zahrada

Tuesday, January 31, 2006

Vlhkost půdy

Dalším z významných faktorů ovlivňujícím rostliny je přítomnost vody v půdě. Přesněji řečeno, jestli je půda trvale sušší nebo vlhčí, a úroveň hladiny podzemní vody. Podzemní voda totiž vzlíná kapilárami v půdě vzhůru, a při vhodné výši (hloubce..) hladiny tak vlastně zalévá za vás. Ovšem, jak to již bývá, tak všeho moc škodí, a půda přiliš mokrá se musí odvodňovat, jinak by na ní prakticky nic nerostlo. Půda sušší se musí bu´d zalévat, nebo na ní pěstovat rostliny s nižšími nároky na vlhkost.

Monday, January 30, 2006

Kyselost půdy

Řekli jsme si o tom, co požadují rostliny ke svému životu jako výživu, ale to není vše, Jsou ještě další faktory které rostlinky ovlivňují. Jedním z nich je i kyselost půdy. KYselost půdy do zančné míry určuje co lze v daném místě pěstovat. Nicméně není až tak definitivní, dá se do značné míry regulovat. Do kyselé půdy lze zapravit vápno, případně mletý vápenec, čímž se její reakce zneutralizuje, naopak půdu příliš zásaditou lze upravit přidáním nějakého toho procenta rašeliny která je sama kyselá. (Opravdu, zalévání octem není dobrý nápad..)

Friday, January 27, 2006

Obrývání stromků

Je další činností která výrazně pomůže. Obrytím prostoru okolo stromku či keříku je prospěšné z mnoha důvodů: Provzdušní se půda. Odstraní se tráva jež odebírá cenné živiny a vodu. Nemluvě už o tom, že je to hvodná příležitost jak zapravit do půdy hnojivo a navíc pokud potom přerytou plochu pokryjete třeba posekanou trávou nebo mulčovací kůrou, tak bude mnohem lépe zadržovat vodu a ještě uhnívající spodní vrstva přihnojí. Nemluvě už o tom, že pokud za rok obryjete znovu, tak poslouží jako hnojivo veškerá letošní mulčovací hmota. Prostě, obrývat stromky je výhodné, jen pozor, abyste nepoškodili kořeny, používejte rycí vidle, nikoliv rýč.

Wednesday, January 25, 2006

Humus

Co je vlastně humus, zmiňovaný v souvislosti s půdou? V podstatě rozložené části těl rostlin i živočichů, které jsou nositeli všech zmiňovaných součástí výživy rostlin. Logicky jej proto chceme mít v půdě potřebné množství, aby rostlinky prosperovaly. Jak jej doplnit? Je potřeba právě přidat vhodné organické zbytky, například kompostovat posekanou trávu a spadané listí. Vynikající je též rašelina (ne když je půda již tak kyselá) a zelené hnojení, neboli osít jednou za několik let řepkou, hořčicí nebo jinou vzrůstnou brukvovitou rostlinou a tu poté zaorat, tím se současně půda pohnojí dusíkem. Dobře se dá také kompostovat odpadní kůra či piliny z pily, případně různé rybniční kaly, případně bahno z příkopů atd. Pochopitelně k zůrodňění zahrádky není vhodná například tráva od silnice, díky obsahu škodlivin, proto vše s rozumem.)

Sunday, January 22, 2006

Kdy hnojit

Valná většina hnojiv se používá na podzim, případně na jaře, (A nebo menší dávku na podzim, a druhou zjara, podzimní se přes zimu vpraví do půdy mnohem stejnoměrněji a jarní hnojí celé jaro a léto.) jsou však momenty kdy je zapotřebí rostliny přihnojit na rychlo, třeby když začínají kvést a nasazovat na úrodu. Pro tyto potřeby se používají hnojiva tekutá. (Buď koupíte tekuté hnojivo, nebo rozpustíte ve vodě trochu hrudkovitého) Nicméně asi nejvhodnějším hnojivem na tyto účely je zkvašený ptačí (slepičí, holubí) trus patřičně zředěný vodou. Obsahuje totiž veliké množství živin ve formách dokonale přístupných rostlině, prakticky veškeré živiny jež dnes nalejete na záhon mají rostliny zítra k dispozici. O něco slabši je nálev ze zakvašené trávy, použít se dá stejně. Jak nechat danou hmotu vykvasit? Stačí umístit do nějaké nereznoucí nádoby (železnou by to dost rychle rozežralo) venku na slunce, zalít vodou, přikrýt a počkat pár dní (tak dva tři týdny). Používá se tak, že do konve na zalévání nalijete trochu vykvašené tekutiny (tak litr do desetilitrové konve je maximum) dolijete vodou a zaléváte přímo ke kořenům jednotlivých rostlin. Vodu v kvasné nádobě stačí potom dolít, zamíchat a opět nechat pár dní odstát. Původní obsah živin stačí na několik plných nádob. Mimořádně vhodné je takto hnojit například jahody.

