ŠÍře rostlin

Podobné poučky jako o výšce různých rostlin paltí i o jejich šířce. Protože ten proutek co nyní zabírá na šířku deset centimetrů bude jednoho dne jabloň s korunou širokou několik metrů. Samozřejmě, vždy se dá sahnout po zahradnických nůžkách a problém zarostlé uličky řešit, ale už to že podobný problém vůbec vznikl svědčí o nedostatečném rozmýšlení při sázení. Nemluvě už o tom, že narušovat zbytečně tvar stromu, a odřezávat plodící větve je značně nevhodné. A naprosto nejdůkladněji je potřeba se rozmýšlet při sázení rostlinek s trny. Takové růže jsou sice krásné, ale umíte si představit, jak se vám krásně bude obstarávat stromek rostoucí za nimi? Ano, původně tam měla být metrová mezera, ale jabloňka se rozrostla, růžičky také, a trny mají k pohledání.. Prostě vše sázejte s rozumem, a čím déle bde dotyčná rostlina na svém stanovišti, tím více o ní napřed přemýšlejte.

Výška rostlin II

Minule jsem tak trochu nakousl fakt, že každá rostlina vyroste trochu jinak. Tak tomu je, s tím nic nenaděláte, dva stromky pěstovaná kousíček od sebe mohou vypadat naprosto odlišně, bez ohledu na to že jsou stejné odrůdy, a mají k růstu prakticky stejné podmínky. Proto, když budete cokoliv sázet, tak se sice řiďte tím, jak má být dotyčná rostlina vysoká, ale počítejte s odchylkami mnohem většími než se může zdát. A tudíž když chcete aby bylo ze stromku rostoucího za keřem něco vidět, tak by keřík neměl být příliš vzrůstný, zatímco stromek může být klidně vyšší. Prostě když chcete aby vám na sebe rostliny opticky navazovaly, tak počítejte s jejich rozdílnou výškou i šířkou.

Zakládání zahrady, rozvržení podle výšky

Každý zajisté chce aby jeho zahrádka krom všeho ostatního dobře vypadala. Ano, zajisté, i zahrada okrasná může produkovat značné množství ovoce a zeleniny, ale proč by měla naopak zeleninová zahrada vypadat fuj? K tomu není žádný důvod, a proto budete zajisté řešit Nerudovský problém: kam s tím? A hlavně co kam, rostlinky mají různý vzrůst, proč byste se od domu měli dívat na mrkev nebo cibuli, když je stačí zakrýt malý záhonek s relativně nízko vzrůstnými květinami, nebo malý živý plot? Zahrádka může klidně z jedné strany fungovat jako zeleninová, a z pohledu opačného vypadat jako zámecký park. Čímž se ovšem dostávám k hlavnímu tématu: Každá rostlina roste jinak, jak je zasázet, aby se vzájemně zakrývaly ty, jež chcete zakrýt, a ne naopak?
Právě že každá rostlina je jiná, nikdy se neřiďte jen popisem v literatuře pokud jde o minimální a maximální vzrůsty, molho by vás to šeredně podvést. Stromek pěstovaný jako zákrsek se totiž v relativně slušné půdě dokáže během deseti patnácti let rozrůst na výšku dva a půl metru, a skalku na jejímž okraji je umístěný kompletně zakrýt. (uff, zítra.. nezvládám, pořád mi je ještě blbě)

Zakládáme zahradu

Každý, kdo si jednou opatří chalupu, chatu nebo postaví rodinný domek, nevlastní ho ve vzduchoprázdnu. Má prostě kolem něho určitý pozemek, větší či menší, který také musí vypadat nějak k světu. Samozřejmě, v dnešní době je nesmírně jednoduché povolat zahradního architekta a dát si od něho vypracovat kompletní plán a o víc se nestarat. Tak to zajisté udělá člověk, který netrpí finanční nouzí, zato však nemá čas nebo ani náladu se s tím patlat sám. Kdo se ale do toho pustí, náramně si užije. Samozřejmě, takový člověk si musí každý svůj čin náramně dobře rozmyslet, hlupák by byl ten, kdo by si například na mrňavý prostor v chatové kolonii vysadil smrky a borovice, protože ty mu do desti let vyrostou a do chaty se bude plížit horším lesem než byl ten, ve kterém zabloudil Jeníček s Mařenkou. Je nutné dbát na estetiku ale také samozřejmě třeba i na zdraví rodiny - jesliže si plánuji zahradu kolem objektu, kde se bude vyskytovat alergik, nebude příliš ohleduplné, jestliže vsadím na spoustu květinových záhonků. Moderně laděná vilka potřebuje jinak upravené nejbližší okolí než starodávná roubená chalupa... a tak by se dalo pokračovat do nekonečna. Jedno však je jasné: kdo si nechá zahradu upravit od odborníka, nemá co ztratit. Kdo se do toho pustí sám, může se dožít lecjakého zklamání a možná bude postupovat ke konečnému cíli způsobem:pokus, omyl. Ale kdo to všechno překoná a nakonec se posadí někde pod příjemnou pergolou v prostředí, které si sám vytrvořil, tomu se nic nevyrovná, to mi věřte!

Broskvoň

Broskvoňe (strom je broskvoň, ovoce broskev) asi také není potřeba nijak speciálně představovat. Jde většinou o malé formy (čtvrtkmen a menší) stromů, na nichž začátkem podzimu dozrávají šťavnaté, voňavé plody s velikou peckou uvnitř. Nicméně, broskve jsou původně jižní ovoce, a tak i když současné odrůdy u nás v pohodě dozrávají, tak potřebují k úspěšnému pěstování pokudmožno co nejchráněnější polohy, a stejně počítejte s tím, že vám nějaký ten stromek zajde, než zesílí a chytne se. (Jeden až dva zajdou, pak se chytne a již vydrží) A také si (jako vždy) uvědomte že sázíte strom, jaž bude na svém místě minimálně desítky let, takže pozor aby něčemu nestínil nebo tak.

Jaro pokračování

A kromě hnojení, kopání, sázení, setí, okopávání, sekání, hrabání a podobně je také potřeba se starat o první jarní plevele. Zajisté nechcete aby vám zahrádka již od jara zarůstala, a aby se nově vzrostlé rostlinky musely hned od začátku života prát s nějakou pampeliškou o vzácné živiny. Mimochodem, nedá mi to abych se nepochlubil, na podzim jsem na chalupě zasadil oregano jež jsem měl celý půlrok v květináči. Sice vypadalo že už chcíplo, ale stejně jsem ho zasadil. Nu, očekával jsem že nic, ale nyní je z toho pořádný trs, a vesele dusí trávu okolo.