Zaminováno?

Jde přiznám se o takový žertík, co mě napadl při pohledu na článeček o zazimování, alespoň v našich podmínkách. V jistých místech zeměkoule ale jde o obrovský problém, protože jsou tam miny opravdu ruzházené po zemi. I u nás se dají občas stále ještě najít pozůstatky po druhé světové válce, nebo po ruských vojácích. Ale naštěstí jen občas, zatímco třeba v bývalé Jugoslávii jsou nevybuchlé bomby v zemi relativně běžnější, a obdělává půdu, tak si musí dávat pozor, jestli to co vyhrabal je kámen nebo mina. A co trprve ti chudáci, co mají vojska na přátelské návštěvě zrovna teď. Ti ve jménu udržení Americké svobody nesvobody umírají.

Různé příručky a podobně

Je jich jako hub po dešti, jedna údajně užitečnější než druhá. Nicméně jak si vybrat? Za nedávných dob to bylo poměrně jednoduché, podobných příruček existovalo asi pět, pokud si dal člověk tu práci a sehnal všechny, tak jediným dalším zdrojem informací bylo prostě se ptát kolegů zahrádkářů, až se našel někdo kdo už podobný problém řešil, a tak věděl jak na to. Dnes naopak některá nakladatelství přišla na to, že zahrádkářské příručky jsou poměrně výhodnou investicí, on si je nakonec zaručeně někdo koupí, minimálně aby srovnával moderní metody s těmi starými, a tak je vydávají v množství hojném. Ovšem, to jaksi nic neříká o jejich užitečnosti. Respektive je potřeba vybírat polde toho co opravdu potřebujete. Pokud vám jde například o osázení záhonu mrkví, tak je pro vás daleko užitečnější obecná příručka o pěstování zeleniny, než dvousetstránková odborná publikace o mrkvi, stovkách odrůd atd. Ovšem pokud hodláte tu mrkev pěstovat opravdu an úrovni, či se třeba trochu zabývat šlechtěním, účastnit se soutěže o největší mrkev atd, pak je pro vás naopak nejužitečnější možnou publikací ta druhá. Ovšem, vše má své mouchy. Namísto koupš knížky za X set kč pravděpodobně stačí proběhnout net a najít patřičné informace v elektronické podobě. Sice netušíte kdo je psal, a jak moc jsou odborně na výši, ale to víceméně platí i o autorovi knihy, takže ve výsledku asi nebude příliš veliký rozdíl. Každopádně jako u všeho, nikdy neuškodí použít i zdravý rozum. Vždy se může stát třeba tisková chyba, a pokud se vám něco opravdu nezdá, tak si napřed dotyčnou informaci ověřte i jinde.

Zazimováno

Tak je všechno zazimováno, nábytek uklizený, vše v domě, vše na zahradě přikryté, listí shrabané. Ale teda, že to bylo na poslední chvíli, včera večer byla na teploměru rovná nula, takže počítám že přes noc (a k ránu) mohlo být mnohem míň. A to už by vše citlivější mohlo mít problémy. A navíc teda, předpověď počasí tvrdila něco o krásném víkendu. Fuj tajbl, to ale byla krása. S vyjímkou prvního dne mlha, deštivo, zima. A poslední den (pondělí) sice pěkně, ale zima pořád, a po ránu deštivo. Nu, snad nějak přežijeme zimu, a přijde zas pěkné jaro.

Tak se tu mějte

A já se jedu postarat o svou vlastní skutečnou zahrádku a dům. I když už to mělo být dávno hotovo, tak mi vychází zazimování až na teď bohužel. Nu snad se tam mezitím nic nezničilo. A horší je, že se mi nepovedlo zařídit žádný net, takže tam bude člověk odřízlý a jako mrtvý. ale co holt se dá dělat..

Stromky

Mimochodem, trochu pozdě ale přeci.. Prořezali jste stromky? jestliže to potřebují, tak je sice již trochu pozdě, ale snad by to ještě mělo jít buď hned, nebo brzy na jaře. A ono si nemyslete že při prořezávání jde jen o omlazení stromků či keřů, nebo naopak právě jen o jejich tvar. Rozumný řez je prostě tak něco mezi. U stromů v první řadě zlikvidujte větve jež sahají nad uličku, nebo ty jež jsou tak blízko, že až na jaře povyrostou sahat budou. (lepší mít větev o půlmetr kratší, než riskovat oči) Potom zcela jistě větve suché, podle toho kam až jsou uschlé, většinou je nejrozumnější se jich zcela zbavit, obvykle zbytky uschlých větví obrostou mizerně a stejně je uříznete později, tak proč si neušetřit práci a koneckonců stromu problémy. Nu a vlastně nakonec přichází na řadu odříznout to co v koruně vadí, buď pro přílišnou hustotu, nebo prostě pro nevhodný směr růstu větve. Abych se přiznal, tak prořezávání opravdu není moje hobby, je to takové to, že v příručce přesně vidím kterou větev uříznout a proč, ale v praxi to vyjde nějak tak náhodně.

