A co teď?

Ono je to těžké, ačkoliv se může zdát, že je zima obdobím, kdy se na zahrádce nic neděje, a člověk si může tak akorát pěstovat něco v květináčku za oknem. Jenže, ono to tak úplně není. Minimálně s tím pěstěním, ono totiž jsou rostlinky jež i v podmínkách krátkého dne vyrostou. Řekněme si to rovnou, ideální je česnek a cibule. Proč? Ty si člověk zajisté nepěstuje pro krásu. O to užitečnější je ale přísun nějakých čerstvých vitamínů v zimní době. Říkám čerstvých, v obchodech se dá koupit spousta ovoce či zeleniny, ale to je dovoz.. Sklízeno napůl nezralé, aby to vydrželo transport, stříkané buhvíjakým svinstvem.. Také se dají v současné době koupit čerstvé bylinky. Ty ovšem mají také drobný nedostatek: Kolik stojí. Zatímco vzít střední či větší květináč a do relativně tenké vrstvy hlíny zasrtkat stroužky česneku (nebo malé cibulky) není moc práce, a za týden či dva máte k ostříhání krásnou, malou zahrádku. A například česnek to po ostříhání rozchodí a vyroste ještě jednou. Ostatně, nešlo by takhle vypěstovat čerstvou cibulku i v malém pařeništi? Podle mě by to mělo jít v momentě kdy není sníh a teplota pod nulou.

Další sněhová nadílka

Tedy, ještě štěstí, že napřed přišlo sněžení a pak teprve mráz. Být to opačně, tak jsme mohli o mnoho keřů i stromků přijít, ale takto, když na ně napřed napadalo asi 20 cm jim mráz nahoře nevadí. Ono totiž strom nevymrzne od větví, ty snesou prakticky jakoukoliv teplotu. Problém je s kořeny, jestliže vymrzne kořenový krček, to je konec rostliny. A mimochodem, mnoho stromů o nichž si člověk myslí, že přes zimu zmrzly, ve skutečnosti přes zimu uschne, když nemají od podzima dostatečné zásoby vláhy. Toho bych se bál, ne jara.. Tající sníh by měl dodat vody dost.

Sníh a mráz, všude kolem nás

To prý působí docela vesele, když si zpívají krajani v Austrálii na vánoce. (Oni tam mají vrchol léta..) Ale když už to na naši ubohou zemičku opravdu dorazilo.. No řeknu jen fuj! Pravda, příroda nějaké to odpočinutí potřebuje, a sněhová pokrývka je v tomto užitečná, ale proč tolik najednou? Netuším jak na venkově, ale víc jak 10 cm za den ve městě? Docela trapas. Jako obvykle se před většinou domů neodklízelo vůbec, nebo málo (pravda, když je vánice prakticky celý den, tak se moc odklidit nedá, ale někteří se na to vybodli úplně) lidé v autech doslova riskovali krk, pravda s vyjímkou těch co mají pořádné teréní vozy. Ne teda suv, ale skutečný teréňák, tomu 10 cm sněhu na silnici, uježděného na led tolik nevadí. Nu, snad se po tomhle zahrádky na jaře dobře zazelenají, jen teď má člověk strach, jestli má ještě střechu co? Po těch předchozích vichrech bych počítal, že trochu poškozenou střechu (nebo trochu nalomený strom) může takováto sněžná nadílka dorazit.

Nebraňte se novinkám

Alespoň ne vždy. Jasně, polovina výrobců se snaží pod novým jménem vyrábět staré hnojvo nebo starý pesticid, to je bohužel normální situace. Na druhou stranu, mnohé z novinek jsou opravdu užitečné. Ono teké záleží na použití, různé gmo jsou zaručeně pěkné svinstvo, ale třebas u takového konopí či kukuřice pěstované jako ekologické topivo je to opravdu jedno, tam jde o holý výnos. Oproti tomu potraviny určené k přímé spotřebě (za studena) by měly být od nepřirozených zásahů uchovány co nejdále. A pokud už, tak co nejdříve, tak aby do sklizně zůstávalo co nejvíce času, a když už je to nutné, tak provést chemický zásah dostatečně účinný. nedostatečným postřikem získáte akorát tak rezistentní druhy škůdců, nedostatečným hnojením akorát investujete peníze do hnojiva, ale výnos vzroste jen nepatrně. Na druhou stranu zvolením vhodného, patřičně silného prostředku se dá zachránit mnohé. Sám jsem musel loni řešit cosi, co se vyskytlo na révě obrůstající přední stěnu domu a co se ukázalo být révovým padlím. A nutno dodat, že paní v zapdadlých zahrádkářských potřebách opravdu věděla o čem mluví, letos se po postřiku již prakticky neobjevilo.

Co vlastně v zimě?

Upřímně, touhle dobou se snad se zahrádkou nedá dělat vůbec nic. Ale to neznamená, že je ntné složit ruce do klína a na nic nesahnout. Zima je ideální k vymýšlení plánů co na jaře, k vyměňování zkušeností s dalšími zahrádkáři (protože na to teď mají čas) a k načerpání nových vědomostí. Například rok co rok jsou šlechtěny nové odrůdy, objevují se nové poznatky, jak předcházet škůdcům, chorobám, plevelům. Je dost času si obhlédnout nové stroje a nástroje... A ono koneckonců toho volného času zas až tolik mít nebudete, za nějaký měsíc a půl, abyste měli v provozu pařeniště. A koneckonců, ono je natolik teplo, že člověk žijící někde, kde má k dispozici skleník, by nenáročnou zeleninu mohl sít klidně i hned. (ono by vyrostlo méně, ale něco ano. Třebas takový salát, ředkvičky atd..)

Vichry

Poeticky by se dalo říct: od severu vítr věje. Více prakticky to zní: Pokud máte na zahradě nějaké větší stromy, tak možná už nemáte. Nedávné vichřice toho totiž hodně polikvidovaly. Pravda, on je vítr v zimním období na starší stromy dobrý, krásně otluče suché větve, prověří a případně skácí stromy jež by už stejně nevydržely, a anvíc možná spadly v době kdy je někdo pod nimi (což v zimě asi nehrozí) ale tohle je trochu moc. Vichr dosahující 120 km za hodinu je holt docela extrém, rve to všechno možné, vítr podobné síly láme i živé větve, celé stromy, shazuje střechy. Prostě, zjistěte si, jestli vám po tomto přírodním úkazu zůstaly stromy a střecha na domě.

Rok se s rokem sešel

A já na zahradu nešel. Občas mě chytají ujeté veršovánky. A to sice tak, že spíš docela často, jen se máloco z toho dá publikovat mezi slušné lidi. Fakt ale je, že počasí co panuje za našimi okny mě z hlediska zahrádkáře trochu děsí. Žádné deště na podzim, žádný sníh v zimě, žádná skutečná zima (ne že bych po ní osobně tak toužil, ale co úroda?) prostě, čert ví co z toho vyleze. Ale raději bych se na výpěstky nespoléhal, počítám že zelenině je to jedno, ael stromy jež si příliš neodpočinou přes zimu, asi nedají přes léto příliš velkou úrodu.