Zelí čínské

Je rostlinou, za níž se běžně mylně označuje zelí Pekingské. NArozdíl od zmiňovaného jde o zeleniu, nevytvářející hlůávku listů, ale volnou rúžici přízemně ložených listů. Pěstuje se prakticky na jakýchkoliv půdách, seje se od června do července, buď přímo na záhon, nebo do květníků. Pak se přepichují a sází přímo na záhon. Sklízí se probírkou rostlin o patřičné velikosti, používá se všude kde je vhodné zelí či řapíkaté zeleniny. (mangold, řapíkatý celer)

Špenát

Což takhle dát si špenát? Ne, děkuji, já se přiznám, tohle je jedna ze zelenin kterou si dám při nedostatku jídla až po sousedovu psu, a možná bych dal přednost i sousedovi na grilu. Prostě bez ohledu na oficiálně hlásanou zdravost špenátu, nerad. ALe to neznamená, že se nedá dobře pěstovat, spíš naopak. Prostě, to o co vlastně nestojíte vyroste, zatímco ceněné sazenice zajdou. Ale dost řečí. Špenát se pěstuje na prakticky jakýchkoliv půdách, kyselá jsou sice méně vhodné, ale vyroste také. Seje se od březan do dubna pro jarní sklizeň, a pro podzimní od srpna do září, přičemž později seté rostliny vydrží na záhonu i přes zimu. Špenát se sklízí při dosažení patřičné velikosti listů.

Menu

Buďme tedy navýsost ideologičtí a zjednodušme psychologickou charakteristiku typů lidí, kteří se ideologicky odlišují. Zjednodušme tuto charakteristiku tak, jak nám to skutečnost dovoluje. Zjednodušme ji na takovou úroveň, s jakou se většina lidí pro tu či onu ideologii rozhoduje. Východiskem jsou tedy dva základní ideologické typy. Oba mají ve finále po jedné kladné a po jedné záporné charakteristice. Na jedné straně stojí lidé sebevědomí – sobečtí, jejichž oprávněné – neoprávněné cíle jsou uspokojovány zvýšeným důrazem na společenskou individualitu. Na straně druhé jsou lidé méněcenní - empatičtí, kteří mají sklon k upřednostňování obce před individualitou, ať už pro touhu splynout s mocí nebo pro své svědomí.

Ti první jsou většinou insidery současné společnosti, ti druzí většinou její outsideři. Neberme přitom v úvahu pragmatiky, kteří se přetvařují tak či onak proto, aby na tom mohli profitovat v osobním životě. Možnost měnit členství v těchto skupinách je v současnosti velice vysoká, zejména mezi kategoriemi sobecký – méněcenný je to možné pouhou změnou společenského postavení a výše příjmů. Pak jsou tu jistě ještě ideologicky hlouběji ukotvené skupiny voličů, kteří z různých důvodů více „věří“ v to či ono. Stále jich přitom ubývá a naopak se v českých podmínkách, jako důkaz proměny ideologií v marketingové nástroje, stále umocňuje skupina těch, kteří se necítí být spjati s žádnou z nabídek, ať už proto, že jim nevěří nebo proto, že nedokážou chápat nic, co se jich přímo netýká. Spousta se jich chová tak, že bez uzardění vybírají tu zprava, tu zleva, podle toho, jak se jim zrovna ta která „ideologie“ (v reakci na její mediální prezentaci) jeví. Jejich „ideologie“ je naprosto subjektivistická.

Sníh

Padá sníh, co to udělá se zahrádkou?Pokud jste zakryli všechny citlivé rostliny tak sníh vůbec není na škodu. Rostliny si přes zimu odpočinou, na jaře je z roztálého sněhu voda zalije. Pozor si spíš dávejte na jaře, abyste nezačali sít na promrzlou půdu, tam by semena přišla vniveč.