Myš v domě

s tím jak nastal podzim/zima začíná být poměrně aktuální jedno téma. a sice: jak nemít přes zimu myš v domě. Ona je taková myšička sice zvířátko relativně roztomilé, ale také je to všežravý hlodavec, jenž vám (pokud se u vás ubytuje) spoustu věcí rozhryže, a spoustu dalších jen tak poničí. A to že myška okouše skoro cokoliv, pamatuji si, jak jsme kdysi nechali na chalupě zvířátka z formely, a na jaře jich byla půlka odhlodaná. Co se ale dá udělat pro to, aby se k vám myšky vůbec nenastěhovaly? V první řadě: Nelákejte je tam. Nenechávejte v domě potraviny. Jablka, hrušky, ořechy, brambory.. To vše má být uzavřeno v pevných, pokudmožno kovových bednách, tak aby se k tomu myši nedostaly. A okolo domu ukliďte, třebas takové vyloupané skořápky od ořechů (se zbytky) jsou přímo pozvánkou pro myší zoubky. stejně tak třebas zapomenutý brambor, či kus zeleniny. Prostě vše co může posloužit nevítaným hostům jako potrava se musí buď důkladně uskladnit, nebo odvézt.

Zelenina sušená

Značné množství zeleniny se dá též uchovávat v sušené podobě. Co se týká zeleniny aromatické (petžel, celer, mrkev, celerová nať atd) tak je při použití do polévky a podobně prakticky jedno jestli máte zeleninu čerstvou, nebo sušenou. A třeba takový podrcrný suchý česnek je vynikajícím kořením. Jak tedy zeleninu sušit? Zelenina kořenová se očistí a nakrájí na relativně tenké plátky a nechá uschnout rozložena na nějakém vhodnám tácu nebo plechu. Naopak listy (třeba celerová nať) se suší stejně jako bylinky, ve svazcích a po uschnutí se oddrobí z řapíku (nechcete mít později v jídle tvrdý klacek) a usklavní do uzavřených nádob. I ty plátky se uschlé posbírají a uskladní v něčem uzavřeném. Vzhledem k tomu, že si sušené zeleniny asi neděláte zásoby na mnoho let, ale jen tak přes zimu, tak zcela stačí jakákoliv dóza s víkem, postavená buď na polici, nebo někde ve skřínce. Suchou zeleninu je možné už mít předem namíchanou například do bramboračky, a pak jen vhodit patřičné množství do hrnce. Pokud byste jí ale chtěli použít do pokrmu, jež se nevaří dlouho, tak bude potřebovat předem namočit.

Nastává zima

Po teplém měsíci, kdy bylo sice místy po ránu chladněji, ale odpolední teploty běžně dosahovaly 25 C nastává opravdový tvrdý podzim, již přecházející do zimy. A ten kdo ještě svou zahrádku nezazimoval, ten má opravdu nejvyšší čas. Copak o to, stromky ještě nějaký ten mrazík snesou, ale mnohé květiny a keříky ne, a hlavně jakmile přijdou raní mrazy tak se můžete rozloučit s jakoukoliv nádobou zanechanou na volném prostranství. Pokud totiž nemá dotyčná nádoba extrémně výodný tvar, tak vám jí napršelá a mrznoucí voda velmi spolehlivě roztrhne. Ono se to nezdá, ale tlak vody měnící se v led (ačkoliv při tom zvětšuje objem jen asi o 10%) je ohromný. Zas ale na druhou stranu, dá se například zachovat v provozu a funkci sud na vodu, stačí do něj vsunout několik tyčí či latěk. Po těch se pak namrzající led rozloží natolik, že se zvedá nahoru, ne rozšiřuje do stran. (ale i tak musí dotyčná nádoba snést poměrně silné pnutí a tlaky, takže to raději neprovozujte s fungl novou.)