskými fekáliemi. Kdysi to bylo naprosto běžné (pravda, fekálie nesmí přijít přímo na úrodu, ale takový postřik odpady z žump, kombinovaný se zeleným hnojivem poskytne výborně připravené pole na příští rok) ale dneska jaksi vymizelo. Další možností přihnojení, tentokráte opravdu působící okamžetě je postřik na list. Tam se používají opravdu velmi zředěná hnojiva, která rostlina přijme prakticky okamžitě. Problém je, že při překročení koncentrace hnojiva se dá rostlina (a i pěkně velký strom) snadno spálit, z čehož se nemusí vzpamatovat.

Ořešáky

Ořechy neboli ořešáky jsou poměrně veliké stromy, takže ten kdo by si je chtěl pořídit na zahradu musí počítat, že to co si vysadí, tam bude po celý zbytek jeho života pořádně zaclánět.. A výrazem pořádně, je míněno opravdu pořádně. jediný řádně vzrostlý ořešák zastíní obrovskou plochu kolem sebe. Na druhou stranu, to neznamená, že by pod ořechem nemohlo být zasazeno ještě něco jiného. Jen počítejte s tím, že na stíněném záhonku prostě vše poroste o něco pomaleji. Osobně mám pod ořešákem zasazené rybízy, a jediný problém s nimi je, jak z pod nich vyhrabat na podzim ořechy. Nejenže ten rybíz v pohodě dozrává, ale ještě dává pravidelně lepší úrodu jak keříky co rostou na otevřeném prostranství. Naprosto netušim proč, ale je to tak rok co rok. Ořešáky na podzim (ty řádně vzrostlé) poskytují značné množství ořechů (logicky) a ohromnou hromadu listí. To je v kompostu nutné hojně vápnit, ponecháno jen tak shnít by totiž poskytlo hmotu značně kyselou. Ořechy, tedy nejen ty vlašské, o nichž je řeč, mají značnou výživnou hodnotu. Obsahují množství tuků a stopových látek, a obecně je doporučováno jich sníst několik deně.

Víno

Tak zase byla pauza, ale tentokrát ne tak šílená jako minule. Způsobilo jí to, že jsme jaksi nebyl u počítače, ale na vlastní zahradě. A staral se o ní.. CO se dá dělat, pokud člověk chce, aby něco vyrostlo, je nutné se starat. A že takové vyvazování řádně rozrostlé viné révy není sranda. Obzvláště, když se pne po domě, a má docela stromovitý vzrůst. A navíc se o ní nikdy nikdo odborně nepostaral, a tak je to docela džungle. Pravda, zase toho na jediném "keříku" vyroste ročně několik desítek kg. Ale odborník by asi žasnul.. Ale nedalo se nic dělat, réva se rozrůstá docela rychle, a tak prostě původní žebříčky již nestačily, a musel jsem udělat pár dalších. Bohužel již sošly díly staré stavebnice poliček s názvem Mikov. Kdo zná, ten snad bude souhlasit, že na podobné účely šlo o velmi šikovnou věcičku.. Pozinkovaný materiál je velmi odolný, lehký a unese bez problémů značnou váhu.. Nicméně se již nevyrábí, a v OBI a podobných se mi nepovedlo objevit nic podobného. Takže volba je jasná, čeho dalšího je dostatek? Dřeva. Takže další žebříčky byly zhotoveny z dřevěných laťek, snad to alespoň pár let vydrží. Zato se musím pochválit, i přes mimořádně mizernou kvalitu fasády, a přes fakt, že omítka má někde tloušťku pár mm, a jinde 5 cm, se mi povedlo vše přidělat tak, že to pevně drží, a ani žádná omítka neopadala.. A poté i přitáhnout nové větve k čerstvým opěrám, aniž by se poškodily. Jsem na to zvědavý, množství hrozínků vypadá, že by na podzim měla být úroda minimálně 50 kg, a možná víc.. Navíc přesně v momentě kdy se začaly nalévat několikrát důkladně zapršelo..