Mangold

Mangold je rostlinou, ktreé se pěstují dva různé druhy, ke dvěma různým účelům. A sice: odrůdy listové, s velikými listy, jež slouži podobně jako špenát, a odrůdy řapíkové, ze kterých se řapíky používají jako chřest. Obě jsou však velice hodnotné co se týká vitamínů a navíc jde o rostliny nenáročné a mrazuvzdorné. Výborně rostou na středně těžkých humózních půdách, ale spokojí se prakticky s jakoukoliv zemí. Vysévá se na konečné stanoviště od dubna do června, listové odrůdy se začínají sklízet po asi 10ti týdnech, řapíkaté po 14ti, sklízí se jednotlivé listy, ne celá rostlina. Je vhodné zalévat, jinak se snižuje výnos.

Reveň

Reveň vlnitá, lidově rebarbora. Je zeleninou ze které se jí mladé řapíky listů, zbarvené do červena. Má veliké množství vitamínů, specifickou chuť a vůni. Rozmnožuje se buď semeny, nebo vegetativně (kusy kořene). Semena se vysévají na záhon ihned po jejich dozrání, sejí se do sponu 20x20 cm. Na konci druhého roku je vhodné je přesadit na trvalé stanoviště. Vyžaduje zalévání, sklízí se od dubna do června.

Chřest

Chřest přesněji řečeno chřest lékařský je zelenina velice hodnotná co se vitamínů a živin týká, a navíc je i velmi chutná (což se o mnoha podobně vitaminózních jídlech tvrdit nedá) Jí se jeho mladé výhonky, a to jak zelené, tak i bělené. Semena se sejí přímo na záhon, a to v době března až dubna. asi dva dny před setím se mají namočit do vody. Pak je potřeba rostlinu nechat alespoň dva roky zesílit, (je mrazuvzdorná) A nakonec před rašením výhonků je přihrnou ze strany hlínou, to aby vybělely, pokud chcete mít bělený chřest. K tomu jen dvě poznámky, a) zelený chřest má více vitamínu C, b) k zakrytí je vhodnější používat takové veliké keramické zvony, rostlina je bílá, ale ne špinavá od hlíny. Každopádně jak bělený, tka zelený chřest se sklízí v době, kdy mají výhonky asi 15-20cm.

Štěrbák zahradní

Štěrbák zahradní je jednoletá nenáročná rostlina. Roste a dobře prospívá na skoro jakékoliv půdě, s výjimkou půd zamokřených a studených. Vysévá se na záhon buď v červenci, pak se sklízí v říjnu až listopadu, nebo v září, pak přezimuje a sklízí se na jaře. Rostliny je vhodné asi tři týdny před sklizní zakrýt tmavou plachtou, pak se vybělí, a jsou chutnější. (podobně jako u chřest u, či u řapíkatého celeru) Stěrbák se používá stejně jako listový salát.

A první sníh

Jak jsem včera říkal, naprosto nejvyšší čas přikrýt všechno citlivé. A měl jsem pravdu, v noci přišel první sníh. Tedy, asi tři centimetry sněhu, a v poledne to bylo dole, ale pokud to může v praze vypadat takhle, tak venkov může být příští týden pod sněhem natrvalo. A to už by se s vámi veškeré citlivé rostlinky asi rozloučily. Tu dnešní nadílku by nicméně mělo skoro všechno přežít.

Podzim je tu

Nejvyšší čas zazimovat zahrádku, pokud jste to ještě neudělali. Zatím není nic ztraceno, prakticky veškeré volně rostoucí rostliny snesou i tu lehoučkou námrazu co se objevila dnes ráno, ale pokud je nepřikryjete tento víkend, tak vás pravděpodobně mnoho milovaných kytiček opustí. Jak zazimovat? Je potřeba přikrýt citlivé rostliny a shrabat listí, naposledy posekat zahrádku a takové další příjemné činnosti. Shrabané listí je šikovné do kompostu, hodí se i jako poměrně významná surovina k zakrytí rostlin. Ty je totiž možné překrýt vrstvou listí, a pak teprve kompostem. Ne však jen samotné listí, to by vítr rozfoukal a neměli byste na záhoně nic než zmrzlé růže. (či co to pěstujete) Trávník se seká proto, aby na jaře nová tráva nebyla dušena tou starou. A hlavně, trávník promíchaný s loňskou trávou bude na jaře skoro neposekatelný.

