Je tu babí léto

Babí léto, romantický název pro posledních pár pěkných dní před začátkem podzimu. Pro dny, kdy již listí na stromech začíná vytvářet barevné kreace a po ránu je vidět námraza, ael přes den je teplo na chození v tričku a člověk má naposledy možnost nastavit tvář hřejícímu slunci. Nic proti zimnímu sluníčku, ale opravdu hřeje o dost méně. A kdo má na zahrádce či jen tak na domě nějakou tu vinnou révu, tak má akorát tak čas sklidit. Pravda, mě roste na domě jen jeden keřík. Spíše "Keřík" protože rostouce od rohu porůstá dvě stěny domu a letošní sklizeň na něm byla přes 50kg vína. A cože provést s tím vínem? Nu letos nebylo dost sladké na výrobu vínka jako takového, ale rozhodně bylo dobré k jídlu. A k výrobě domácího burčáku. A to že výroba je nejjednodušší co může být, stačí hrozny namačkat, nechat pár hodin odležet, vyždímat z nich šťávu a nechat tak den trochu zakvasit. Žádné kvasinyk není potřeba dodávat, na víně je jich divokých dostatek. Nu a popíjet. Pravda, pořádný vinař by měl ke kvalitě asi námitky, ale než to překvašené svinstvo co se běžně prodává, po kterém bolí hlava a co roztahuej konečník.. Tak to je takový domácí mnohem lepší.

Pomalu se blíží podzim

A s ním problém, kam se spadaným listím. A celá ta fuška, jak ho napřed shrabat. COpak o to, shrabání není až tak těžké, pokud nemáte zahradu o x tisících metrech čtverečních. Nebo pokud mezi stromy, z nichž listí pochází nejsou například ořechy. Ty totiž způsobují docela problémy. Ne že by člověk nějaký ten ořech neoželel, ale je trapné, pokud z kompostu vyrůstají mladé ořešáky.. Krom toho, i ty co nevyklíčí vydrží dlouho v kuse, nežli se rozloži, trvá to pár let. Krom toho, listí z ořešáků je značně kyselé, takže musíte ještě navíc kompost prosýpat vápnem nebo mletým vápencem. Ale řekněme si to od začátku: Máte shrabanou hromadu listí, případně ještě k ní posekanou trávu. Podle množství pak následuje buĎ cpaní celé haldy do kompostéru, nebo na kompost. Na chalupách bývá navíc k dispozici vynikajíci prostředek na obohacení celé té hromady o další živiny. A sice dřevěný popel. I ti kdo na chalupách a chatách topí plynem či elektřinou obvykle mívají nějaké to ohniště na opékání buřtů a podobně. Takže když už člověk provozuje podzimní údržbu, tak je vhodné vybrat zbylý popel a použít do kompostu. Ti kdo topí klasickými kamny mívají obvykle popela více než dost, poslední dobou se díky mnohem výhodnější ceně obvykle na takové to podzimní přitápění používá odpadní dřevo. Popel z uhlí je pro podobné účely naprosto nevhodný. Naopak velmi se hodí spálené zbytky třeba ostříhaných růží a keřů, které do kompostu naházet ani nejdou. A ještě další surovina bývá k dispozici ve zhruba stejný čas: spadaná jablka. Vždy je mezi nimi dost řádně nahnilých, pro které je kompost jediné využití. Asi nejrozumnější způsob, jak to celé zkompostovat, je připravit si veškeré odkady na hromady, k tomu něco toho vápna nebo vápence (případně trochu drcené omítky a podobně) a pak prostě házet na hromadu tak nějak střídavě od všeho a jednotlivé vrstvy prosýpat popelem a vápnem. Výsledkem je výborný kompost a současně zbavení se všeho odpadu. Podzimní vypalování listí je jednak zakázané (a jde dostat pokutu) a jednak je to opravdu prasárna. Nemluvě o tom, že se člověk připraví o opravdu cennou surovinu. Takový dobrý kompost totiž neposlouží jen jako hnojivo, ale i k přikrytí květin před zimou, výborně obohatí třebas půdo pro sazeničky na jaře a podobně.