Friday, January 20, 2006

Hnojiva

Jako hnojivo se dají použít látky obsahující prvky vyžadované rostlinami. Tedy například kostní moučka (která ale působí až za velmi dlouhou dobu) nebo například dusíkaté vápno. Takto bycho ale měli s pohnojením zahrádky či políčka značné problémy, protože bychom museli minimálně natřikrát, (dusík, draslík, fosfor) a navíc se mnohé látky používané jako hnojivo vzájemně nesnesou a buď ztrácí účinnost nebo dokonce mohou být nebezpečné. Proto raději používáme hnojivo vícesložkové, ve kterém jsou zahrnuty všechny živiny. Těchto hnojiv existuje značné množství, ale asi nejběžnější a pro použití nejsnadnější jsou Cererit a NPK, oboje se dodává ve mnoha velikostech balení a jsou to hrudky určené k rozhození či zaorání (zarytí)

Tuesday, January 17, 2006

Výživa rostlin III

Dále samozřejmě potřebuje rostlina k tomu aby prospívala vodu a světlo, což jsem opravdu ani nepsal. Ale také strašnou spoustu různých stopových prvků kterých sice stačí opravdu málo, ale jsou k životu stejně nezbytné. V jedné staré učebnici jsem potkal nádhernou ilustraci, jež tyto zobrazuje jako plaňky od dřevěného vědra, kde je naprosto jedno jestli jsou všechny až na jednu dlouhé, když tam vzniká díra kudy voda vyteče. Stejnětak jsou i stopové prvky potřebné ke zdravému životu rostlin a stačí když chybí jeden aby nastaly problémy. Naštěstí jsou stopové prvky obsaženy v mnohých hnojivech, takže se o ně nemusíme starat zvlášť.

Thursday, January 12, 2006

Čím se rostliny živí II

Druhou důležitou součástí výživy rostlin je fosfor. Ten musí být obsažen v půdě, přírodně se obnovuje rozkladem živočichů, jejich kosti jej obsahují značné množství. Jelikož však rozklad kostí v přírodě trvá velice dlouho, přišli lidé již před dvěmi stovkami let na to, že se tomuto procesu dá napomoci. Vzniklo hnojivo známé jako superfosfát. Také některé odpady z vysokých pecí mohou obsahovat značné množství fosforu. Poslední z veliké trojice je draslík, též naprosto nezbytný. Většinou by se vracel do půdy rozkladem zbytků rostlin, když však tyto sklízíme, je potřeba jej dodat jinak, hnojením. Mimochodem, některé rostliny (například řepa) mají právě na draslík neskutečně vysoké nároky, a tím tak pole značně vyčerpají. (pokračování příště)

Sunday, January 08, 2006

Hnojení, čím se vlastně rostliny živí?

Rostlinky potřebují k životu mnoho různých faktorů. Některé by měla dodat příroda sama (světlo, teplo, vláhu) ale mnoho dalších je soustavným obděláváním polí a zahrad vyčerpáváno a je potřeba doplňovat. Konkrétně hlavní k životu nezbytné látky jsou: dusík, fosfor a draslík. Dusík se do půdy dostává v nesmírně malém množství přímo, něco dodají rozkladné procesy odumřelých rostlin a živočichů, a opět něco hlízkovité bakteria žijící v symbioze s luštěninami. Přírodní způsob jak jej dostat do půdy je osít plochu nějakou luštěninou kterou pak zaoráme. Případně lze pochopitelně podrost použít jako krmivo, a na pole vrátit ve formě hnoje. To je právě ekologické hospodářství, které možná nemá tak vysoké výnosy ale zato si naprostou většinu potřeb pokryje samo, vše se pohybuje v kruzích, nic jen tak neprotéká a nekončí jako odpad. (pokračování)

Thursday, January 05, 2006

Hnojení

Hnojení je nesmírně důležité pro úrodu čehokoliv. Sám tento výraz pochází z dob minulých, kdy se hnojilo výhradně hnojem, dnes existují umělá hnojiva. Nicnéně jejich použití je někdy nevhodné, jindy zbytečné. Zvláště začínající pěstitelé si mnohdy předtavují že přírody funguje na principu čím víc pohnojím, tím víc sklidím a mohou tak vypěstovat cosi nejedlého nebo dokonce jedovatého. Proto se zde v dalších dnech objeví menší seriálek o hnojení a výživě rostlin, snad pomůže.

Sunday, January 01, 2006

Novoroční obleva

Je nový rok, prý se rozdíl v délce dne jeden slepičí krok. Ale to není to podstatné, přišla obleva, sníh taje, zahrady a pole dostávají svou tolik potřebnou vláhu. Jen doufejme, že se z toho zase prozměnu nestane povodeň, přecejen 20cm sněhu pokud by roztálo najednou.. Uvidíme, nikdo není schopen s jistotou říct co příroda udělá nebo neudělá.