Polníček

Polníček je jednoletou, salátu podobnou rostlinou. Konzumují se z něj křehké listy na okrajích růžice, má o něco víc vitamínů a stopových prvků než salát. Je to mrazuvzdorná rostlina, nenáročná na půdu. Má však mělké kořeny a tak potřebuje za sucha zalévat a přihnojit. Vysévá se do řádků vzdálených od sebe 20cm, a to buď na jaře, a pak rovnou roste, nebo na podzim, pak vyrazí brzy na jaře, nebo dokonce za mírných zim ještě v zimě. Přezimující výsev je dobré zakrýt.

Salát římský

Římský salát je rostlinou po stránce pěstování velice podobnou klasickému salátu listovému, liší se od něj hlavně tvarem, podobá se spíše čínskému zelí, listy jsou vzpřímené a drží pohromadě. Pěstuje se podobně, taktéž nesnáší čerstvý hnůj a dá přednost teplé půdě. Konzumuje se při dosažení požadované velikosti.

Salát

Běžný hlávkový salát patří mezi jednu z poměrně oblíbených a na pěstování relativně nenáročných zelenin. Jen je potřeba si uvědomit, kdy ho chceme sít, protože odrůdy jarní a podzimní nesnáší dlouhý letní den. (lépe řečeno snáší ho až příliš dobře, kvetou..) Nesnáší přímé hnojení hnojem, pro rané odrůdu jsou vhodné záhřevné lehké půdy, jinak má rád středně těžké.

Pažitka

Pažitka by sice možná patřila svým zařazením spíše ke koření a bylinkám, ale jde o ristlinu cibuloidní, a tka jsem ji zařadil do této skupiny. Je poměrně hodnotná hlavně tím, že roste i v období, kdy neroste skoro nic jiného, takže čerstvá pažitka je v zimě jedním z mála zdrojů čerstvých vitamínů. Můžete ji velmi snadno pěstovat sami, stačí zasít do květináče umístěného na oknu, a ona už sama vyroste. Dá se také pěstovat na záhonu, ale (i když je oficiálně vytrvalá) tak moje zkušenosti hovoří o tom, že vám pravděpodobně nepřežije zimu. Konzumují se její trávě podobné listy.

Česnek

Česnek je rostlinou známou a používanou k vaření již opravdu velmi dlouho. Mezi jiným patří též do tradiční české kuchyně. A do moderní také, díky obsahu stopových prvků, vitamínů a též pro své antibakteriální účinky. Samotný česnek je rostlinou vytrvalou, ale pěstuje se jako rostlina jednoletá a pak se sklízí pro svou palici. Česnek njesnáší hnojení čerstvým hnojem, pěstuje se dobře na půdách středně těžkých, teplých. Neměly by být čerstvě vápněné, ani příliš vlhké. Sází se jednotlivé stroužky do řádků vzdálených 25-30cm od sebe, 10cm mezi rostlinami. Narozdíl od cibule, česnek se sází do hloubky. Je nutná likvidace plevelu, a proti škůdcům se sadba moří před výsadbou. Sklízí se při povadání natě, dříve podle potřeby.

Cibule šalotka

Cibule šalotka (někdy též zvaná také cibule množilka) se od klasické cibule liší v tom jak vůbec roste. Normální cibuli zasadíte malou, vyroste vám velká. U šalotky zasadíte jednu normální cibulku, a vyroste vám jich trs stejně velikých. Jinač, co se týká nároků na půdu, ty jsou velice malé, vyroste skoro všude, (s výjimkou půd mokrých) a navíc má minimální nároky na zalévání. Stači v podstatě jen protrhávat plevel. Sází se v březnu, sklízí se od léta (na okamžitou spotřebu) do zasychání natě, kdy je cibule plně zralá a vhodná k uskaldnění. Má jemnou, sladkou chuť, takže se s oblibou používá jak ke konzumaci za syrova, tak i ke konzervaci. (kyselé cibulky například)

Cibule zimní

Zimní cibule je poněkud neobvyklá zelenina, je však též hodnotná, a to hlavně díky tomu, že roste na půdách poměrně neúrodných a také dobře snáší sucha. Seje se buď v březnu, nebo lze též semena rozhodit po dozrání v srpnu. Jediné co potřebuje, je protrhávat plevel, sklízí a používá se z ní nať.

Cibule 2, jak pěstovat

Začakl bych s dovolením omluvou, celý článek jsem včera napsal a odeslal. Teprve poté vypadlo z našeho milého blogovacího systému že jue odstaven kvůli plánované údržbě (o které se nikdo neobtěžoval informovat předem) takže text se nenávratně ztratil. No nic, znovu a lépe. Takže, jak se pěstuje cibule? Máte teoreticky na výběr mezi setbou ze semene a sadbou malé cibule sazečky. Teoreticky proto, že neznám naprosto nikoho, kdo by chtěl natolik šetřit, že by cibuli sel. Těch pár korun se vám totiž odmění mnohem větší pracností pěstování. Každopádně cibule má ráda středně těžkou, dobře záhřevnou půdu. V půdách lehčích se pěstovat dá, ale bude vyžadovat více hnojení, a častější zálivku. Půdy těžké jsou pro ni značně nevhodné. Cibule nesnáší hnojení hnojivy obsahujícími chloridy, a přímé hnojení hnojem. Na záhon se sází v období konce března a začátku dubna, a to tak, že malé zasazené cibulky mají horním koncem vyčnívat nad půdu. Vzdálenost mezi řádky bývá asi 20cm, mezi rostlinami asi 10. Cibulka se zalévá jen asi do začátku července, jinak potřebuje jen protrhávat plevel. Sklízí se obvykle v srpnu, ale samozřekmě nikdo vám nebrání si utrhnout na záhonu maldou cibulku kdykoliv když povyroste. Cibule je citlivá na plíseň vzniklou obvykle z přehnaného zalévání.

Cibule

Normální, klasická cibule do kuchyně. Tu snad zná každý, ale jak ji vypěstovat? snad pomůže pár rad, každopádně mějte na paměti, a) naní důležitá barva odrůdy, všechny se pěstují stejně, ať již je žlutá, bílá či červená. B) Vaše vlastní čerstvá cibulka, (byť malá) obsahuje daleko víc vitamínů, než ta koupená v supermarketu, která sice narostla do ohromné velikosti, ale jen díky tomu, že jí hnojili svinstvem, a polévali herbicidy proti plevelu, insekticidy proti hmyzu, fungicidy proti plísni. JE sice pěkná na pohled, ale obsah je spíš jed, než jídlo. Hm, to jsem se ale rozkecal, tak tak. cibule až zítra, dneska vám stačí tohle ne?

Dýně obrovská

Dýně obrovská je vynikající zelenina, ale již při jejím vysazování je potřeby mít na paměti dvě věci. Za prvé, je opravdu obrovská, jediná rostlina je schopná zabrat i deset metrů čtverečních a víc. A za druhé, co uděláte s plody? I pokud by vám nevyrostlo nic rekordního o váze nad padesát kilogramů, pět desetikilových plodů z jedné rostliny není nic neobvyklého. (Spíše je, většinou je to víc) Takže si předem zjistěte co vlastně chcete s množstvím oranžových plodů dělat, dříve než je začnete sklízet a vážit. (zažíl jsem na chalupě souseda, který jich vypěstoval tolik, že to nejedla ani prasata.) Po veškeré pěstební stránce jí lze brát jako cuketu, viz výše. Jen snad trochu více vody, a počítejte s tím, že dozrává až na podzim.